Falašové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství
Izraelský voják etiopského původu v Nábulusu, 2006

Falašové, Etiopští Židé neboli Baita Israel („Dům Izraele“, hebrejsky: ביתא ישראל; ge'ez: ቤተ፡ እስራኤል Baita Jisrael; známí také jako Falášové, či Felašovéamharsky „cizinci“ či „přistěhovalci“) jsou Židé, kteří žijí nebo jejich předkové žili v Etiopii. Současná židovská komunita v Etiopii má přibližně několik tisíc osob.[1]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Etiopští Židé se sami označují jako potomci jednoho z deseti ztracených kmenů Izraele, které se ztratily po zničení Šalamounova chrámu, konkrétně kmene Dan. Další legendy je označují jako potomky hebrejského kmene, který se oddělil během exodu z Egypta či jako potomky doprovodu přiděleného králem Šalomounem legendární královně ze Sáby, či jejího syna Menelika I.

Většina soudobých vědců však tvrdí, že jejich původ lze spíš nalézt ve vlivu semitské a židovské kultury, které pronikaly do Etiopie z Arabského poloostrova. Studie DNA přesvědčivě prokázaly, že etiopští Židé jsou po genetické stránce podobní jiným obyvatelům Etiopie.[2] To ukazuje, že k judaismu zřejmě kdysi konvertovali.[3][4] Studie z roku 2012 ukázala, že i když se Falašové více podobají původnímu obyvatelstvu Etiopie, mají vzdálený židovský původ starý asi 2000 let.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Etiopská židovská vesnice Balankab. Od A. H. Sterna, přetištěno v Židovské encyklopedii

Historii etiopských Židů není možné rekonstruovat před 13. století. Jediné, co se ví o předcházejícím období je to, že tato skupina praktikovala primitivní formu judaismu, jež nebyla ovlivněna vnějšími vlivy, že nehovořili semitskými jazyky a že v 10. století ztratili nezávislost, když je porazil jeden z císařů dynastie Aksúm.

Lépe zaznamenaná historie etiopských Židů začíná roku 1270, kdy bylo obnoveno semitsko-křesťanské království, tzv. Šalamounovská dynastie. Podle etiopských kronik se místní Židé v dobách centralizujícího režimu císařů snažili udržet si autonomii. Pod vedením svých králů a královen sice prohráli mnoho bitev, ale vždy byli schopni se znovu pozvednout. Falašská vláda padla, když nastala obnova křesťanské císařské moci společně s portugalskou intervencí.

Falašský chlapec před odletem do Izraele

Původní náboženské a sociokulturní rysy etiopské židovské komunity se vyvinuly v průběhu 14. a 15. století. Tehdejší vláda podporovala misionářství mezi Falaši a tito misionáři následně vyvolali celou řadu reforem a vznik literatury v jazyce ge'ez. Po zákazu vlastnictví půdy nekřesťany z 15. století se Židé stali izolovanou horskou komunitou.

Etiopské ženy u Zdi nářků během pesachového týdne

Poté, co byli Falašové zbaveni politické organizace, se z nich stala jedna ze skupin žijících na okraji etiopské společnosti. V této době se také mnoho Etiopanů židovské víry obrátilo na křesťanství. Za důvod jejich přežití se uvádí zejména styky se západem. Jako důsledek přijetí západních misionářů se jeví vystoupení jednoho z pseudomesiášů, kterého mnoho Etiopanů židovského vyznání následovalo na dlouhém pochodu do Palestiny, na němž však většina z nich zmizela. Velikost etiopské židovské komunity se v 19. století odhaduje na zhruba 200 000.

Židovské náboženské instituce neměly vůči Falašům jednotný názor. Hlavní izraelský rabinát je uznal za Židy až roku 1973. Avšak v roce 1974 , kdy skončila císařská vláda Haile Selassieho, tj. po nástupu prosovětské komunistické diktatury M.H.Mariama, se situace Falašů stala nesnesitelnou. V průběhu 80. a začátkem 90. let tak proběhly operace Mojžíš, Jozue a Šalamoun, při kterých izraelská armáda ve spolupráci se CIA přemístila většinu etiopské židovské komunity do Izraele. V pondělí 19. listopadu 2018 proběhla v etiopském hlavním městě Addis Abebě demonstrace několika stovek etiopských židů - Falašů. Protestovali proti rozhodnutí izraelské vlády. Ta totiž už v září 2018 schválila přesídlení jen 1.000 z přibližně 8.000 zbylých etiopských židů - Falašů do Izraele.

Problémy s integrací[editovat | editovat zdroj]

Etiopští Židé, kteří se usadili v Izraeli, se potýkají s problémy s integrací do izraelské společnosti. Bylo vynaloženo velké množství veřejných peněz, které byly použity na integraci, ale pokrok je téměř nulový. Částky vydané v roce 2007 jasně ukazují, jak vážné kulturní a sociálně-ekonomické rozdíly přetrvávají mezi etiopskou populací Izraele a většinovou izraelskou společností. Etiopští Židé neznají Talmud a své náboženské právo zakládají pouze na Tóře. Neznali ani hebrejštinu, ve své literatuře používají etiopský jazyk ge'ez. Jejich každodenním jazykem je kvara. Sami si říkají Bete Israel („Dům Izraele“). Etiopané žijí v chudých čtvrtích, čelí rostoucí nezaměstnanosti, mají nejvyšší procento neúspěšných studentů středních škol ze všech židovských skupin v Izraeli. Průměrný příjem na obyvatele mezi nimi je 2000 NIS měsíčně, což je zhruba polovina průměrného příjmu ostatních izraelských Židů a je dokonce výrazně nižší než u arabské populace. Etiopské děti často zaostávají v základních školních dovednostech jako je čtení, psaní a počítání. Zhruba 40 procent etiopských dospělých v produktivním věku nemá jiné než základní vzdělání a tak se v chudinských čtvrtích dramaticky zvyšuje užívání drog a na vzestupu je i trestná činnost.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DELLAPERGOLA, Sergio. World Jewish Population, 2005 [PDF]. 2005 [cit. 2009-08-02]. S. 118. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Hammer M. F., Redd A. J., Wood E. T., Bonner M. R., Jarjanazi H., Karafet T., Santachiara-Benerecetti S., Oppenheim A., Jobling M. A., Jenkins T., Ostrer H., Bonné-Tamir B. "Jewish and Middle Eastern non-Jewish populations share a common pool of Y-chromosome biallelic haplotypes", Proceedings of the National Academy of Sciences, June 6, 2000 vol. 97 no. 12 6769-6774.
  3. Lucotte G, Smets P. "Origins of Falasha Jews studied by haplotypes of the Y chromosome.", Human Biology, 1999 Dec;71(6):989-93.
  4. {title}. www.ethioguide.com [online]. [cit. 05-09-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-01-2009. 
  5. http://in.reuters.com/article/2012/08/06/us-science-genetics-jews-idINBRE8751EI20120806?mlt_click=Master+Sponsor+Logo%28Active%29_19_More+News_sec-col1-m1_News

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARNAVI, E. a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Nakladatelství Victoria Publishing, Praha, 1995, 299 str. ISBN 80-7187-013-7
  • MAYER, Daniel, Bejta Israel - etiopští Židé. "Maskil" č. 10.-1. červen - říjen 2003.
  • POLÁČEK, Zdeněk. Falašové - věrní vyznavači judaismu. Nový Orient, 1995, 50 (8), s. 297-300. ISSN 0029-5302.
  • MOJDL, Lubor, Stručná historie států. Sv. 28,kapitola Historie etiopských Židů. Libri-Praha 2005, str. 93-98. ISBN 80-7277-221-X

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]