Mincha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Davidova hvězda
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Mincha (hebrejsky: מנחה) je židovská odpolední modlitba. Jméno této modlitby je odvozeno z názvu moučné oběti,[1] která byla přinášena v Chrámu jako poslední oběť dne. Podle tradice[2] je založení této modlitby připisováno Izákovi, který měl ve zvyku vycházet v čas odpolední do polí a rozjímat,[3], podle jiných zdrojů byla ustanovena až v době poexilové.[zdroj?] Zvyk tří modliteb denně je zmíněn v knize Daniel.[4]

Jednotlivé části odpolední modlitby[editovat | editovat zdroj]

Mincha je nejkratší modlitbou v židovské liturgii. Skládá se z následujících částí:

  • Ašrej - Žalm 145 (s úvodem ze Ž 84, 5 (Kral, ČEP) a uzavřen Ž 115, 18 (Kral, ČEP)).
  • Uva le-Cijon - pouze o šabatu a svátcích
  • Poloviční kadiš
  • Čtení z Tóry - pouze o šabatu a půstech; ke čtení jsou vyvoláni tři lidé.
  • Amida - ústřední část modlitby; tichá modlitba složená z devatenácti požehnání (o šabatu a svátku pouze sedm). Následně je celá modlitba včetně Keduše nahlas zopakována chazanem.
  • Viduj a Tachanun - kajícné modlitby, které se recitujípouze o všedních dnech. O půstech se k nim někde přidává Avinu malkejnu a o šabatu se místo nich recituje Cidkatcha cedek.
  • Celý kadiš
  • Alejnu - chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všehomíra...“, závěr bohoslužby.
  • Kadiš sirotků

Čas pro recitaci odpolední modlitby je vymezen obdobím krátce po poledni a soumrakem. Mincha recitovaná období od poledne (šest a půl hodiny po východu slunce) do devíti a půl hodiny po východu slunce je nazývána mincha gdola, „velká mincha“, mincha recitovaná v období od devíti a půl hodiny až do západu slunce je nazývána mincha ktana, „malá mincha“. „Hodinou“ se v těchto případech vždy rozumí „proporcionální hodina“ (ša'a zmanit), tj. dvanáctina osvětlené části dne, nikoli standardní hodina o šedesáti minutách.

V pátek odpoledne je mincha obvykle oddalována na nejpozdější možný termín, aby plynule přešla do další liturgie, Kabalat šabat a poté ma’arivu pro šabat. Podobně je v mnohých komunitách zvykem spojit sobotní minchu s následující společnou hostinou a ukončením šabatu.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nu 28, 8 (Kral, ČEP), Nu 28, 31 (Kral, ČEP)
  2. Berachot 26b
  3. Gn 24, 63 (Kral, ČEP)
  4. Da 6, 11 (Kral, ČEP)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.