Veřejné postní dny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Veřejný postní den (hebrejsky תענית ציבור‎‎ - ta'anit cibur) je půst, který se vztahují na všechny židy nebo na určitou skupinu židů (viz půst prvorozených) a připomíná si jej veřejně celý Izrael. Liší se tak od půstu, který na sebe může vzít jednotlivec nebo který může být mimořádně vyhlášen rabinátem (např. půst za déšť). Postní dny mají v judaismu velký význam, jsou neodmyslitelně spojeny s duševní očistou, sebezpytováním a studiem a jsou zároveň obdobou oběti, neboť namísto obětovaného zvířete, a jeho masa a tuku, člověk „spaluje“ (obětovává) „své maso a svůj tuk“. Půst se drží ve dnech, které připomínají nějakou smutnou, tragickou nebo jinak dramatickou událost z období židovských dějin. Pro slovo „půst“ existují v hebrejštině dva výrazy: ta'anit (תענית‎‎) a com (צום‎‎).

Postní dny v judaismu[editovat | editovat zdroj]

V judaismu je sedm postních dní:

Pokud by Tiš'a be-av připadl na šabat, půst je posunut na 10. av. Pokud ale Jom kipur připadne na šabat, půst platí.

Pravidla pro přerušení půstu[editovat | editovat zdroj]

Všechny půsty včetně Tiš'a be-av a Jom kipur je možné přerušit za následujících okolností:

  • Nemoc, kterou by půst mohl zhoršit.
  • Fyzická indispozice, kvůli které by půst mohl náhle zhoršit zdraví člověka.
  • Těhotná žena může na základě vlastního uvážení odmítnout půst.
  • Děti (do 13 let) se obecně nepostí, avšak mohou být svými rodiči na půst připravovány.