Tosefta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Davidova hvězda
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Tosefta, (aramejsky: תוספתא, nezaměňovat s tosafot) je vedle mišny druhá sbírka ústní tradice judaismu.

Původ a stavba Tosefty[editovat | editovat zdroj]

Tosefta znamená „doplněk“, konkrétně doplněk k ústně tradovanému učení, tj. k mišně. Sbírka, která je pod tímto jménem známá, má stejnou strukturu jako mišna, a je někdy nazývána jako Šest pořádků Tosefty - Šiša sidrej Tosefta - ששה סדרי תוספתא. S malými odchylkami v názvech a především pořadí se Tosefta skládá s týchž šesti pořádků (sedarim) a týchž traktátů (masechtot) jako mišna. Výjimkami jsou traktáty Avot, Tamid, Midot a Kinim které v Toseftě chybí; traktát Kelim je naopak rozdělen na tři „brány“ (podobně jako byl v mišně rozdělen na tři brány traktát Nezikin). Rozsah Tosefty je zhruba čtyřikrát větší než Mišny.

Tradiční podání[editovat | editovat zdroj]

Tosefta je psána mišnickou hebrejštinou s výpůjčkami z řečtiny a latiny, tudíž v podstatě stejným jazykem jako mišna. Původ a autorství Tosefty je nejasné. Podle jedné tradice byl autorem anonymní části Tosefty rabi Nechemja z Uši, učenec o jednu generaci mladší než rabi Akiva (kterému jsou připisovány anonymní výroky mišny),[1] podle druhé, mnohem populárnější, je autorem rabi Chija bar Aba, současník rabiho Jehudy ha-Nasiho.[2] Ha-Meiri označuje Toseftu za barajty, pravděpodobně pod vlivem Talmudu, kde bývají jako Tosefta označeny různé doplňky k Mišně, nikoli tedy vlastní sbírka Tosefta. J. N. Esptein bere oba tradiční zdroje více méně vážně s tím, že podle něj je Tosefta zaznamenaná halacha, jak ji učil raban Šim'on ben Gamali'el (což byla původní oficiální mišna), respektive její odchylky od mišny rabiho Jehudy ha-Nasiho. Tuto teorii není možné brát jinak, než jako čistě hypotetickou a nedoložitelnou.

Vědecký výzkum[editovat | editovat zdroj]

Kriticko-vědecká teorie je mnohem komplikovanější a doposud se nepodařilo najít jednotnou odpověď na otázky:

  • Je starší mišna nebo Tosefta?
  • Kdo je autorem Tosefty?
  • Jaký je účel Tosefty?

Výsledek všech porovnávacích studií mezi mišnou a Toseftou, totiž přinesl více problémů a další množství otázek, než aby na ně odpovídal. Podle Güntera Stembergera by se vztah mezi Mišnou a Toseftou dal rotřídit následovně:

  • Tosefta je s mišnou v určitých pasážích více méně totožná.
  • V jiných případech uvádí Tosefta autory výroků, které jsou v mišně anonymní.
  • Tosefta někdy působí jako komentář k neexistujícímu textu mišny.
  • Tosefta uvádí mnohem více agadického materiálu a dalších doplňujících látek, než mišna (proto je také mnohem obsáhlejší).
  • V jiných pasážích si mišna a Tosefta co se týče tradentů a platné halachy protiřečí.
  • Někdy se zdá, že Tosefta a její uspořdání látky je logičtější a původnější, než uspořádání mišny.
  • Vyjadřování Tosefty je mnohem méně heslovité než u mišny, tudíž se dá předpokládat, že učení Tosefty nebylo určeno k ústnímu předávání a k memorování nazpaměť, jako v případě mišny.

Podle M. S. Zuckermandla je Tosefta „mišnou“ Jeruzalémského talmudu. Tato teorie není udržitelná, i když je pravda, že se v obou talmudech vyskytují pasáže, které při aplikaci na mišnu nedávají smysl, naopak, dávají je při aplikaci na Toseftu. Podobně je to se vztahem Tosefty a barajtot, zvláště těch obsažených v Babylónském talmudu. Nepodařilo se jednoznačně prokázat, zda případy, kdy se barajta a Tosefta shodují, mají svůj původ v tom, že barajta je citací Tosefty, nebo naopak - zda se barajty staly základem učení sebraného v Toseftě.

Kritický rozbor pasáží Tosefty zkrátka znemožňuje jednoznačně říci, že Tosefta byla pouze kompilací učení, které se do mišny nedostalo nebo s ní bylo přímo v rozporu (této teorii sice nahrává skutečnost, že Tosefta v mnoha případech předpokládá znalost mišny), zároveň ale u některých traktátů se zdá, že spíše Mišna předpokládá znalost Tosefty.

Na základě různých srovnání je možné považovat Toseftu za úplně první, tanaitský, komentář k mišně, na základě jiných pasáží je naopak možné Toseftu považovat za samostatné dílo (a její název tudíž za „mylný“).

Studium Tosefty[editovat | editovat zdroj]

Toseftu znali určitě již babylónští gaoni, avšak byla studována jako doplněk mišny. Komentáře k samotné Toseftě vznikaly až v pozdním středověku, resp. v raném novověku. Jeden z nejvýznamnějších komentářů sepsal David Parda, další, k sederu Teharot, je dílem Gaona z Vilna, který se stal součástí rommovského vydání Tosefty. Z Vilniusu pocházel i Jechezkel Abramsky, autor obsáhlého komenáře k Toseftě Chazon Jechezkel. Moderní komentáře k Toseftě se nevyskytují, pokud pomineme práci Jacoba Neusnera a jeho žáků. Kritické a velmi kvalitní vydání Tosefty připravil Saul Lieberman pod názvem Tosefta ki-fšuta.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Stemberger, G., Dohmen, Ch. Talmud a midraš. Nakladatelství Vyšehrad, Praha, 1999, 447 str. ISBN 80-7021-301-9.
  • Neusner, J. Tosefta. English translation

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sanhedrin 86a
  2. Maimonides, Mišne Tora, předmluva; Raši k Bava Meci'a 85b