Akiva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Akiba ben Josef
Rabi Akiva na ilustraci v Mantovské hagadě z r. 1568
Rabi Akiva na ilustraci v Mantovské hagadě z r. 1568
Rodné jméno עקיבא בן יוסף
Narození 50
Úmrtí Desetiletí od 130
Caesarea Maritima
Příčina úmrtí flaying
Místo pohřbení Tiberias
Manžel(ka) schnitzel
Děti Joshua ben Karha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akiva také rabi Akiva ben Josef (cca 50,? Judsko135) byl podle židovské tradice jedním z nejvýznamnějších tanaitů a jeden z hlavních kodifikátorů textu Mišny. Veškeré informace o jeho životě pochází pouze z rabínské literatury a z legend, které v souvislosti s jeho postavou vznikly. Je pohřben v Tiberias.

Život[editovat | editovat zdroj]

Údajně se měl narodit v Judsku v chudých poměrech v rodině konvertitů a až do dospělosti měl být analfabetem a v mládí opovrhoval učenci. Podle jedné z legend sloužil jako pastýř u jednoho z nejbohatších mužů v Jeruzalémě, který měl dceru Ráchel. Ta se proti vůli svého otce provdala za Akivu s podmínkou, že se bude věnovat studiu Tóry. Několik let po sňatku s Ráchel proto Akiva odešel na akademii do Lodu, kde studoval u rabínů Eli'ezera ben Hyrkána, Jehošuy ben Chananji a Nachuma z Gimzu.

Okolo roku 95 již měl patřit mezi významné učence a vést vlastní ješivu. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patřili rabi Me'ir, Nechemja a Šim'on ben Jochaj. Tradice mu přisuzuje podíl na zařazení Písně písní do židovského kánonu Bible. Podle rabínské tradice řekl na koncilu v Javne: "Neboť na světě není nic, co by se vyrovnalo dnu, ve kterém dostal Izrael Píseň písní. Neboť všechny texty jsou svaté, ale Píseň písní je svátostí nejvyšší." K tomu pak dodal varování: "Ten, kdo zazpívá kvůli pobavení tu píseň, jako kdyby šlo o odrhovačku, nebude mít místo v příštím světě."[1]

V židovské mystice[editovat | editovat zdroj]

V rámci rabínského judaismu všeobecně je Akiva uznáván též jako jeden z představitelů mystiky[2]. V Talmudu je například o něm napsáno: „Čtyři muži vystoupili do ráje, Ben Azaj, Ben Zoma, Acher a rabi Akiva. Rabi Akiva jim řekl: Až přijdete ke kamenům z čistého mramoru, nekřičte: Voda, voda. Ben Azaj se podíval a zemřel; Ben Zoma se podíval a přišel o rozum; Acher podťal výhonky; rabi Akiva vyšel v pokoji.“ (Chagiga 14b)[3] Proto se na jeho osobu odvolává i pozdější pseudoepigrafická literatura[4], jež se zaobírá mystériem merkavy (vozu) neboli Božího trůnu s koly, jak ho spatřil ve vizi prorok Ezechiel[5]. Kromě toho je rabi Akiva považován za prvního správce tradice Díla Stvoření a mnozí se domnívají, že Sefer Jecira procházela redakcí od Abraháma až právě po rabiho Akivu.[6]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Ve své době měl Akiva podporovat povstání Bar Kochby proti římské moci a jeho vůdce označil za možného mesiáše.[7] Navíc ignoroval císařský výnos, jenž zakazoval studium a vyučování Tóry.[8] Rabi Akiva byl proto Římany zajat, uvězněn a nakonec umučen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. Řevnice: ROZMLUVY, 1996. ISBN 80-85336-31-6. S. 97. 
  2. Časopis Šavua tov 109/5769, str. 7
  3. COHEN, Abraham. Talmud (pro každého). Praha: Sefer, 2006. ISBN 80-85924-49-8. S. 64. 
  4. BÖNISCHOVÁ, Helena. Ma’ase merkava – starověká židovská mystika. Praha: P3K, 2003. ISBN 978-80-87186-74-9. S. 31. 
  5. Ez 1, 1–28 (Kral, ČEP)
  6. DUBOV, Nissan Dovid. Vnitřní pouto. Úvod do Kabaly. Praha: Chabad Lubavitch, 2014. ISBN 978-80-905887-0-7. S. 46. 
  7. SCHÄFER, Peter. Dějiny Židů v antice. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-633-6. S. 144. 
  8. NEWMAN, Ja‘akov; SIVAN, Gavri’el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1998. ISBN 80-900895-3-4. S. 18. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]