Akiva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Akiba ben Josef
Rabi Akiva na ilustraci v Mantovské hagadě z r. 1568
Rabi Akiva na ilustraci v Mantovské hagadě z r. 1568
Rodné jméno עקיבא בן יוסף נודר
Narození 50
Úmrtí Desetiletí od 130
Caesarea Maritima
Příčina úmrtí flaying
Místo pohřbení Tiberias
Manžel(ka) Rachel, wife of Rabbi Akiva
Děti Joshua ben Karha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akiva také rabi Akiva ben Josef (cca 50,? Judsko135) byl podle židovské tradice jedním z nejvýznamnějších tanaitů a jeden z hlavních kodifikátorů textu Mišny. Veškeré informace o jeho životě pochází pouze z rabínské literatury a z legend, které v souvislosti s jeho postavou vznikly. Je pohřben v Tiberias.

Život[editovat | editovat zdroj]

Údajně se měl narodit v Judsku v chudých poměrech v rodině konvertitů a až do dospělosti měl být analfabetem a v mládí opovrhoval učenci. Podle jedné z legend sloužil jako pastýř u jednoho z nejbohatších mužů v Jeruzalémě, který měl dceru Ráchel. Ta se proti vůli svého otce provdala za Akivu s podmínkou, že se bude věnovat studiu Tóry. Několik let po sňatku s Ráchel proto Akiva odešel na akademii do Lodu, kde studoval u rabínů Eli'ezera ben Hyrkána, Jehošuy ben Chananji a Nachuma z Gimzu.

Okolo roku 95 již měl patřit mezi významné učence a vést vlastní ješivu. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patřili rabi Me'ir, Nechemja a Šim'on ben Jochaj. Tradice mu přisuzuje podíl na zařazení Písně písní do židovského kánonu Bible. Podle rabínské tradice řekl na koncilu v Javne: "Neboť na světě není nic, co by se vyrovnalo dnu, ve kterém dostal Izrael Píseň písní. Neboť všechny texty jsou svaté, ale Píseň písní je svátostí nejvyšší." K tomu pak dodal varování: "Ten, kdo zazpívá kvůli pobavení tu píseň, jako kdyby šlo o odrhovačku, nebude mít místo v příštím světě."[1]

V židovské mystice[editovat | editovat zdroj]

V rámci rabínského judaismu všeobecně je Akiva uznáván též jako jeden z představitelů mystiky[2]. V Talmudu je například o něm napsáno: „Čtyři muži vystoupili do ráje, Ben Azaj, Ben Zoma, Acher a rabi Akiva. Rabi Akiva jim řekl: Až přijdete ke kamenům z čistého mramoru, nekřičte: Voda, voda. Ben Azaj se podíval a zemřel; Ben Zoma se podíval a přišel o rozum; Acher podťal výhonky; rabi Akiva vyšel v pokoji.“ (Chagiga 14b)[3] Proto se na jeho osobu odvolává i pozdější pseudoepigrafická literatura[4], jež se zaobírá mystériem merkavy (vozu) neboli Božího trůnu s koly, jak ho spatřil ve vizi prorok Ezechiel[5]. Kromě toho je rabi Akiva považován za prvního správce tradice Díla Stvoření a mnozí se domnívají, že Sefer Jecira procházela redakcí od Abraháma až právě po rabiho Akivu.[6]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Ve své době měl Akiva podporovat povstání Bar Kochby proti římské moci a jeho vůdce označil za možného mesiáše.[7] Navíc ignoroval císařský výnos, jenž zakazoval studium a vyučování Tóry.[8] Rabi Akiva byl proto Římany zajat, uvězněn a nakonec umučen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. Řevnice: ROZMLUVY, 1996. ISBN 80-85336-31-6. S. 97. 
  2. Časopis Šavua tov 109/5769, str. 7
  3. COHEN, Abraham. Talmud (pro každého). Praha: Sefer, 2006. ISBN 80-85924-49-8. S. 64. 
  4. BÖNISCHOVÁ, Helena. Ma’ase merkava – starověká židovská mystika. Praha: P3K, 2003. ISBN 978-80-87186-74-9. S. 31. 
  5. Ez 1, 1–28 (Kral, ČEP)
  6. DUBOV, Nissan Dovid. Vnitřní pouto. Úvod do Kabaly. Praha: Chabad Lubavitch, 2014. ISBN 978-80-905887-0-7. S. 46. 
  7. SCHÄFER, Peter. Dějiny Židů v antice. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-633-6. S. 144. 
  8. NEWMAN, Ja‘akov; SIVAN, Gavri’el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1998. ISBN 80-900895-3-4. S. 18. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]