Bejt din

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Davidova hvězda
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Bejt din (hebrejsky: בית דין) je židovský náboženský soud. Zasedají v něm nejméně tři kvalifikované osoby, nejčastěji rabíni. V ortodoxních a ve většině případů i v konzervativních bejt dinech zasedají pouze muži. V reformních bejt dinech zasedají v některých případech také ženy. Bejt din rozhoduje ve věcech osobního stavu, tedy např. ve věcech konverze, rozvodu nebo osobních sporů mezi dvěma židy.

Původ instituce[editovat | editovat zdroj]

Bejt din datuje svůj původ až do biblických dob – první bejt din (připomínající radu starších) měl na radu svého tchána Jitra ustanovit již Mojžíš. Dále ustanovení soudců nařizuje přikázání z Dt 16, 18 „A ustanovíš sobě soudce ve tvých branách“. Počet členů se různí, záleží na situaci a případu, ke kterému je bejt din svolán. Tyto případy podrobně vyjmenovává traktát Mišny Sanhedrin.

  • 3 členové (dnes standardně označovaný jako „Bejt din“) – řeší tzv dinej mamonot – tedy případy týkající se majetku, majetkové trestné činy a krádeže, poškození věci; dále ustanovování nového měsíce, smicha (rabínská ordinace) (tyto případy má podle některých učenců soudit pět soudců); zásnuby rozvody, chalica.
  • 23 členů (tzv. „malý Sanhedrin“) – řeší tzv. dinej nefašot – hrdelní tresty – bičování, trest smrti, případy, při nichž dojde k újmě na zdraví nebo na životě.
  • 71 členů (tzv. velký Sanhedrin) – zasedal v Chrámu a sloužil jako instituce nejvyššího soudu.

Počet členů[editovat | editovat zdroj]

Soud musí mít vždy lichý počet členů, aby nikdy nedošlo k patové situaci k nevynesení rozsudku. Mišna vykládá důvod počtu členů takto:

Proč má velký (Sanhedrin) sedmdesát jedna (členů)? Neboť je řečeno: „Shromažď mi sedmdesát mužů z izraelských starších“ (Nu 11,16) - a nad nimi Mojžíš - to je dohromady sedmdesát jedna. ... A odkud máme, že malý (Sanhedrin) má mít dvacet tři (členů)? Neboť je řečeno: „Pospolitost rozhodne ... Tím pospolitost vyprostí...“ (Nu 35, 24-25) - pospolitost, jenž rozhoduje a pospolitost, jenž vyprostí - to je dvacet lidí. Odkud víme, že (jedna) pospolitost je deset? Neboť je řečeno: „Jak dlouho mám snášet tuto zlou pospolitost“ (Nu 14,27) bez Jozueho a Káleba (to je deset mužů). A na základě čeho přidáváme ještě tři? Logickou dedukcí z verše: „Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo“ (Ex 23,2). Z toho vyplývá, že musím být (s většinou), koná li dobro. A proč je tedy tamtéž řečeno: „Nebudeš vypovídat ve sporu s ohledem na většinu a převracet právo“? To znamená, že tvůj odsuzující rozsudek nebude jako tvůj rozsudek osvobozující, neboť na vynesení osvobozujícího rozsudku je zapotřebí většina jednoho hlasu, ale k vynesení rozsudku odsuzujícího většina dvou hlasů. A protože soud nemůže mít sudý počet členů, tedy přidali ještě jednoho a tak jich je dvacet tři. A jak velké musí být město, aby mohlo mít Sanhedrin? Sto dvacet obyvatel. Rabi Nechemja říká: Dvěstě třicet, aby na každého člena Sanhedrinu připadlo alespoň deset lidí.
— Sanhedrin 1, 6

Bejt din dnes[editovat | editovat zdroj]

Dnešní bejt din sestává v naprosté většině ze tří rabínů a rozhoduje o následujících záležitostech:

  • Rozvod podle náboženských pravidel.
  • Hechšer, tedy udělení hechšeru potravinám, restauracím a jiným stravovacím zařízením.
  • Prozkoušení speciálních funkcí – šochet, mašgiach, mohel apod.
  • Konverze – alepsoň jeden ze členů bejt dinu se musí podrobněji věnovat problematice konvertitů.
  • Vynášení halachických rozhodnutí v rámci komunity

Instituce bejt dinu[editovat | editovat zdroj]

av bejt din
(hebrejsky: אב בית דין‎, dosl. „otec soudního dvora“, אב״ד), halachický expert, většinou nejrespektovanější člen soudního dvora. V dobách existence velkého Sanhedrinu byl Av bejt din místopředseda soudního dvora.
roš bejt din
(hebrejsky: ראש בית דין‎, dosl. „hlava soudu“, רב״ד), předseda soudu. Někdy av bejt din a roš bejt din jsou jedna a tatáž osoba.
dajan
(hebrejsky: דיין‎, soudce) člen soudního dvora.
chaver bejt din
(hebrejsky: חבר בית דין‎ dosl. „přítel soudního dvora“), rádce a expert pracující pro soudní dvůr (v civilních soudech by měl status soudního experta), aniž by sám musel nutně být dajanem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]