Gój

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Gój (hebrejsky: גוי‎‎, plurál: גויים‎‎, gojim) je hebrejské slovo, které znamená doslova „národ“.[1] Je to pojem označující příslušníka jiného než židovského národa nebo náboženství. Dlouho před časy starověkého Říma mělo slovo význam k označení někoho, kdo není Žid.[2]

Užití v biblické hebrejštině[editovat | editovat zdroj]

V Tóře je slovo gój a jeho varianty zmíněno více než 550×, v Bibli zůstává v původním významu například v Genesis 12:2 nebo 14:1. V první zmínce, v Genesis 12:2 označuje Bůh při hovoru s Abrahamem tímto slovem příslušníka budoucího židovského národa (goj gadol, velký národ). V dalších verších hebrejské Bible jsou tímto slovem již označováni příslušníci neizraelských národů.

V některých překladech Bible, zůstává výraz Gojim v Genesis 14:1 nepřeložený a používá se jako vlastní jméno označující místo. Podle rabínské tradice [3] pochází název místa od toho, že se zde shromáždili lidé z různých národů. Jako jejich král je uváděn Tidal. Některé biblické komentáře spojují tento národ s Gutejci.

Užití v rabínském judaismu[editovat | editovat zdroj]

Ve Starém zákoně je výraz goj používán v božím popisu vyvoleného lidu: „goj echad ba-arec“, Jedinečný národ na Zemi.

Rabínská literatura osidluje svět sedmdesáti národy (gojim), z nichž každý má svůj vlastní jazyk. Chajim ibn Attar k tomu vztahuje symboliku Menory, sedmiramenného svícnu. Podle tohoto tvrzení každé rameno se svíčkou odpovídá deseti národům.

Moderní užití[editovat | editovat zdroj]

Dle rabínského výkladu slova gój jako lidí jiných než jsou Židé se v současné době toto slovo používá ve smyslu nežidovské osoby.

Od slova gój je odvozený výraz šábesgój, který označuje Nežida, který je v židovské rodině během šábesu pověřen vykonáváním činností nezbytných k chodu domácnosti (rozsvěcení, zapalování ohně atd.).

Slovo gój má pro dnešního žida základní význam zcela neutrální.[4] Mezi židovskými extrémisty je ovšem možno se s ním setkat jako s výrazem podřadnosti. Tak například kontroverzní izraelský rabín Ovadia Josef říká: "Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout. My budeme sedět jako páni a jíst."[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Goy na anglické Wikipedii.

  1. http://www.askmoses.com/en/article/255,125/What-does-the-word-goy-mean.html
  2. The Cambridge history of Judaism, Volume 2, Cambridge University Press, 1989, p. 193. ISBN 978-0-521-24377-3
  3. Raši s odkazem na Berešit Raba
  4. http://www.jewfaq.org/gentiles.htm#Goyim
  5. Gójové jsou na světě proto, aby sloužili Židům, tvrdí izraelský rabín

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]