Traktát Kidušin
Traktát Kidušin (hebrejsky מַסֶּכֶת קִדּוּשִׁין je nejkratší traktát talmudického oddílu Ženy (Našim), obvykle řazený jako poslední v tomto oddílu.[p 1] Název traktátu je odvozen od pojednání o uzavírání židovského manželství, kterým traktát začíná.
Zařazení traktátu v oddílu Ženy[editovat | editovat zdroj]
Podle Majmonidovy předmluvy k mišně je zařazení traktátu na závěr oddílu podivné: příhodnější by bylo jeho zařazení před traktát Ketubot, tak jako se při uzavírání manželství nejprve provádí „kidušin“, tedy „zasvěcení“ ženy, a poté uděluje muž ženě „ketubu“, manželskou „smlouvu“. A když už ne před traktát Ketubot (aby nebyla narušena návaznost traktátu Jevamot na traktát Ketubot), každopádně by se měl objevit před traktátem Gitin pojednávajícím o rozvodech.[p 2]
Tuto anomálii vysvětluje Majmonides tak, že uspořadatel Mišny postupoval podle pořadí, v jakém se jednotlivá témata objevují v Tóře, kde popis procedury rozvodu předchází zmínce o uzavírání manželství:
Vzal-li si muž ženu, souložil s ní a stalo se, že v jeho očích nenalezla přízeň, jelikož na ní nalezl nějakou nepřístojnost, napíše jí rozvodový list, dá jí ho do ruky a propustí ji ze svého domu. Když odešla z jeho domu, může se provdat za jiného muže.Deuteronomium 24:1–2[1]
Mišna[editovat | editovat zdroj]
Traktát je rozdělen na čtyři kapitoly:
- Žena je získávána (obsahuje 10[p 3] mišnajot). Pojednává o způsobech, jakými se získává žena, a způsobech, jakými se žena z manželství vyvazuje; navazuje popis postupů, kterými se nabývá židovský otrok, nežidovský otrok, dobytek, nemovitý a movitý majetek. Dále je popsáno nabývání vlastnictví výměnou. Závěr kapitoly se věnuje závaznosti micvot.
- Muž zasvěcuje (10 mišnajot). Probírá otázky zastoupení při zasvěcení ženy a následky chybného zasvěcení a omylu.
- Když řekl (13 mišnajot). Pokračování pravidel zasvěcení, podmíněné zasvěcení, zasvěcení nezletilé. Závěr kapitoly se zabývá osobním statusem dítěte.
- Deset původů (14 mišnajot). Navazuje na téma osobního statusu („původu“) z předchozí kapitoly a probírá možnosti vzájemných sňatků osob podle jejich statusu; dále otázky prokazování původu a věrohodnosti tvrzení o původu. Navazuje tématem jichudu – přebývání muže a ženy o samotě. Závěrečná mišna celého traktátu obsahuje úvahy o volbě zaměstnání a o vhodném poměru zaměstnání a studia Tóry.
Celkem má traktát 47 mišnajot.
Gemara a tosefta[editovat | editovat zdroj]
K traktátu existuje kromě mišny i tosefta a gemara v obou talmudech. V babylonském talmudu má tento traktát rozsah 81 listu.
Významné pasáže traktátu Kidušin v babylonském talmudu[editovat | editovat zdroj]
- Pravidla zastoupení (list 41a)
- Chudý, který si prohlíží koláč (list 59a)
Komentátoři[editovat | editovat zdroj]
Kromě obvyklých talmudických komentářů existuje ke gemaře babylonského talmudu traktátu Kidušin samostatný komentář rabi Josefa ibn Ezry pod názvem Acamot Josef (Soluň, 5361).
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V cambridgeském manuskriptu je zařazen jako předposlední; po něm následuje ještě traktát Sota.
- ↑ Toto řazení je použito v mnichovském manuskriptu.
- ↑ Počty mišnajot v jednotlivých kapitolách jsou uvedeny podle Kehatiho vydání. V jiných vydáních může být text rozčleněn odlišně.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku מסכת קידושין na hebrejské Wikipedii.
- ↑ SIDON, Karol. Pět knih Mojžíšových. Svazek Sefer Devarim. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1. S. 55.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Dílo Mišna/Traktát Kidušin ve Wikizdrojích- Dílo משנה מסכת קידושין ve Wikizdrojích (hebrejsky)
- Dílo תוספתא/קידושין/א ve Wikizdrojích (hebrejsky)
- Dílo בבלי מסכת קידושין ve Wikizdrojích (hebrejsky)
- Dílo ירושלמי קידושין ve Wikizdrojích (hebrejsky)
