Avraham ben Ša'ul Broda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Avraham ben Ša'ul Broda
Narození 1640 nebo 1650
Praha nebo Mladá Boleslav
Úmrtí 11. dubna 1717 (30. nisanu 5477) (ve věku 76 let)
Povolání rabín
Denominace judaismus
Pohřben Starý židovský hřbitov ve Frankfurtu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Avraham ben Ša'ul Broda (hebrejsky אברהם בן שאול ברוידא‎‎; kolem roku 1640, Mladá Boleslav[1][2][3] nebo Praha[4]11. dubna 1717, Frankfurt nad Mohanem) byl český talmudista, pražský rabín a roš ješiva.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Avrahamův otec Ša'ul Broda poslal svého syna do Krakova na talmudická studia u tamního rabína Jicchaka ben Ze'eva Charifa, aby ho ochránil před nedobrými vlivy šabatiánství, hnutí, které se tehdy šířilo v Čechách.

Po obdržení rabínského diplomu se Broda vrátil do rodné Boleslavi, ale brzy byl povolán jako rabín do Hroznětína a odtud pak do Roudnice nad Labem. Tehdy již byla jeho reputace tak velká, že Šabtaj Bass požádal o schválení své knihy.

Když se v roce 1693 uvolnil úřad vrchního pražského rabína, byl nabídnut Brodovi a ten jej přijal navzdory tamějším přetrvávajícím nepříznivým podmínkám, důsledku velkého požáru v roce 1689, který mnoho členů židovské obce zbídačil. Tento úřad mu nepřinesl očekávané potěšení, protože vzniklo mnoho obtíží spojených s rozepří v rituálních otázkách mezi Brodou a Cvi Aškenazim, neboť všichni pražští rabíni se postavili proti Brodovi. To pravděpodobně přimělo smířlivého Brodu k hledání jiné pozice.

Jeho dalším působištěm byly Mety. Dostupné zdroje se liší ohledně data jeho příchodu do města, nicméně smlouva s datem 30. října 1708, objevená rabínem Kaufmannem, dokládá Brodův příchod do Met v roce 1709, jak tvrdí také Eljakim Carmoly, nikoli v roce 1703, jak předpokládal Cahen. V Metách, stejně jako v Roudnici a v Praze, spočívala jeho činnost především v založení a řízení ješivy. Měl údajně vynikající způsob zasvěcování nováčků do tajů talmudu.

V roce 1713 byl z Met povolán do Frankfurtu nad Mohanem, kde rovněž založil významnou ješivu, a mnozí z jeho žáků se stali významnými rabíny.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Brodovo souhrnné dílo vyšlo po jeho smrti.

  1. Chidušej ge'onim (Offenbach, 1723), sestávající ze scholia k talmudickým traktátům Bava kama, Bava meci'a a Sanhedrin
  2. Chidušej halachot, k traktátu Gitin, Wandsbeck, 1731
  3. Šema'teta chadta, k traktátům Ketubot a Gitin, Frankfurt nad Mohanem, 1722
  4. Ešel Avraham, k traktátům Pesachim, Chulin, a Bava batra, Frankfurt nad Mohanem, 1747
  5. Toldot Avraham, k traktátům Kidušin a Ketubot, Fürth, 1764
  6. Halichot olam, židovské zákony (německy), Budapešť

Kromě těchto spisů, se mnoho z jeho vysvětlení různých otázek nachází v dílech jiných vědců, např. v:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Broda, Abraham ben Saul | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. 
  2. GOLDMANN, A.&nbp;E. Dějiny židů v Mladé Boleslavi. Geschichte der Juden in Jungbunzlau. In: GOLD, Hugo. Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart. Praha, Brno: Židovské knižní a umělecké vydavatelství, 1934. S. 220. (německy)
  3. http://www.jewishencyclopedia.com/articles/570-abraham-ben-saul-broda
  4. YIVO | Broda, Avraham ben Sha’ul. yivoencyclopedia.org [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abraham ben Saul Broda na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ab. Cahen, v Rev. Etudes Juives, viii.260;
  • David Kaufmann, ib. xix.120;
  • idem, Die Memoiren der Glückel von Hameln, p.   267, Frankfort, 1896;
  • Bernhard Friedberg, Luchot zikaron, p.   21, Drohobicz, 1897;
  • idem, Haškafa Av. Broda (hebrejská biografie), ib. 1892;