Otto Francl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otto Francl
Rodné jménoFrantzl
Narození10. června 1896[1]
Pohořelice (okres Břeclav), Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. července 1950[1]
Brno, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96/306, skupina 41, řada 2, hrob číslo 105[1]
BydlištěPohořelice číslo popisné 232 (rodný dům), Brno, Reicheltova 47 (bydliště v roce 1939 (dnes Kotlářská))[1]
Národnostčeská[1]
Povolánívysoký důstojník
ZaměstnavatelČeskoslovenská armáda
Titulbrigádní generál
Partner(ka)Milada Franclová (rozená Julínková)[2] (sňatek: 11. dubna 1922, Brno (vojenský kostel))[1]
DětiVěra Franclová[3]
RodičeRichard Frantzl;[4] Matylda (Mathilda) Frantzlová (rozená Gallová)[5][1]
Příbuznívnučka: Eva Valešová[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otto Francl (rodné jméno: Frantzl) (10. června 1896, Pohořelice[6] (okres Břeclav) – 8. července 1950, Brno)[1] byl příslušník československých legií v Rusku.[1] Po návratu do Československa se stal vojákem z povolání. Během protektorátu se zapojil do domácího odboje (Obrana národa), byl zatčen a odsouzen k doživotí. Po druhé světové válce se vrátil k důstojnickému sboru, byl povýšen do generálské hodnosti ale jeho podlomené zdraví mu nedovolilo dožít se vysokého věku. Zemřel ve svých 56 letech.

Život[editovat | editovat zdroj]

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Otto Francl se narodil 10. června 1896 v Pohořelicích v okrese Mikulov. Po vypuknutí první světové války musel narukovat do rakousko–uherské armády a byl převelen na ruskou frontu.[7] Tady dosáhl hodnosti kadeta u 40. pěšího pluku.[7] Do nepřátelského zajetí padl dne 5. června 1916 (Olyka) a do řad příslušníků československých legií na Rusi se přihlásil dne 1. března 1917 (Makarjev, Kostromsk).[7] V československých legiích na Rusi sloužil od 1. srpna 1917 a to u 6. střeleckého pluku (2. roty) v hodnosti kandidáta na praporčíka.[7] Svoji legionářskou vojenskou kariéru zakončil v hodnosti nadporučíka u 6. střeleckého pluku.[7] Formálně byl vyřazen z legionářské evidence 20. června 1920.[7] [p 1]

První republika a protektorát[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Československa se stal vojákem z povolání v prvorepublikové armádě.[1] Rok 1938 jej zastihl v činné službě v hodnosti podplukovníka ve funkci velitele praporu Stráže obrany státu (SOS) Užhorod.[1] Po 15. březnu 1939, vyhlášení protektorátu a likvidaci (rozpuštění) československé armády působil jako aktuárský ředitel.[1] [p 2] Záhy po nastolení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil (od 26. května 1939) do řad členů domácí vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa (zemské velitelství, funkce velitele úderné roty).[1] Zpočátku byl jeho velitelem generál František Slunečko, později spadal velitelsky pod plukovníka generálního štábu Václava Lysáka.[1] Otto Francl se podílel na vytváření úderných oddílů v Brně a v krajích, taktéž organizoval nelegální výrobu ručních granátů zamýšlených pro pouliční boj, zabýval se shromažďováním a ukrýváním zbraní, jakož i zpravodajskou činností, při níž získával a vyhodnocoval zprávy vojenského charakteru.[1] Také rozšiřoval ilegální tiskoviny.[1] Gestapo jej zatklo v Brně 19. března 1940.[1] Lidový soud (Volksgericht) v Berlíně jej 3. prosince 1941 odsoudil za odbojovou činnost k doživotnímu trestu odnětí svobody a k doživotní ztrátě čestných občanských práv.[1] Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: František Blabolil (trest smrti), Jaroslav Konopásek (5 let káznice), Václav Kratochvíl (6 let káznice) a Václav Lysák (trest smrti).[8]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po skončení druhé světové války se Otto Francl vrátil do osvobozeného Československa 22. května 1945.[1] Byl zasažen otevřenou tuberkulózou (TBC) a i když prodělal půlroční léčení v sanatoriu Na Pleši, nebyl jeho dlouhodobý zdravotní stav trvale uspokojivý, což se později projevilo tím, že ještě v listopadu roku 1947 zůstával v domácím lékařském ošetření.[1] V roce 1946 měl již hodnost brigádního generála a funkci zatímního posádkového velitele v Brně.[1] Otto Francl je znám jako autor základní práce o Obraně národa na Moravě.[1] Za účast v první světové válce a domácím odboji za druhé světové války byl nositelem mnoha vojenských řádů a vyznamenání.[1] Zemřel 8. července 1950 ve vojenské nemocnici v Zábrdovicích.[1] Je pochován na Ústředním hřbitově města Brna, Vídeňská 96, skupina 41, řada 2, hrob číslo 105.[1]

Vyznamenání a pocty[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kancelář československých legií v Praze potvrdila zapojení Otto Francla (jako československého dobrovolníka z let 1918–1920) a to na období od 28. října 1918 do 20. června 1920.[1]
  2. ↑ Aktuár byl nižší úředník, středoškolsky vzdělaný, který se uplatňoval v soudnictví, v berní správě, u policie i v jiných úřadech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al MENŠ. Otto Francl (Frantzl) (* 10. června 1896, Pohořelice (okres Břeclav) – † 8. července 1950, Brno) [online]. Encyklopedie Brna cz, rev. 2015-01-25 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ MENŠ. Milada Franclová (* 27. února 1895, Brno) dcera Ferdinanda Julínka (poštovního asistenta v Brně) a Anny, rozené Dvořákové; pohřbena na Ústředním hřbitově v Brně, skup. 41, řada 2, hrob č. 105 [online]. Encyklopedie Brna cz, rev. 2015-01-25 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ MENŠ. Věra Franclová (* 3. října 1922, Olomouc) [online]. Encyklopedie Brna cz, rev. 2015-01-25 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ MENŠ. Richard Frantzl (poštmistr v Pohořelicích) syn Eugena Frantzla (úředníka u okresního soudu ve Žďáru) a Marie, rozené Pluhařové [online]. Encyklopedie Brna cz, rev. 2015-01-25 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ MENŠ. Matylda (Mathilda) Frantzlová (rozená Gallová) dcera Laurenze Gally (úředníka továrny v Židlochovicích) a Cecilie, rozené Kučerové [online]. Encyklopedie Brna cz, rev. 2015-01-25 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Pohořelice
  7. ↑ a b c d e f Záznam vojáka: FRANCL Otto; Datum narození: 10.6.1896 (10.6.1895); Místo narození: Pohořelice okr. Mikulov; Bydliště: Pohořelice Brno okr. Mikulov Brno [online]. databáze legionářů Vojenského ústředního archivu Praha [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ MENŠ. Václav Kratochvíl (* 21.9.1903) voják z povolání (před zatčením štábní kapitán generálního štábu) [online]. Encyklopedie Brna cz, rev. 2015-03-22 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Monografie: „Obrana národa na Brněnsku 15. 3. 1939 - 29. 2. 1940“
  • „Místa zkropená krví. Kounicovy Studentské koleje v Brně v letech nacistické okupace 1940–1945“
  • „Album bývalých příslušníků a zakladatelů 6. střeleckého Hanáckého pluku“
  • „Matriky, Pohořelice. Narození 1892–1906“
  • „Národní výbor města Brna - Kartotéka domovského práva, Brno 1850–1948“
  • Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války)
  • Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otto_Francl&oldid=22267608“