Katedrála Povýšení svatého Kříže (Užhorod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Katedrála Povýšení svatého Kříže
Základní informace
Slohklasicistní architektura a baroko
Výstavba1640
Pojmenováno poSvatý Kříž
Poloha
AdresaUžhorod, UkrajinaUkrajina Ukrajina
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála Povýšení svatého kříže (ukrajinsky Храм Воздвиження Хреста Господнього) je katedrála Mukačevská řeckokatolické eparchie v ukrajinském městě Užhorod v Zakarpatské oblasti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ikonostas v katedrále

Chrám byl postaven v 17. století jako jezuitský chrám římskokatolické církve. Dokončen byl v roce 1646 a byl zasvěcen svátku Povýšení svatého Kříže. Stavbu financovala šlechtická rodina Drugetovců. Po poškození během Rákociho povstání byl obnoven.

Když papež v roce 1773 zrušil jezuitský řád, chrám byl předán řeckokatolické církvi[1] a stal se jejím katedrálním chrámem. Po druhé světové válce byl řeckokatolíkům násilně odebrán komunistickou mocí[2] a pro své potřeby ho až do roku 1991 využívala ruská pravoslavná církev. Po získání nezávislosti Ukrajiny a legalizaci řeckokatolické církve byl chrám v roce 1991 vrácen řeckokatolické církvi a stal se opět katedrálou Mukačevské řeckokatolické eparchie. V roce 2003 zde byly slavnostně uloženy ostatky blahoslaveného mučedníka Teodora Romži, řeckokatolického biskupa umučeného komunisty.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Chrám nese typické znaky barokního stylu. Interiér má typické prvky rokoka. Později byl přizpůsoben potřebám byzantského obřadu. Ikonostas chrámu pochází z roku 1799. V roce 1877 byl přestavěn v neoklasicistním architektonickém stylu a dostal dnešní podobu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katedrála Povýšenia svätého kríža (Užhorod) na slovenské Wikipedii.

  1. KOBAĽ, Josip. Užhorod vidomyj i nevidomyj. Lvov: Svit, 2005. 2002 s. ISBN 966-603-272-4. S. 45. (ukrajinština) 
  2. KOBAĽ, Josip. Užhorod vidomyj i nevidomyj. Lvov: Svit, 2005. 2002 s. ISBN 966-603-272-4. S. 47. (ukrajinština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]