Bohumil Říha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Bohumil Říha (rozcestník).
Bohumil Říha
Narození 22. února 1907
Vyšetice
Úmrtí 15. prosince 1987 (ve věku 80 let)
Praha
Místo pohřbení Hřbitov v Poděbradech
Povolání spisovatel, autor sci-fi a autor dětské literatury
Ocenění národní umělec (1975)
Řád republiky
Cena Hanse Christiana Andersena
Řád práce
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Říha (27. února 1907 Vyšetice15. prosince 1987 Dobříš) byl český spisovatel. Psal pro děti a historické romány.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a učitelské působení[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vesničce Vyšetice, dnes součásti obce Šebířov u Votic. Jeho otec byl vesnický kovář a tak celá rodina kvůli jeho práci často cestovala po různých velkostatcích. Obecnou školu absolvoval v Mladé Vožici. Dále se rodina usadila v Čáslavi, kde Bohumil absolvoval měšťanku a pak i tamní učitelský ústav. Studium zde zakončil roku 1925 a další tři roky na Čáslavsku vypomáhal jako pomocný učitel. Pak absolvoval vojenskou službu a po ní dostal umístěnku jako odborný učitel na měšťanskou školu v Habrech. Odtud se dostal na měšťanskou školu v Poděbradech a tam učil až do roku 1945.

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1945 se stal školním inspektorem zprvu ve Vysokém Mýtě, pak v Poděbradech. V roce 1952 se stal tajemníkem Svazu spisovatelů. I díky tomu často cestoval, navštívil Sovětský svaz, Čínu, Mexiko a jiné země. V letech 19561967 působil jako ředitel Státního nakladatelství dětské knihy.[1]

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Roku 1967 šel do důchodu, angažoval se však veřejně dál. V roce 1971 se přihlásil k normalizačnímu Svazu českých spisovatelů a rok poté se stal členem jeho předsednictva a výboru. Aktivní byl v UNESCO (Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu) i v organizaci Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (International Board on Books for Young People – IBBY), díky této aktivitě obdržel Medaili Hanse Christiana Andersena. V roce 1977 patřil mezi přední signatáře Anticharty.[2]

V roce 1967 se stal zasloužilým umělcem, v roce 1975 byl jmenován národním umělcem. Byl nositelem Řádu práce (1977) a Řádu republiky (1982).[3] Za trilogii o vládě Jiřího z Poděbrad (Přede mnou poklekni, Čekání na krále, A zbyl jen meč) obdržel v roce 1980 státní cenu Klementa Gottwalda.[4]

Zemřel v Dobříši v 80 letech. Je pohřben v  Poděbradech.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Za jeho nejkvalitnější tvorbu lze považovat historické romány z období českých dějin.[zdroj?] Některé jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Byl a je považován za předního představitele socialistického realismu po roce 1945.[zdroj?]

Po roce 1989 byly jeho dětské knihy nakladatelsky cenzurovány po stránce ideologické (odstranění odkazů na reálně socialistické prostředí) i kulturní (tělesné tresty dětí, zacházení se zvířaty, kouření). Z jeho dětské encyklopedie byla odstraněna více než třetina hesel.[6]

Angažované vesnické romány[editovat | editovat zdroj]

  • Země dokořán, 1950, o osidlování pohraničí
  • Dvě jara, 1952, proměny vesnice
  • Venkovan, 1955 – první díl, 1958 – druhý díl, o proměně lidí v novém společenském řádu

Pozdější díla[editovat | editovat zdroj]

  • Doktor Meluzin, 1973 zfilmováno pod názvem Dým bramborové natě, o venkovském lékaři
  • Divný člověk
  • O rezavém rváči a huňatém pánovi, 1971

Historické romány[editovat | editovat zdroj]

  • Trilogie o vládě Jiřího z Poděbrad:
    • Přede mnou poklekni, 1971
    • Čekání na krále, 1977
    • A zbyl jen meč, 1978

Pro děti[editovat | editovat zdroj]

Pracoval také na několika publikacích, určených pro výuku, např. čítankách a učebnicích nebo ceněné populárně naučné Dětské encyklopedii.

  • O lékaři Pingovi, 1941
  • O třech penízcích, 1941
  • Honzíkova cesta, 1954
  • O letadélku Káněti, 1957
  • Pět bohů táhne přes moře
  • Jak vodníci udobřili sumce
  • Dva kluci v palbě
  • Velká obrázková knížka pro malé děti, 1959, 1976 psáno s M. Lukešovou
  • Divoký koník Ryn 1966
  • Jak jel Vítek do Prahy
  • Dětská encyklopedie, ilustrace Vladimír Fuka; 1959, 1962, 1966, 1971
  • Střídá se kapitán
  • Adam a Otka, 1970
  • Nový Gulliver, vydáno 1973, sci-fi román
  • Indiánská romance, 1981
  • Vítek, 1982

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Říha, Bohumil, s. 193. 
  2. Jiří Peňás. Držet lyru a krok [online]. respekt.cz [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. 
  3. Malá československá encyklopedie. Svazek 5. Praha: Academia, 1987. 998 s. cnb000125650. S. 466. 
  4. Vyznamenání k 1. máji. Rudé právo. 30. duben 1980, s. 2. Dostupné online. ISSN 0032-6569. 
  5. Kovařík, Petr a Frajerová, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. S. 62.
  6. SEGI, Stefan. O Honzíkově cestě a liberální cenzuře - Regulace na poli literatury pro děti a mládež [online]. Česká televize [cit. 2018-07-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. [Stať „Bohumil Říha" je na str. 536–540; autor Ladislav Soldán.]
  • HRZALOVÁ, Hana. Bohumil Říha. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1981. 174 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]