Lazebník sibiřský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lazebník sibiřský
Původní název Сибирский цирюльник
Země RuskoRusko Rusko
FrancieFrancie Francie
ItálieItálie Itálie
ČeskoČesko Česko
Jazyk ruština
Délka 180
Žánry retrospektivní film
komediální drama
filmové drama
Scénář Nikita Sergejevič Michalkov, Rustam Ibragimbekov, Rospo Pallenberg
Režie Nikita Sergejevič Michalkov
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Oleg Jevgeňjevič Meňšikov, Julia Ormondová, Nikita Sergejevič Michalkov, Alexej Vasiljevič Petrenko, Richard Harris
Produkce Michel Seydoux
Hudba Eduard Nikolajevič Artěmjev
Kamera Pavel Timofejevič Lebešev
Výroba a distribuce
Premiéra 1998
Produkční společnost Studija „TriTe“
Lazebník sibiřský na ČSFD Kinoboxu IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lazebník sibiřský (rusky Сиби́рский цирю́льник, Sibirskij cirjulnik, italsky Il barbiere di Siberia, francouzsky Le barbier de Sibérie) je ruský film režiséra Nikity Michalkova natočený v roce 1998 v rusko-francouzsko-italsko-české koprodukci. Scénář k filmu napsal Michalkov s Rustamem Ibragimbekovem. Hlavní role hrají Oleg Meňšikov a Julia Ormondová.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj se odehrává ve dvou liniích. Ta novější se odehrává v roce 1905 ve výcvikovém táboře armády Spojených států amerických, kde si jeden z kadetů pověsí ve stanu obraz Wolfganga Mozarta a následně kvůli tomu čelí šikaně nevzdělaného seržanta O'Learyho.

Druhá, hlavní dějová linie je vyprávěna kadetovou matkou Jane Callahanovou (Julia Ormondová), která ji jakoby píše svému synovi v dopise. Vypráví o příběh tom, jak se Jane Callanová nechala v roce 1885 najmout umanutým inženýrem Douglasem McCrackenem (Richard Harris), který se snaží vytvořit parní stroj k automatickému kácení sibiřských lesů pojmenovaný „Lazebník sibiřský“ a došly mu peníze. Jejím úkolem bylo přijet do Moskvy, kde v té době vládl car Alexandr III. Alexandrovič, hrát roli McCrackenovy dcery a pomoci mu přesvědčit odpovědné činitele, aby mu dali peníze na dokončení stroje. Ještě ve vlaku se ovšem náhodou seznámí s kadetem Andrejem Tolstojem (Oleg Meňšikov) a zamilují se do sebe. Ukáže se, že Janiným úkolem je okouzlovat generála Radlova (Alexej Petrenko), Andrejova nadřízeného. To se jí daří a Radlov se u knížete přimluví, takže ten svolí k financování McCrackenova stroje. Jenže míra zájmu Radlova jde tak daleko, že ji chce požádat o ruku. Vezme si s sebou na pomoc Andreje, ale ten generála předběhne a žádost o ruku vyjádří sám za sebe. To generála rozzuří, ovšem nemůže Andreje okamžitě potrestat, protože žádný jiný kadet nedokáže zazpívat part Figara na slavnostním představení následující den, kam je pozvána smetánka v čele s velkoknížetem. Jane Andreje vyhledá, vyzná mu svou lásku, svěří mu okolnosti svého života ve lži a stráví s ním noc. Druhý den se koná představení. Andrej ovšem o přestávce zaslechne Jane, jak generála přesvědčuje, že o Andreje vůbec nestojí. To Andreje zdrtí, takže se pokusí utéct a po přestávce jej na jeviště ostatní dotáhnou skoro násilím. Jane k němu v jednu chvíli mluvila přes dveře a tak věří, že ho přesvědčila, ale ve skutečnosti byl už dávno z místnosti venku a neslyšel ji. Andrej sice začne svůj part, ale pak vytrhne hudebníkovi v orchestřišti smyčec a začne jím bít Radlova. Je zadržen a hrdost mu nedovolí přiznat opravdové pohnutky, takže veřejně v novinách je incident pojednán jako o pokus o atentát na velkoknížete, jemuž Radlov zabránil vlastním tělem. U soudu se Andrej k atentátu přizná a je odsouzen k sedmi letům nucených prací a dalším pěti letům vyhnanství na Sibiři. Jane se k němu už nedokáže dostat, nepustí ji ani do vězení, ani na Sibiř. Ve snaze opět ho potkat se vdá za McCrackena, ovšem dokončení stroje a obstarání povolení vyzkoušet stroj na Sibiři trvá deset let. Když pak Jane najde Andrejův dům, sám Andrej je pryč, ale Jane z vybavení pochopí, že Andrej už má rodinu a děti a na její vztah s ním už je tedy pozdě. Odjíždí, aniž by jej znovu potkala.

Nakonec se divák dozví, že tvrdohlavý americký kadet je syn Jane a Andreje.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Julia Ormondová Jane Callahanová
Oleg Jevgeňjevič Meňšikov Andrej Tolstoj
Alexej Vasiljevič Petrenko generál Radlov
Richard Harris Douglas McCracken
Vladimir Adolfovič Iljin kapitán Mokin
Marat Alimžanovič Bašarov Palijevskij
Nikita Dmitrijevič Tatarenkov Alibekov
Georgij Alexandrovič Dronov Nazarov
Arťom Nikitič Michalkov Buturlin
Daniel Olbrychski Kopnovskij
Marina Mstislavovna Nějolovová Tolstého matka
Avangard Nikolajevič Leonťjev strýc Nikolaj
Anna Nikitična Michalkova Duňaša
Robert Hardy Forstěn
Elizabeth Spriggsová Perepjolkina
Nikita Michalkov car Alexandr III. Alexandrovič
Ezabel Reno carevna
Jevgenij Jurjevič Stěblov velkokníže
Inna Nabatova velkokněžna
Filipp Ďjačkov Michail Alexandrovič
Vladimir Ivanovič Zajcev pobočník velkoknížete
Viktor Alexandrovič Veržbickij pobočník Radlova
Leonid Vjačeslavovič Kuravljov seržant Bukin
Alexandr Sergejevič Leňkov vědec
Alexandr Adolfovič Iljin obchodník
Jevgenij Vaclavovič Dvoržeckij terorista
Vladimir Tuško dirigent
Alexandr Anatoljevič Mochov důstojník v Butyrce
Vladimir Ivanovič Gorjušin
Olga Jevgeňjevna Anochina
Alexandr Anatoljevič Jakovlev
Taťjana Jevgeňjevna Kuzněcova

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сибирский цирюльник na ruské Wikipedii.