Nikita Michalkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nikita Michalkov
Nikita Mikhalkov.jpg
Rodné jméno Никита Сергеевич Михалков
Narození 21. října 1945 (71 let)
Moskva
Alma mater Divadelní ústav Borise Šukina (od 1963)
Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie (do 1971)
Ocenění Zlatý lev (1991)
1994 Cannes Film Festival (1994)
Státní cena Ruské federace
Order of Holy Prince Daniel of Moscow
komandér Řádu čestné legie
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Anastasiya Vertinskaya (19661969)
Tatiana Mikhalkova
Děti Stepan Mikhalkov
Anna Mikhalkova
Artem Mikhalkov
Nadezhda Mikhalkova
Rodiče Sergej Vladimirovič Michalkov a Natalia Konchalovskaïa
Příbuzní Andrej Končalovskij
Web trite.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
pradědeček Vasilij Surikov
dědeček Petr Končalovskij
otec Sergej Michalkov
matka Natalie Končalovská
bratr Andrej Končalovskij

Nikita Sergejevič Michalkov (* 21. října 1945 v Moskvě) je ruský herec, scenárista a filmový režisér, režisér Oscarového filmu z roku 1994 resp. nejlepšího cizojazyčného filmu Unaveni sluncem. Divadlo hrál od svých čtrnácti let, ve filmu vystupoval poprvé coby patnáctiletý hoch. V letech 19631966 vystudoval herectví, v letech 19681971 studoval filmovou režii v moskevském VGIKu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Nikita Michalkov na MFF v Karlových Varech (2010)

Pochází z umělecké rodiny, jeho děd a praděd byli známými ruskými malíři, otec Sergej Michalkov byl ruský spisovatel, dramatik a překladatel, matka Natalie Končalovská je básnířka a překladatelka, bratr Andrej Končalovskij působí v USA jakožto úspěšný a uznávaný filmový režisér.

Jedná se o jednoho z nejoriginálnějších ruských filmových tvůrců současnosti, jehož filmy často vyvolávají velké debaty a často působí kontroverzním dojmem.

Od roku 1984 národní umělec Ruské federace, od roku 1991 také nositel francouzského Řádu čestné legie. Za vlády Borise Jelcina vykonával funkci prezidenta Fondu pro podporu ruské kultury.

Na 45. ročníku MFF v Karlových Varech dne 10. července 2010 obdržel cenu Křišťálový glóbus za svůj celoživotní přínos oboru kinematografie.

Vlastní také castingovou agenturu, která vedle jiného v jedné z moskevských mateřských škol objevila Andreje Chalimona, jehož si posléze vybral český režisér Jan Svěrák pro ztvárnění postavy Kolji do svého stejnojmenného filmu.[1]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Hrané filmy[editovat | editovat zdroj]

Dokumentární filmy[editovat | editovat zdroj]

  • 1994 Čas žít, čas nenávidět
  • 1993 Anna: Ot shesti do vosemnadtsati
  • 1970 Sport, sport, sport

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. BEZECNÁ, Vlaďka. Cesta za Oscarem: Jak se točil „Kolja“. Praha : Duel, 1997. 116 s. ISBN 80-902324-2-6. Kapitola Zn.: Hledá se Kolja, s. 37–38.