Absurdní drama

Absurdní drama (z lat. absurdus nesmyslný, sluchu nepříjemný) je směr avantgardního divadla, projevující se zejména od 50. let 20. století.

Charakteristické znaky

Absurdní drama zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou. Vyjadřuje pocity bezmoci osamoceného člověka a ztrátu schopnosti dorozumění s ostatními lidmi. Ukazuje člověka, jenž je ohrožen mechanismy moderní civilizace, kterou sám stvořil.

Dramatická struktura opouští konvenční narativní kontinuitu a zároveň ignoruje individualizovanou charakterizaci postav, čímž zároveň degraduje jazykový projev do té míry, že komunikace přestává efektivně fungovat. Ačkoli dialog mezi postavami přetrvává, prázdnota výpovědí a bezvýznamná verbální výměna brání skutečnému porozumění.

Hry jsou laděny tragicky nebo tragikomicky. Časté jsou groteskní prvky a černý humor.

Významní představitelé

Předchůdci absurdního dramatu

Christian Dietrich Grabbe (1801–1836)
Georg Büchner (1813–1837)
August Strindberg (1849–1912)
Alfred Jarry (1873–1907) – hra Král Ubu (1897)

Představitelé absurdního dramatu 20. století

Samuel Beckett (1906–1989)
Arthur Adamov (1908–1970)
Eugène Ionesco (1909–1994)
Jean Genet (1910–1986)
Friedrich Dürrenmatt (1921–1990)
Edward Albee (1928–2013)
Sławomir Mrożek (1930–2013)
Harold Pinter (1930–2008)
Václav Havel (1936–2011)

Literatura

Silvie Punčochářová: Absurdní drama v Polsku, bakalářská diplomová práce, Brno 2006 on-line zde