Jára Cimrman ležící, spící
| Jára Cimrman ležící, spící | |
|---|---|
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 82 minut |
| Žánry | komedie, životopisný |
| Námět | Ladislav Smoljak Zdeněk Svěrák |
| Scénář | Ladislav Smoljak Zdeněk Svěrák |
| Režie | Ladislav Smoljak |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Zdeněk Svěrák Valerie Kaplanová Josef Abrhám Petr Čepek |
| Hudba | Petr Skoumal |
| Kamera | Richard Valenta |
| Kostýmy | Irena Greifová |
| Střih | Jiří Brožek |
| Zvuk | Pavel Jelínek |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1. října 1983 |
| Produkční společnost | Filmové studio Barrandov |
| Jára Cimrman ležící, spící na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jára Cimrman ležící, spící je česká filmová komedie režiséra Ladislava Smoljaka, natočená v roce 1983. Titulní roli ztvárnil „Zdeněk Svěrák a kolektiv“.
Jde o filmovou biografii Jaroslava „Járy“ Cimrmana, největšího génia českých dějin všech dob. Ve filmu jsou ukázány ty nejdůležitější události, které údajně formovaly jeho osobnost, ale také ty, které formoval on sám. Scénář rámcově vychází ze seminářů divadla Járy Cimrmana, není ale jen jejich převyprávěním, nýbrž přináší nová témata a informace, a v některých detailech se s divadelními texty i rozchází.
| „ | Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filosofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. | “ |
| — Úvodní slovo průvodkyně v Museu peří | ||
Film je rámován dějem Exkurze v Cimrmanově muzeu a dále je chronologicky členěn do několika kapitol Cimrmanova života:
- Jára Cimrman – školní léta, Praha 18??
- Jára Cimrman, inspirující
- Jára Cimrman, pozdě přicházející
- Jára Cimrman, tvořící, Praha 1897
- Jára Cimrman, bořící, Konopiště 1909
- Jára Cimrman, Pacov 1911
- Jára Cimrman, Liptákov 1914
- Jára Cimrman ležící, spící
Děj
[editovat | editovat zdroj]Divadelní vědec z Prahy (jeho jméno nezazní) se účastní turistického zájezdu do Pojizeří, jehož součástí je návštěva vsi Liptákov, kde údajně strávil závěr života záhadný český génius Jára Cimrman. Z jeho chalupy je nyní „Museum peří“, jehož prastará průvodkyně návštěvníky zasvěceně seznamuje s průběhem Cimrmanova života.
Cimrman se narodil do smíšené česko-německé rodiny krejčího a herečky, a celé dětství a mládí byl vychováván jako děvče, aby donosil šaty po starší sestře Luise. Na dívčí škole propadal z domácích prací, ale udivoval talentem na technické předměty a sportovními výkony. Jeho vypracované lýtko si dokonce vybral malíř Josef Mánes jako vzor pro lýtko slovanské ženy. Teprve ke konci studia Cimrman náhodou zjistil, že není ženou, byl ze školy vyloučen a dále procházel dějinami už jako muž.
Na cestách po Evropě potkává řadu vynikajících vědců nebo umělců, které svými nápady inspiruje k jejich vrcholným počinům (bezdrátový telegraf, Eiffelova věž, hra Tři sestry aj.). Sám také vynalézá, ale na patentní úřad vždy přijde těsně pozdě – předběhli ho například Alexander Graham Bell, bratři Lumièrové, Alfred Nobel a hlavně Edison. Nakonec Cimrman uspěje aspoň s vynálezem dvoudílných plavek.
Pak se vrací do Prahy, kde mu přítel Luděk Marold představuje své dioráma bitvy u Lipan. Cimrman má ale vizi ještě velkolepější – dát Praze moře. Iluzi vytvoří pomocí obřího plátna s namalovaným mořem a oblohou, které nainstaluje do ulice mezi domy, ale nepřející rakouské úřady povolí Pražanům tuto radost jen na půl hodiny. Roztrpčený Cimrman se proto rozhodne „rozbít monarchii“ – dá se najmout na zámek Konopiště jako domácí učitel potomků arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, aby v nich zasel lásku k demokracii a českému národu. Následník trůnu už se třese na to, až starý císař František Josef I. konečně zemře (a Cimrman mu sepisuje intronizační řeč), ten se k tomu ale nemá. Franz Ferdinand proto nakonec pošle svého dvojníka, několikanásobného vraha Nývlta, aby císaře donutil abdikovat pod pohrůžkou uškrcení – ukáže se ale, že i za císaře figuruje dvojník, zkušený škrtič Macháně, takže si s Nývltem nakonec padnou do náruče. Arcivévoda je vším tak znechucen, že Cimrmana propustí.
Ten tak nastupuje další fázi své kariéry – vede kočovnou divadelní společnost, která po českém venkově předvádí jeho hry, avšak s nevelkým úspěchem. Herci se často musí spasit úprkem, aby vůbec zachránili vybrané vstupné. Nakonec zklamaný Cimrman dospěje do pojizerské vísky Liptákov, kde má žít jeho sestra, učitelka. Přichází však opět pozdě, nachází už jen její čerstvý hrob. Ve vesnici ho ale rádi přijmou jako náhradu na učitelském místě, a Cimrman má tak možnost aplikovat své originální pedagogické a tělovýchovné metody. Historky z jeho života však mezi vesničany budí jen nevěřící smích. Zlom přijde, když do Liptákova dorazí zpráva o sarajevském atentátu a císařově vyhlášení války. Cimrman si sbalí kufr a utíká do neznáma – jeho historická stopa tím mizí.
Přednáška v muzeu peří je u konce, stará průvodkyně vyprovodí návštěvníky, ale všetečný divadelní vědec má jakési divné tušení a tajně čeká, co se bude dít dál. A skutečně – průvodkyně jde ulehnout do Cimrmanovy světničky – do jeho postele, zuje si jeho pantofle a zapálí nedokouřený doutník...
Osoby a obsazení
[editovat | editovat zdroj](Seznam je členěn podle kapitol filmu. Tučně jsou uvedeni členové Divadla Járy Cimrmana.)
- Exkurze v Cimrmanově muzeu
| Josef Abrhám | vědec, pátrající po Cimrmanově historii |
| Valerie Kaplanová | průvodkyně v muzeu |
| Richard Honzovič (pouze hlas) | průvodní slovo v Museu peří Liptákov |
| Marie Drahokoupilová | průvodkyně turistického zájezdu |
| Jaroslav Vozáb | tlumočník |
| Vladimír Svitáček | účastník turistického zájezdu profesor Kingsley z Londýna |
| Václav Kotva | účastník turistického zájezdu |
| Josef Kubíček | účastník turistického zájezdu |
| Gustav Vondráček | účastník turistického zájezdu |
| Lena Birková | účastnice turistického zájezdu |
| Jana Viščaková | účastnice turistického zájezdu |
| Eva Trunečková | účastnice turistického zájezdu |
| Zdeněk Svěrák | Cimrmanův otec Leopold Cimrman, krejčí |
| Alice Štěchová | Cimrmanova matka Marlen Jelinková, herečka |
| Eliška Sirová | Cimrmanova starší sestra Luisa |
| Filip Švarc | Jára Cimrman jako dítě |
- Jára Cimrman – školní léta
| Richard Honzovič (pouze hlas) | komentář |
| Jan Unger | Jára Cimrman jako student(ka) |
| Míla Myslíková | ředitelka dívčí školy Minerva ve Vodičkově ulici |
| Zdeňka Rosolová | učitelka zdravovědy |
| Jaroslav Weigel | učitel fyziky |
| Boris Hybner | učitel biologie |
| Edita Dindělová | učitelka tělocviku |
| Petr Kostka | malíř Josef Mánes |
| Ladislav Smoljak | rodič na konzultaci u ředitelky školy |
- Jára Cimrman, inspirující
| Zdeněk Svěrák | Jára Cimrman jako dospělý (také ve všech následujících kapitolách) |
| Ladislav Šimek | matematik Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (jeho scéna byla vystřižena) |
| Ivan Lukeš | telegrafista Guglielmo Marconi |
| Leoš Suchařípa | konstruktér Gustave Eiffel |
| Pavel Vondruška | hudební skladatel Johann Strauss mladší |
| Jiří Hálek | spisovatel Anton Pavlovič Čechov |
- Jára Cimrman, pozdě přicházející
| Václav Král | úředník Patentového úřadu |
| František Volf | vynálezce Alexander Graham Bell |
| Bořík Procházka | vynálezce Alfred Nobel |
- Jára Cimrman, tvořící
| Ladislav Frej | malíř Luděk Marold |
| Libuše Šafránková | Alžběta, Maroldova a pak Cimrmanova pomocnice |
| Petr Brukner | vynálezce Viktor Kaplan |
| Jaromír Kučera | spisovatel Jaroslav Vrchlický |
| Gustav Skála | houslista Jan Kubelík |
| Jiří Wimmer | vynálezce František Křižík |
| Věra Bublíková | spisovatelka Karolina Světlá |
| Jan Cmíral | sochař Josef Václav Myslbek |
| Karel Houska | hudební skladatel Antonín Dvořák |
| Jiří Zahajský | cestovatel Emil Holub |
| Nina Divíšková | manželka cestovatele Holuba Růžena Holubová |
| Vlastimil Zavřel | trenér fotbalistů |
| Pavel Vondruška | dirigent |
| Ladislav Smoljak (pouze hlas) | jeden z jízdních strážníků rozhánějících dav |
- Jára Cimrman, bořící
| Petr Čepek | dvojrole: arcivévoda František Ferdinand d’Este a vrah Nývlt, jeho dvojník |
| Milena Dvorská | arcivévodova choť hraběnka Žofie Chotková |
| Veronika Vrabcová | arcivévodova dcera Žofie |
| Zdeněk Mašek | arcivévodův syn Maxmilián |
| Martin Šotola | arcivévodův syn Ernst |
| František Husák | arcivévodův kočí Wimmer |
| Jaroslav Tomsa | arcivévodův lovčí Mirvald |
| Jiří Kostka | dvojrole: císař František Josef I. a vrah Macháně, jeho dvojník |
| Jiří Bruder | baron František Ringhoffer IV. |
| Miloslav Štibich | komorník |
| Milan Klacek | posel |
- Jára Cimrman, Pacov
| Rudolf Hrušínský mladší | člen Cimrmanova divadelního souboru (Tomáš) |
| Vlasta Žehrová | členka Cimrmanova divadelního souboru (Karla) |
| Jiřina Jirásková | členka Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovou maminkou, nýbrž babičkou) |
| Oldřich Vlach | člen Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovým otcem, nýbrž synem) |
| Miroslav Vladyka | člen Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovým švagrem, je úplně cizí člověk) |
| Jaroslava Kretschmerová | členka Cimrmanova divadelního souboru (není Tomášovou tetou) |
| Zdeněk Podskalský | pokladník Cimrmanova divadelního souboru |
- Jára Cimrman, Liptákov
| Marian Cingroš | starosta Liptákova |
| Jan Hraběta | kloboučník Josef Lešner |
| Radka Dulíková | paní Lešnerová |
| Bohumil Vávra | dědeček Lešner |
| Ivan Šlapeta | hostinský Sirotek |
| Genadij Rumlena | vesničan v Liptákově |
| Vladimír Švabík | vesničan v Liptákově |
| Jožka Stoklasa | vesničan v Liptákově |
| Linda Dřevikovská | němá holčička v Liptákově |
| Jan Kehár | žák Konrad Henlein |
| Jan Kašpar | krajánek |
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Scény ve filmovém Liptákově se natáčely ve vesnickém skanzenu Vesec u Sobotky.
Ve filmu se celkem čtyři herci objeví ve dvojrolích – Zdeněk Svěrák jako Cimrman a jeho otec, Petr Čepek jako arcivévoda František Ferdinand a jeho dvojník, Jiří Kostka jako císař František Josef a jeho dvojník, a Ladislav Smoljak epizodně jako rodič na třídní schůzce a jako hlas policisty.
Kapitola Jára Cimrman – školní léta je natočena formou černobílé němé grotesky, k níž je komentář hlasem audioprůvodce z muzea (Richard Honzovič).
Podle filmu se Cimrmanova rodina přestěhovala z Vídně do Prahy v jeho 15 letech a studoval pak na dívčí škole Minerva v Praze. Oproti tomu podle různých zmínek v seminářích navštívil CImrman Čechy vůbec poprvé až jako dospělý.
V kapitole Jára Cimrman, tvořící potkává Cimrman na pražském nábřeží jednu slavnou osobnost za druhou, mezi jinými cestovatele Emila Holuba s manželkou Růženou a černošským sluhou. V uvedeném roce 1897 by to však bylo dost nepravděpodobné, protože tehdy už dožívali ve Vídni. Holubova žena je ve scénce vylíčena komicky jako „semetrika“, která mu další cestování zatrhnula, což vůči Růženě Holubové nebylo příliš spravedlivé – ve skutečnosti podnikala cesty s ním a byla mu na nich velmi platnou společnicí.
Cimrmanovo výchovné působení na děti Františka Ferdinanda d'Este by mohlo mít jen velmi omezený politický vliv, neboť arcivévoda byl sice následníkem trůnu, ale jeho potomci byli pro jeho morganatický sňatek z následnictví vyloučeni.
Podle titulku ve filmu přišel Cimrman do Liptákova teprve roku 1914 a strávil tam tedy do začátku války maximálně několik měsíců. V semináři hry Posel z Liptákova (1977), který se na tento jeho pobyt zaměřuje, je však řečeno, že sem přibyl už roku 1902 a žil zde řadu let.
V 1., 2. a 5. díle zábavného pořadu Veselé příhody z natáčení vyprávějí Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák mystifikační historky ze zákulisí vzniku filmu.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Dílo Jára Cimrman ležící, spící ve Wikicitátech- Jára Cimrman ležící, spící ve Filmovém přehledu
- Jára Cimrman ležící, spící na Kinoboxu
