Hospoda Na mýtince

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hospoda Na mýtince
AutorJára Cimrman
Ladislav Smoljak
Zdeněk Svěrák
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
Premiéra17. dubna 1969
Místo premiéryMalostranská beseda, Praha
SouborDivadlo Járy Cimrmana
Štáb
RežieLadislav Smoljak
HudbaJan Klusák
Pavel Vondruška
VýpravaJiří Benda
KostýmyJiří Benda
Divadlo Járy Cimrmana chronologicky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hospoda Na mýtince je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor (resp. původní autor) je uváděn rovněž fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 17. dubna 1969 v Malostranské besedě v Praze.[1]

Do 30. června 2009 se uskutečnilo celkem 1059 představení.[2]

Obsah představení[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Hospoda Na mýtince ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě úryvku z monumentální Cimrmanovy operety Proso.

Úryvek z operety (konkrétně jde o obrazy 62 až 67) je uvozen následujícími referáty (v závorce název postavy, kterou příslušný přednášející zpravidla ztvární po přestávce):

  • Nad operetním dílem Járy Cimrmana (Hrabě Zeppelin *Vondruška/Čepelka)
  • Umělecká loupež (Hostinský Klusák/Svěrák)
  • Pravděpodobný obsah operety Proso (Vězeň Vozáb/Smoljak)
  • Frustrační kompozice (Hostinský)
  • Cimrmanův způsob notového zápisu (Hostinský a Trachta, p.i. Klusák/Svěrák a Brukner/Krob)

*obsazení semináře - 70. léta

Pro pochopení hudební složky tohoto představení je klíčový jeden z referátů – Umělecká loupež. V něm je vysvětleno, že původně sedmihodinová opereta Proso byla rozporcována a rozkradena uměleckou komisí složenou z předních operetních tvůrců – mimo jiné Franze Lehára, Johanna Strausse nebo Oskara Nedbala. Cimrman totiž zaslal tuto operetu do Vídně do operetní soutěže, ovšem vlivem své šetřivosti jen jako obyčejnou zásilku, takže její přijetí mohla komise zapřít. Ve hře se proto objevují motivy, které jsou známé z nejproslulejších operet (např. Polská krev), ale ve skutečnosti pocházejí z Cimrmanova Prosa.

V závěru semináře je představen „první posluchač nově otevřeného oboru cimrmanologie“, který přednese svůj první referát („Cimrmanův způsob notového zápisu“). Jeho vystoupení má všechny neduhy nezkušeného a slabě připraveného studenta a většinu jeho připraveného obsahu za něj bezděčně řekne přednášející v roli jeho mentora. Role studenta je typicky obsazena začínajícími nebo podpůrnými členy hereckého souboru (technici apod.) a byla původně napsána na tělo Petru Bruknerovi.

Hra[editovat | editovat zdroj]

Vlastní děj operety se odehrává v hospodě Na mýtince, kterou provozuje postarší Hostinský na opuštěném místě v lesích (původní majitel, jeho dědeček, si totiž nepřál, aby mu tam chodili lidi). Už od nepaměti zde má jediného hosta Ludvíka, který tu jen mlčky a nehnutě sedí. Do hospody postupně dorazí Hrabě Ferdinand von Zeppelin, jenž nedaleko ztroskotá se svou vzducholodí po náhodném výstřelu Hostinského, a uprchlý vězeň Kulhánek, který se sem prokope ve snaze dostat se do nejhlubšího lesa. Aby je Hostinský ve svém podniku udržel, vyvolá v nich dojem, že má krásnou vnučku Růženku, a podvrženými dopisy je přesvědčuje o Růženčině lásce ke každému z nich. Hrabě i Kulhánek se proto do (fiktivní) Růženky zamilují a nakonec o ni chtějí svést duel.

Hostinský si však vymíní, že chce před jejich soubojem zaplatit útratu. Hrabě nemá dostatečnou hotovost, ale chce zaplatit pytlem cyklistických zvonků, čímž se prozradí, že je ve skutečnosti pašerák Miklós Göč, za jehož činy strávil Kulhánek nespravedlivě 20 let ve vězení. V tu chvíli se nečekaně vztyčí Ludvík a vyjeví, že je ve skutečnosti policejní inspektor Trachta, který zde na Göče už 20 let čeká. Trachta zkoprnělého Göče zatýká a odvádí, načež Ludvíkovo místo v hospodě převezme pan Kulhánek, dále čekající na svou Růženku.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Současné obsazení je uvedeno tučně, předchozí obsazení kurzívou.

Role Herci
Úvodní seminář Hra
přednášející hostinský Zdeněk Svěrák 1,2,3 (Jan Hraběta 4, Jan Klusák, Oldřich Unger †)
přednášející hrabě Ferdinand von Zeppelin Miloň Čepelka 1,2,3,4 (Ladislav Smoljak †, Pavel Vondruška †)
přednášející vězeň Kulhánek Petr Brukner, Petr Reidinger, (Ladislav Smoljak †,1,2 Jaroslav Vozáb †,3)
student cimrmanologie policejní inspektor Trachta Marek Šimon, Robert Bárta, (Genadij Rumlena, Václav Kotek,2 Josef Koudelka, Petr Brukner,1,3 Jan Kašpar †, Bořivoj Penc †, Andrej Krob)

Roli Trachty valnou většinu hry představuje figurína, teprve na poslední obraz ji nahradí živý herec. Jeho jediná promluva zazní ze zpomaleného záznamu, který ve verzi Supraphonu namluvil Oldřich Unger. V jiných verzích to byl i Ladislav Smoljak.

asistent Václav Verner 1, Petr Reidinger

1-obsazení z desky Supraphonu (1977)

2-obsazení z DVD (1997)

3-obsazení z verze kolující po webu

4-obsazení v úryvku předvedeném v představení Cimrman sobě (1991)

Další zpracování[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Proso (opereta).

Pásmo skladeb z představení Hospoda Na mýtince, proložených úryvky ze semináře, bylo provedeno roku 2013 na „světové premiéře operety Proso“ v podání Českého národního symfonického orchestru za řízení Libora Peška. Z členů DJC zde vystoupili Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák, Robert Bárta a Petr Brukner.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CIMRMAN, Jára; SMOLJAK, Ladislav; SVĚRÁK, Zdeněk. Hry a semináře : úplné vydání. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2010. ISBN 978-80-7432-036-1. S. 86. Dále jen Hry a semináře. 
  2. Hry a semináře, s. 565.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]