Divadlo Járy Cimrmana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žižkovské divadlo Járy Cimrmana
Divadlo Járy Cimrmana, dům ve Štítného ulici na Žižkově, v jehož suterénu je scéna divadla
Divadlo Járy Cimrmana, dům ve Štítného ulici na Žižkově, v jehož suterénu je scéna divadla
Základní informace
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Praha 2-Žižkov
Typ divadla profesionální divadlo
Zaměření činohra
Scény Malostranská beseda, Reduta, divadlo Solidarita, dnes divadlo na Žižkově
Zkratka DJC
Budova
Otevření 24. listopadu 1907
Osobnosti
Umělecký šéf Zdeněk Svěrák
Významní herci Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav Kotek, Jan Hraběta, Bořivoj Penc, Marek Šimon, Petr Reidinger, Jaroslav Weigel, Michal Weigel, Robert Bárta, Milan Svoboda
Další informace
Divadlo Járy Cimrmana (Česko)
Red pog.svg
Souřadnice 50°5′8,28″ s. š., 14°26′55,68″ v. d.
Adresa Žižkovské divadlo Járy Cimrmana
Štítného 520/5
13000 Praha 3-Žižkov
Oficiální web http://www.zdjc.cz
Multimédia Wikimedia Commons

Divadlo Járy Cimrmana (zkratka DJC) je pražské divadlo, z jehož repertoáru jsou nejznámější hry Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka s tematikou fiktivního českého génia Járy Cimrmana. V divadle hrají pouze muži.

Historie divadla[editovat | editovat zdroj]

Prvotním autorem nápadu založit toto divadlo byl Jiří Šebánek, který roku 1966 seznámil se svou myšlenkou Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.[1] K projektu byli v jeho rané fázi přizváni ještě Karel Velebný, Jan Trtílek, Oldřich Unger a Helena Philippová. Už 23. prosince toho roku pak byl v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U pavouka oznámen doktorem Evženem Hedvábným (vlastním jménem Karel Velebný) nález pozůstalosti doposud neznámého českého génia Járy Cimrmana.

Podle původního plánu měly být při prémiéře nového divadla uvedeny dvě jednoaktové hry, z nichž jednu měl napsat Zdeněk Svěrák a druhou Jiří Šebánek. Jelikož však Šebánkova hra Domácí zabíjačka nebyla včas dokončena, bylo nutné plán změnit. Její místo vyplnil seminář o Cimrmanově životě a díle, přičemž tuto formu (seminář + hra) si udržela představení DJC dodnes. Takto tedy byla uvedena hra Akt, která měla nejprve zkušební prémiéru pro rodiny a známé a teprve poté byla 4. října 1967 v Malostranské besedě představena veřejnosti.

Ještě téhož roku mělo prémiéru Vyšetřování ztráty třídní knihy a o rok později byla uvedena i Domácí zabíjačka. Ta byla ovšem z repertoáru stažena roku 1969, a to na žádost autora, když divadlo (spolu s Helenou Philippovou) po uměleckých neshodách opustil.

Následující roky působení divadla se nesly ve znamení neshod se státním aparátem (které zachycuje i film Nejistá sezóna), kdy se divadlo muselo několikrát přesouvat, hrát na alternativních scénách v provizorních prostředích, měnit obsah her (například sexuolog Pepa ze hry Akt byl původně příslušník Veřejné bezpečnosti) a svého času, v roce 1972, mělo dokonce zakázáno účinkovat na území Prahy. Roku 1985 pak měl prémiéru film Rozpuštěný a vypuštěný na motivy hry Vražda v salónním coupé, který režíroval Ladislav Smoljak.

Uvolnění po revoluci v roce 1989 přineslo nejen možnost uvést hru Blaník (o které se nevěřilo, že projde přes schvalovací komisi), ale i rozmach popularity osobnosti Járy Cimrmana. Byly po něm pojmenovány nejen ulice, ale i planeta objevená astronomem Zdeňkem Moravcem. V červnu 1995 dostává hra Záskok Cenu Alfréda Radoka jako hra roku 1994.

Působiště divadla[editovat | editovat zdroj]

  • K prvnímu zkušebnímu představení došlo 19. 6. 1967 v Malostranské besedě (pro rodiny a známé) a oficiálně pro veřejnost (4. 10. 1967) – šlo o hru Akt.
  • V lednu 1972 se DJC nastěhovalo a působilo v pražské Redutě.
  • Od října 1974 DJC vystupovalo bez kulis, kostýmů a rekvizit na alternativních scénách – strahovská Sedmička, kolej 5. května, Klub chemiků, Divadlo v Řeznické.
  • Od března 1975 divadlo působilo v Branické ulici č. 41 na Praze 4, kam se přestěhovalo po krátkém Intermezzu v kulturním domě Novodvorská.
  • Od roku 1983 působilo Divadlo Járy Cimrmana v Divadle Solidarita (dnes Strašnické divadlo).
  • Od roku 1992 Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, příspěvková organizace sídlí Štítného 520/5, 130 00, Praha 3 – Žižkov (dříve Žižkovské divadlo T. G. Masaryka).

Hry[editovat | editovat zdroj]

  1. Akt, 1967
  2. Vyšetřování ztráty třídní knihy, 1967
    Domácí zabijačka, 1968 (vypuštěna z repertoáru po odchodu autora z divadla)
  3. Hospoda Na mýtince, 1969
  4. Vražda v salonním coupé, 1970
  5. Němý Bobeš, 1971
  6. Cimrman v říši hudby, 1973
  7. Dlouhý, Široký a Krátkozraký, 1974
  8. Posel z Liptákova, 1977
  9. Lijavec, 1982
  10. Dobytí severního pólu, 1985
  11. Blaník, 1990
  12. Záskok, 1994
  13. Švestka, 1997
  14. Afrika, 2002
  15. České nebe, 2008

Herecký soubor[editovat | editovat zdroj]

Někteří herci jako Petr Brukner, Jan Kašpar nebo Genadij Rumlena působili v divadle dřív jako kulisáci. Od roku 2011 zde jako hosté účinkují Vojtěch Kotek, Josef Čepelka (oba Vražda v salónním coupé; akce „Synové pomáhají otcům“) a Miroslav Táborský (Dlouhý, Široký a Krátkozraký).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 40 let DIVADLA JÁRY CIMRMANA [online]. Divadelní společnost, 2016, [cit. 2016-02-24]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]