Kostel svatého Prokopa (Žižkov)
| Kostel svatého Prokopa v Praze na Žižkově | |
|---|---|
 Kostel svatého Prokopa v Praze na Žižkově | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Žižkov |
| Souřadnice | 50°5′2,79″ s. š., 14°27′2,26″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | česká římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | IV. pražský |
| Farnost | sv. Prokopa Praha-Žižkov |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Prokop |
| Datum posvěcení | 27. září 1903 |
| Světitel | kardinál František Schönborn, Lev Skrbenský z Hříště |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Josef Mocker a František Mikš |
| Stavební sloh | novogotika |
| Typ stavby | síňové trojlodí |
| Výstavba | 1898–1903 |
| Specifikace | |
| Kapacita | až 2000 osob |
| Délka | přes 51 m |
| Šířka | 17 m |
| Výška | klenba 16 m, věž 73 m |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | cihly, kámen, štuk |
| Další informace | |
| Adresa | Sladkovského náměstí 13000 Praha 3-Žižkov |
| Ulice | Sladkovského náměstí |
| Kód památky | 40234/1-1321 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Prokopa v Praze 3-Žižkově je římskokatolický farní kostel. Nachází se na Sladkovského náměstí a je jednou z architektonických dominant celého Žižkova, zejména jeho štíhlá, 73 metrů vysoká hranolová věž, krytá jehlancovou střechou. U kostela působí farnost u sv. Prokopa Praha-Žižkov.
Stavba kostela
[editovat | editovat zdroj]
Základní kámen tohoto kostela byl položen 30. října 1898 na místě kaple svatého Jana Nepomuckého viniční usedlosti Reismonka u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. a posvěcen kardinálem Františkem Schönbornem.[1] Z tohoto důvodu se mu v prvních letech existence také říkalo „Jubilejní“ kostel. Plány na stavbu trojlodního sloupového chrámu vypracovali architekti Josef Mocker a František Mikš.
Stavba kostela trvala celých 5 let, až mohl konečně 27. září 1903 pražský arcibiskup, kardinál Lev Skrbenský z Hříště posvětit nový novogotický chrám za přítomnosti místodržitele Království českého hraběte Ferdinanda Karla Coudenhove s chotí. Prvním farářem byl jmenován Mons. Eduard Šittler.
Vnější podoba
[editovat | editovat zdroj]
Chrám je dlouhý přes 51 metrů, pojme až dva tisíce osob. Výška křížové klenby dosahuje 16 metrů, věž je vysoká 73 metrů. Jeho šířka činí 17 metrů.
Do kostela lze vstoupit jedním ze dvou schodišť o 21, resp. 24 stupních, která se nalézají na jeho severní a západní straně. Nad severním (hlavním) vchodem je vzácný tympanon s reliéfem od Josefa Pekárka, je na něm Madona s dítětem, kterému zdejší patron Svatý Prokop podává model kostela. Nad druhým, západním (bočním) vchodem je socha sv. Vojtěcha, který zve návštěvníky do chrámu. Obě díla pocházejí z dílny sochaře Josefa Pekárka, žáka Myslbekova.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]
Kostel je síňové trojlodí s novogotickými křížovými klenbami, nesenými dvěma řadami sloupů.
Zařízení interiéru tvoří čtyři oltáře. Nejproslulejší je obraz Karla Škréty Svatý Václav, obránce Prahy proti Švédům z roku 1649, pocházející z Emauzského kláštera.
- Hlavní oltář je novogotický, projektovaný architektem Františkem Mikšem. Má tři křídla na způsob archy; uprostřed stojí tři sochy, žehnající Svatý Prokop v opatském rouchu s mitrou a berlou, obklopený svatými Cyrilem a Metodějem od sochaře Štěpána Zálešáka. Osm deskových obrazů, věnovaných významnými českými šlechtickými rody, představuje výjevy ze života sv. Prokopa, patrona chrámu. Obrazy maloval K. L. Klusáček. Nástavec oltáře zdobí socha Vítězného Krista mezi dvěma anděly.
- Na bočním oltáři upoutá soška Madony s Ježíškem, snad originál z 1. poloviny 15. století, která byla zachráněna za třicetileté války v domě U Tří žaludů na Novém Městě, kde byla uschovávaná až do roku 1742. Boční oltáře Panny Marie (vpravo) s deskovými výjevy z jejího života a oltář Božského Srdce Páně (vlevo) s obrazy sv. Augustina a sv. Aloise zhotovil také Štěpán Zálešák.
- Volně stojící sochu Krista Salvátora z bílého mramoru vytesal vídeňský sochař Anton Schmidgruber již roku 1888.
- Opuková kazatelna se žulovými schody je zhotovena podle návrhu architekta Františka Mikše.
- Varhany na prostranné kruchtě zhotovila žižkovská firma Emanuela Petra v roce 1912. Jejich umístění je v gotické skříni architekta Františka Mikše. Později, v roce 1979 došlo k jejich přestavbě a rozšíření ze 42 rejstříků na současných 52 firmou Igra.[2]
- Barokní benátský lustr daroval kostelu kníže Auersperg.
- Vitráže v oknech byly zhotoveny podle návrhů malíře Karla Klusáčka. Poslední okno v jižní lodi bylo zdařile doplněno teprve v roce 1992 podle původního návrhu Cyrila Boudy. Výjev zobrazuje setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem v lesích u Sázavy.
Zvony
[editovat | editovat zdroj]Ve věži je celkem devět zvonů. Čtyři nejstarší pocházejí z dílny Josefa a Aernošta Diepoldových na Starém Městě pražském, byly rekvírovány v 1. světové válce, ale po ní se vrátily do kostelaː první odlil Josed Diepold roku 1887; má průměr 107 cm, je zasvěcen Bohorodičce, sv. Josefovi a sv. Václavovi a váží asi 800 kg. Druhý zvon z téže dílny a z téhož roku má průměr 43 cm a hmotnost 50 kg. Třetí zvon, svatý Vojtěch, ulil Arnošt Diepold roku 1905, má na boku reliéfní postavu sv. Vojtěcha, má průměr 90 cm, váží asi 480 kg a byl zrekvírován za 2. světové války. Týž zvonař odlil roku 1902 zvon - umíráček s christogramem IHS na boku, o průměru 36,5 cm a o váze asi 40 kg. Dvojici zvonů Prokop a Václav z roku 1928 odlil Richard Herold v Chomutově, Prokop o průměru 110 cm má hmotnost 780 kg, Václav je menší, má průměr 82 cm a hmotnost 306 kg. Herold téhož roku odlil také umíráček o průměru 51 cm a hmotnosti 86 kg, s nápisem Lehké odpočinutí všem zemřelým dej pane.., jmenovkou zvonaře a letopočtem. Roku 1981 odlila dílna Laeticie Dytrychoʋé v Brodku U Přerova zvon s nápisy "Svatý Prokope svatý Jiří svatá Barboro/ orodujte za nás" o průměru 94,5 cm a hmotnosti 490 kg. Reliéfy světců na něj navrhl sochař Otmar Oliva. Z téže dílny pochází také poslední zvon Anežka z roku 1994, má průměr 69 cm a váží asi 220 kg. V okně zvonice jsou na východní straně dva hodinové cimbály, oba z doby před druhou světovou válkou. [3]
V letech 1992–1997 byl kostel restaurován a rekonstruován.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kronika Zlaté Prahy. Zlatá Praha. 4. 11. 1898, s. 624. Dostupné online.
- ↑ VLK, Jan. Církevní památky v Praze 3 1 Katolické kostely a kaple / Jan Vlk a Ivan Vavřík, Rudolf Prekop.. Vydání první. vyd. Svazek 1. Praha: [s.n.] 111 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-905856-8-3, ISBN 80-905856-8-X. OCLC 1295095127
- ↑ Ludmila Kybalová, Radek Lunga, Petr Váchaː Pražské zvony. Rybka Publishers, 2. vydání, Praha 2005, s. 262–265, isbn 80-86182-95-9
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Prokopa na Wikimedia Commons - Římskokatolická farnost u kostela sv. Prokopa Praha 3 - Žižkov: Kostel sv. Prokopa