František Mikš (architekt)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: František Mikš.
František Mikš
Narození 16. prosince 1852
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 25. října 1924 (ve věku 71 let)
Praha
Československo Česká a Slovenská Federativní Republika
Povolání architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Mikš (16. prosince 1852 Praha25. října 1924 Praha[1]) byl český architekt, žák a spolupracovník Josefa Mockera a autor historizujících církevních staveb.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině pražského měšťana, krejčovského mistra Františka Mikše (1819–1884) a jeho manželky Anny, rozené Divišové (1822–1907). Byl jejich jediný syn.[2]

Dne 6. února 1886 se v Bubenči oženil s Františkou Pruhovou (1855–1890), dcerou učitele z Mlečic.[3] Po smrti první manželky se 26. června 1894 v pražském chrámu sv. Víta podruhé oženil. Nevěstou byla Emilie Horová (1867–??).[4] Ve druhém manželství se narodili syn František (1897–??) a dcera Antonie (1895–??).[5]

Blízký vztah ke svému spolupracovníkovi vyjádřil Josef Mocker tím, že byl svědkem na obou Mikšových svatbách.

Žil v Holešovicích, v domě čp. 346.[6]

František Mikš zemřel v Holešovicích, pochován byl na Olšanských hřbitovech.[p 1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Antonína Paduánského, Praha, projekt a stavba František Mikš

František Mikš pracoval nejprve jako stavební kreslič (Bauzeichner) u Josefa Mockera,[2], dále jako stavitelský příručí, stavitel a architekt.[5]

Výnosem c. a k. místodržitelství ze dne 15. září 1892 a podle výměru pražského magistrátu ze dne 26. září 1892 se stal stavitelem.[6]

Realizované stavby (autor)[editovat | editovat zdroj]

Původní budova čp. 299 v Bubenči od architekta Mikše, před rokem 1918.

Realizované stavby (spoluautor)[editovat | editovat zdroj]

Neuskutečněné návrhy[editovat | editovat zdroj]

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

Na výstavě architektů a inženýrů v Praze v roce 1898 obdržel stříbrnou medaili hlavního města Prahy za projekt kostela svatého Antonína Paduánského v Holešovicích.[6]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Svatopluk Čech (text), Fr. Mikš (písmo), blahopřání biskupu Strossmayerovi, 1890

O kresličské zručnosti Františka Mikše svědčí, že mu bylo v roce 1890 svěřeno ruční napsání, gotickým vladislavským písmem na pergamen, blahopřejného textu biskupu Strossmajerovi při příležitosti 40 let biskupské činnosti.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Umístění a stav hrobu se prozatím nepodařilo zjistit.
  2. V roce 1891 doprovázel císaře Františka Josefa I. jako stavbyvedoucí při prohlídce rozestavěného chrámu. Panovník na Král. Vinohradech. Národní listy. 30. 9. 1891, s. 2. Dostupné online.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika zemřelých, Holešovice, 1918-1927, snímek 234
  2. a b Soupis pražských obyvatel, Franz Miksch, 1819
  3. Matrika oddaných, Bubeneč, 1884-1893, snímek 34
  4. Matrika oddaných, chrám sv. Víta, 1893-1914, snímek 25
  5. a b Soupis pražských obyvatel, František Mikš, 1852
  6. a b c d e f g h VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. heslo Mikš (Mikeš) František. In VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 425-426.
  7. VALENTOVÁ, Radka. Pedagogický přínos učitelského ústavu kongregace Školských bratří ve Svatém Janu pod Skalou. Praha, 2009 [cit. 2017-05-26]. 56 s. bakalářská. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Marek Matějek. Dostupné online.
  8. VLČEK, Pavel. čp. 299/XIX. In Kolektiv autorů za vedení a redakce Pavla Vlčka. Umělecké památky Prahy. Praha : Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2107-6. Svazek Velká Praha A/L, s. 167.
  9. LUKEŠ, Zdeněk. Architektonický vývoj komplexu Arcibiskupského gymnázia v Praze. In ŠTOGROVÁ-DOLEŽALOVÁ, Jarmila. Almanach Arcibiskupského gymnázia Praha - Bubeneč : Sborník u příležitosti výstavy k 90. výročí vzniku Arcibiskupského gymnázia v Praze. Praha : Centrální katolická knihovna, 2003. ISBN 80-239-1796-X. S. 12-13.
  10. a b KOVÁŘOVÁ, Lenka. Kostel sv. Gotharda v Českém Brodě. Praha, 2015. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Macek. s. 40–42. Dostupné online.
  11. Průvodce P-východ, Plaňany
  12. Votivní Chrám Páně sv. Ludmily na Král. Vinohradech. Zlatá Praha. 6. 10. 1893, s. 564. Dostupné online.  
  13. TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2 L-Ž. Praha : Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Mikš, František, s. 140.  
  14. SOJKA, Jaroslav. KATEDRÁLNÍ MOTIVY V ČESKÉ GOTICKÉ ARCHITEKTUŘE DOBY OKOLO ROKU 1400. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kuthan. s. 18. Dostupné online.
  15. Světozor. 8. 10. 1890, s. 536. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. heslo Mikš (Mikeš) František. In VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 425-426.
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2 L-Ž. Praha : Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Mikš, František, s. 140.  

Související stránky[editovat | editovat zdroj]