Posel z Liptákova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Posel z Liptákova je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž velký český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 20. dubna 1977 v pražském Branickém divadle. Do roku 1986 se uskutečnilo celkem 508 repríz.

Jedna ze dvou jednoaktovek tohoto představení, hra Vizionář, se jako celek stala součástí filmu Nejistá sezóna.

Obsah hry[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Posel z Liptákova ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana, a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě dvou jednoaktových her Posel světla a Vizionář.

Tato hra je uvozena následujícími referáty:

  • Cesta z Prahy do Liptákova
  • Svědectví liptákovské kroniky
  • Objev nástěnných nápisů
  • Dopis záhřebskému monologistovi
  • První zemědělský pyrotechnik
  • Univerzální ptakopysk
  • Cimrman sportovec
  • Cimrmanův potomek
  • Jizerské hory po stránce geologické (zbude-li čas)

Obsah hry Posel světla[editovat | editovat zdroj]

Hra Posel světla se odehrává (z pohledu Cimrmana) v daleké budoucnosti, kdy lidé mimo jiné již nepoužívají nadávek a vulgarismů – taková slova lze najít pouze ve starých slovnících.

Klid Otce a Matky sledujících Zábavného Artura (obdoba naší televize nebo rozhlasu – i zde je vidět jasnozřivost Cimrmana) je narušen příjezdem jejich syna Standy potrubní poštou. Ten jim oznámí, že jejich chaloupku potřebuje pro svou manufakturu na výrobu ručních baterek – oni se mají vystěhovat do útulku pro přestárlé v Dědově Míse.

Matka se snaží Standu přesvědčit, aby od svého záměru upustil, protože až celá věc dojde Otci (který vzhledem ke svému stáří pomaleji chápe), stane se něco strašného. To se jí nepodaří, Otci vše opravdu dojde, a s pomocí svého starého slovníku Standovi nejen vynadá, ale praští jej (podle návodu) do zátylku ukázkovou baterkou. Rodiče pak Standu odešlou potrubní poštou zpět do Prahy. Na cestě se Standa srazí se svým chemikem, který veze zásobu TNT na výrobu baterek, takže vše dobře dopadne.

Stojí za povšimnutí, že v budoucnosti podle Cimrmanovy vize lidé cestují potrubní poštou. Stejný nápad se totiž objevuje i v americkém seriálu Futurama.

Obsazení (současné i minulé (kurzíva))[editovat | editovat zdroj]

Obsah hry Vizionář[editovat | editovat zdroj]

K vesnickému věštci Hlavsovi, který předpovídá budoucnost pohledem do rozpálené pece, přichází pražský uhlobaron Ptáček. Ten potřebuje poradit, zda se jeho dcera má vdát za pražského továrníka Kolbena nebo za pražského továrníka Daňka. Rozhodujícím kritériem je, zda některý z nich náhodou nechrápe. Hlavsovi se v troubě povede oba nápadníky zahlédnout, ale ve chvíli, kdy nespí, takže Ptáčkovu otázku není schopen zodpovědět.

Během věštění připomíná Hlavsův syn František svému otci, že má během dneška zemřít – a opravdu, brzy se ozve zaklepání a vchází Smrt. Hlavsa Smrt požádá, aby ještě chvilku počkal, protože potřebuje odkázat stavení Františkovi. František však dědictví odmítá, protože nechce být bohatý.

Z dalšího rozhovoru vyplyne, že Hlavsa a František viděli v budoucnosti podivné věci, co se týká majetku bohatých lidí – to zneklidní Ptáčka natolik, že přemluví Smrt, aby počkal, a Hlavsu, aby se do budoucnosti ještě jednou podíval. Hlavsova vize, podle které je v budoucnosti jeho důl Terezka přejmenován na Petr Bezruč, mu na klidu kupodivu přidá, protože věří, že Bezručovi důl prodá za 200 miliónů.

Hra končí, když si Smrt uvědomí, že se „zakecal“, takže Hlavsu mu „už nevezmou“. Odchází na svůj poslední pracovní úkol, kterým je „nějakej Ferdinand, Sarajevo“. Jako nástupce Smrti má přijít nová osoba, která už se nezakecá.

Obsazení (současné i minulé)[editovat | editovat zdroj]

  • Hlavsa – Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Oldřich Unger
  • Ptáček – Miloň Čepelka, Bořivoj Penc, Pavel Vondruška, Jaroslav Vozáb
  • Nezvaný host – Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak
  • František – Marek Šimon, Petr Brukner, Jan Hraběta, Jan Kašpar, Josef Koudelka, František Petiška

Související články[editovat | editovat zdroj]