Publikum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obecenstvo

Publikum je těžce definovatelný mnohovýznamnový abstraktní pojem, který ve svém denotativním významu značí příjemce. Příjemce je koncový článek v lineráním sekvenčním modelu komunikace. Publikum je produkt sociálního kontextu a též reakcí na mediální působení. Publikum můžeme dělit dle:[1]

  • místa,
  • lidí,
  • typu média nebo kanálu,
  • obsahu sdělení.

Obecenstvo[editovat | editovat zdroj]

Obecenstvo je skupina lidí, kteří se společně účastní nějaké dramatické, umělecké, literární, hudební, divadelní či filmové produkce. Nejtypičtějším projevem publika je potlesk, který většinou následuje po něčem, co se publiku líbí.

Občas se obecenstvo přímo účastní programu, kdy např. odpovídají na otázky účinkujících, čímž modifikují samotné představení. Také může být osoba z obecenstva vyzvána, aby ztvárnila nějakou postavu.

Definice dle mediálních teoretiků[editovat | editovat zdroj]

  • Burton a Jirák (1997): „Příjemci v mediální komunikaci jsou publika, tedy početné soubory příjemců mediovaných textů. Publikum není ani stabilní sociální skupina ani abstraktní představa (…). My všichni jsme publikum – nebo různá publika (…)."[2]
  • McQuail (2009): "Publikum je kolektivní označení denotující příjemce v jednoduchém sekvenčním modelu procesu komunikace (zdroj, kanál, sdělení, příjemce, účinek), který vytvořili průkopníci tohoto oboru … Publikum lze tedy definovat různými a překrývajícími se způsoby: podle místa (v případě lokálních médií); podle lidí (je – li médium přitažlivé pro určitou věkovou skupinu, pohlaví, stoupence určitého politického přesvědčení nebo pro příslušníky určité příjmové kategorie); podle typu média nebo kanálu (zde hraje roli technologie a organizace); podle obsahu sdělení (žánry, témata, styly); podle času (hovoříme o „denním“ publiku, o publiku „hlavního večerního času“ nebo o krátkodobém a přelétavém jako protikladu ke starému publiku).“ [3]
  • Reifová (2004): "Slovo pochází z lat. publicus = týkající se národa, obce státu; obecný, veřejný. Skupina složená z více méně vzájemně si neznámých jedinců, na které se obracejí masová média.[4]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. ČAPEK, Karel; SCHEINPFLUGOVÁ Olga: O divadle a tak podobně, Melantrich, Praha, 1985, str. 118-122

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1935-, McQuail, Denis,. Úvod do teorie masové komunikace. [s.l.] : Portál, 2009. Dostupné online. ISBN 9788073675745. S. 406-407.  
  2. BURTON; JIRÁK. Úvod do studia médií. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. ISBN 8085947676.  
  3. 1935-, McQuail, Denis,. Úvod do teorie masové komunikace. [s.l.] : Portál, 2009. Dostupné online. ISBN 9788073675745. S. 406-407.  
  4. IRENA., Reifová,. Slovník mediální komunikace. [s.l.] : Portál, 2004. Dostupné online. ISBN 8071789267. S. 197.