Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
| Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze | |
|---|---|
| Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering | |
 Hlavní budova fakulty na Starém Městě | |
| Vedení fakulty | |
| Děkan | doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D. |
| Proděkan | prof. Mgr. Milan Krbálek, Ph.D. |
| Proděkan | prof. Dr. Ing. Petr Haušild |
| Proděkan | doc. Ing. Jan Čepila, Ph.D. |
| Proděkan | doc. RNDr. Jan Vybíral, Ph.D. |
| Tajemník | Mgr. Alena Králová |
| Statistické údaje k 2021 | |
| Studenti | 1228 |
| Studijní program | |
| Pregraduální | 710 |
| Postgraduální | 219 |
| Doktorský | 299 |
| Základní informace | |
| Původní název | Fakulta technické a jaderné fyziky |
| Datum založení | 1955 |
| Status | veřejná |
| Kontaktní údaje | |
| Adresa | FJFI ČVUT v Praze Břehová 78/7 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1 adresa pro korespondenci: FJFI ČVUT v Praze Břehová 78/7 Praha 1, Staré Město 115 19 Depo Praha 702 |
| Telefon | 224 351 111 |
| DIČ | CZ68407700 |
| dekan@fjfi.cvut.cz | |
| Souřadnice | 50°4′28,02″ s. š., 14°25′0,41″ v. d. |
| Oficiální web | |
| www.fjfi.cvut.cz | |
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI ČVUT v Praze) je jedna z fakult Českého vysokého učení technického v Praze. Pokrývá oblasti studia matematického inženýrství, fyzikálního inženýrství, informatiky, jaderné fyziky a jaderné chemie. Jejím současným děkanem je doc. Václav Čuba.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Fakulta byla založena roku 1955 v rámci československého jaderného programu jako součást Univerzity Karlovy pod názvem Fakulta technické a jaderné fyziky. Bylo to v období nástupu mírového využívání jaderné energie v mezinárodním měřítku a využívat jadernou energii v Československu se jevilo velmi lákavé z hledisek ekonomických i ekologických a také pro značné čs. zásoby uranových rud. Prvním děkanem fakulty byl prof. Václav Petržílka, který jako jeden z mála v Československu měl zkušenost z jaderného výzkumu v zahraničí. Na katedře jaderné chemie zpočátku působil i známý český vědec a spisovatel František Běhounek, žák Marie Curieové. Brzy se ukázalo, že jaderná technika není jen záležitost jaderných oborů, ale že vyžaduje úzké propojení přírodovědných oborů s technickou praxí a také novou vyšší úroveň inženýrské práce. V roce 1959 tak fakulta přešla pod České vysoké učení technické v Praze a získala i svůj současný název.[zdroj?]
Od začátku se u fakulty prosazovala snaha profilovat se jako elitní škola po vzoru univerzit jak v bývalém Sovětském svazu, tak v západních zemích. Výuka byla stavěna na širokém přírodovědném základě, což umožnilo absolventům dobře se orientovat v nově vznikajících oblastech inženýrské práce, kde se fyzikální poznatky teprve začaly uplatňovat. Postupně se na fakultě vyhranily čtyři základní směry výuky: matematické a softwarové inženýrství, jaderné inženýrství zaměřené na fyziku a techniku jaderných reaktorů, fyzikální inženýrství se specializací na fyzikální elektroniku a inženýrství pevných látek a jaderně chemické inženýrství.[zdroj?]
Podíl vědeckovýzkumné práce byl vždy značný a fakulta představovala vlastně i výzkumný ústav. Spolupracovala s inženýrskou praxí jednak při matematickém řešení technických problémů, vývoji nových fyzikálních metod měření či rozvoji nových technologií – laserových, polovodičových, fyzikálně-chemických a materiálových, v oblasti kosmického výzkumu, biomedicíny aj. Fakulta se snaží udržet punc prestižní školy po vzoru západních univerzit (např. MIT) s maximálním zapojením studentů do vědeckých a výzkumných projektů a důrazem na dobré jméno při uplatnění absolventů.[zdroj?]
Děkani
[editovat | editovat zdroj]- prof. RNDr. Václav Petržílka, DrSc. (1955–58)
- prof. Ing. Bohumil Kvasil, DrSc. (1958–60)
- prof. Ing. Ladislav Haňka, DrSc. (1960–64)
- doc. Ing. Michal Láš, CSc. (1964–67)
- prof. Ing. Čestmír Šimáně, DrSc. (1967–72)
- doc. Ing. Ivan Štoll, CSc. (1972–88)
- prof. Ing. Bedřich Šesták, DrSc. (1988–90)
- prof. Ing. Miloslav Havlíček, DrSc. (1990–94)
- prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc. (1994–2000)
- prof. Ing. Miloslav Havlíček, DrSc. (2000–06)
- doc. Ing. Miroslav Čech, CSc. (2006–14)
- prof. Ing. Igor Jex, DrSc. (2014–22)
- doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D. (2022–dosud)
Vedení fakulty
[editovat | editovat zdroj]- doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D. – děkan
- prof. Mgr. Milan Krbálek, Ph.D. – proděkan pro pedagogiku
- prof. Dr. Ing. Petr Haušild – proděkan pro vědu a výzkum
- doc. Ing. Jan Čepila, Ph.D. – proděkan pro rozvoj fakulty
- doc. RNDr. Jan Vybíral, Ph.D. – proděkan pro vnější vztahy a zahraniční styky
- Mgr. Alena Králová – tajemník
Spolupráce s institucemi a firmami
[editovat | editovat zdroj]FJFI ČVUT v Praze spolupracuje v rámci vědecké, výzkumné a pedagogické činnosti s mnoha českými a díky rozsáhlým kontaktům také zahraničními institucemi. Jde o řešení společných výzkumných programů, přípravu společných publikací a učebních textů. Bohaté zkušenosti spolupráce má fakulta také v průmyslové sféře, kde se podílí na vývoji aktuálních problémů firem. Mezi její partnery patří IBM, CA Technologies, IKEM, EXOVA, Škoda Praha Invest, Nuvia Group, SÚJB, Protonové centrum, Národní galerie a řada dalších. Ve spolupráci s ČEZ mimo jiné zajišťuje provoz a organizuje využití školního jaderného reaktoru VR-1 VRABEC. V neposlední řadě je FJFI ČVUT v Praze platným členem několika významných mezinárodních sdružení a v roce 2015 stála u zrodu Czech Fusion Society.[zdroj?]
Budovy
[editovat | editovat zdroj]
Hlavní budova FJFI ČVUT v Praze se nachází v Praze 1 v Břehové ulici 7 v sousedství Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Pražské konzervatoře. Budova v novoklasicistním stylu byla postavena na základě návrhu Josefa Sakaře v letech 1920–1922[1][2] pro účely ministerstva zahraničního obchodu a Filozoficko-historickou fakultu Univerzity Karlovy, která v ní sídlila po dobu první republiky (včetně děkanátu[3]). Za druhé světové války byla budova využita pro sídlo Oberlandrat Prag.[4] Po roce 1945 zde byla obnovena pracoviště FF UK (Státní ústav pro lidovou píseň, Seminář křesťanské archeologie, Prehistorický ústav, Katedra dějin a teorie hudby...)[5] a tehdejší Fakultě technické a jaderné fysiky UK připadla budova v roce 1955.[6]
Druhou budovou je pak bývalý chemický ústav v Trojanově ulici 13 pod Karlovým náměstím. Mnoho laboratoří se stále nachází v budově Karlovy univerzity v Troji. V Děčíně se pak nachází detašované pracoviště fakulty v Pohraniční ulici 1.[7]
Katedry
[editovat | editovat zdroj]V současnosti má fakulta 10 kateder:
- Katedra matematiky
- Katedra fyziky
- Katedra humanitních věd a jazyků
- Katedra inženýrství pevných látek
- Katedra laserové fyziky a fotoniky
- Katedra materiálů
- Katedra jaderné chemie
- Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření
- Katedra jaderných reaktorů
- Katedra softwarového inženýrství
Studentské spolky
[editovat | editovat zdroj]Pod záštitou fakulty existují dva hlavní studentské spolky. Prvním z nich je spolek Studentské unie při FJFI ČVUT v Praze, který studentům v záplavě náročného učiva poskytuje nemálo radosti a povyražení. Organizací akcí jako Noc na Jaderce, reprezentační ples Všejaderná fúze či představení fakultního divadelního spolku Nucleus pečuje o kulturní život studentstva. Druhý je pak sportovní spolek Tralalalala založený roku 2006, poskytující velké množství sportovního vyžití.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŠVÁCHA, Rostislav et al. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Odeon, 1985. s. 503. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f63e3e00-7d1c-11e7-94b3-005056825209
- ↑ VLČEK, Pavel a Ústav dějin umění (Akademie věd ČR). Umělecké památky Prahy: Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. s. 167. ISBN 80-200-0563-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f11e9e00-a6d4-11e3-9d7d-005056827e51
- ↑ Orientační kniha Velké Prahy: pomůcka k usnadnění informační služby a orientace ve Velké Praze, vydána pro sbor uniformované stráže bezpečnosti v Praze, Díl IV: Tabulky popisných čísel všech katastrálních obcí Velké Prahy. Praha: J. Odvárka. s. 580. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ec0dd180-daf8-11e3-94ef-5ef3fc9ae867
- ↑ LINHARTOVÁ, Lenka, MILOTOVÁ, Jaroslava a MĚŠŤÁNKOVÁ, Vlasta. Heydrichova okupační politika v dokumentech. Praha: ČSPB, 1987. s. 97. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:0f5b2eef-5f5b-4ad9-8786-24e3dbce2906
- ↑ Úřední telefonní seznam pro pražskou místní síť, 1950. Praha: Orbis, 1950, s. 38. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:8613f6af-a84c-473c-a3a3-b19e4808f402
- ↑ Věstník ministerstva školství. Praha: SPN, 10.10.1956, 12(27-28), s. 290. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:f84acf40-24cd-11eb-b1d9-005056822549
- ↑ Úvodní strana. ČVUT v Praze pracoviště Děčín [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Vysokoškolská tělovýchovná jednota | ÚTVS ČVUT Praha. www.utvs.cvut.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
- Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT na Facebooku
- Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT na Instagramu
- Jaderný reaktor VR-1
- Tokamak GOLEM
- Půl století výchovy jaderných a fyzikálních inženýrů FJFI ČVUT 1955–2005
