Arnošt z Újezdce a Kúnic
| Arnošt z Újezdce a Kúnic | |
|---|---|
| Majitel jilemnického panství | |
| Ve funkci: 1522 – 1574 | |
| Předchůdce | Hynek z Valdštejna |
| Nástupce | Záviš Jilemnický z Újezdce |
| Úmrtí | 1560 |
| Titul | rytíř |
| Děti | Záviš Jilemnický z Újezdce dcera Anna |
| Příbuzní | bratr Jan bratr Václav |
| Sídlo | Jilemnice |
| Náboženství | Jednota bratrská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Arnošt rytíř z Újezdce a Kúnic (? – 1560) byl český šlechtic z rodu Kouniců a majitel jilemnického panství.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]O mládí Arnošta z Újezdce a Kúnic se nedochovaly žádné písemné pozůstatky. První zmínku nacházíme roku 1512, kdy se úspěšně domohl znovupřijetí újezdeckých rytířů mezi české pány.[1]
Roku 1522 po smrti Hynka z Valdštejna kupuje se svými bratry Václavem a Janem horní polovinu jilemnického panství, díky čemuž se začali psát „Jilemnickými z Újezdce“. Z neznámých důvodů však Arnošt později vlastní panství sám.
V Rokytnici nad Jizerou zakládá první sklárny.[2] Roku 1545 se stává přísedícím většího zemského soudu.[3] Byl velkým zastáncem Jednoty bratrské.[4] Roku 1547 se účastní protihabsburského povstání a je za to potrestán spadnutím jilemnického panství do královského manství.[5]
Datum úmrtí Arnošta z Újezdce a Kúnice je nejasné. August Sedláček uvádí rok 1560.[6] Roku 1574 získává panství Jilemnice od krále Maxmiliána II. do dědičného vlastnictví jeho syn, Záviš Jilemnický z Újezdce.[5]
Potomstvo
[editovat | editovat zdroj]- Záviš Jilemnický z Újezdce (†1577)[7]
- Anna (†1582–1583) — manželka Viléma Křineckého z Ronova
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VLASÁK, František. Staročeská šlechta a její potomstvo po třicetileté válce: příspěvky rodopisné, díl II. 1. Praha: Archeologický sbor Musea království Českého, 1856.
- ↑ Historie Harrachova - vznik jednotlivých částí. Harrachovský zpravodaj. Harrachov: Město Harrachov, 2013, 20(12/2013), 20.
- ↑ Paginae historiae. 18. Praha: Sborník Národního Archivu, 2010. ISBN 978-80-86712-83-3.
- ↑ LUŠTINEC, JAN, 1953-. Jilemnice : historická zastavení. Jilemnice: Město Jilemnice 223 s. Dostupné online. ISBN 80-238-6376-2, ISBN 978-80-238-6376-5. OCLC 46962017
- ↑ a b Profous, Antonín: Místní jména v Čechách. Díl III. Praha 1951, s. 581; dále jen Profous
- ↑ SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický království Českého. 1. Praha: Bursík a Kohout, 1908.
- ↑ Krkonoše, Jilemnice díl I. - výňatky z dějin., J. Ambrož, ročník 1941, svazek II. str. 90