Świeradów-Zdrój

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Świeradów-Zdrój
Świeradów-Zdrój
Kostel svatého Josefa
Kostel svatého Josefa
Świeradów-Zdrój – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška450-710 m n. m.
Časové pásmo+1
StátPolskoPolsko Polsko
vojvodstvíDolnoslezské vojvodství
okresLubań
Świeradów-Zdrój
Świeradów-Zdrój
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha20,72 km²
Počet obyvatel4 492 (2008)
Hustota zalidnění217 obyv./km²
Správa
StarostaRoland Marciniak
Vznik1337 (městem od 1946)
Oficiální webwww.swieradowzdroj.pl
Adresa obecního úřaduul. Piłsudskiego 15
Telefonní předvolba+48 75
PSČ59-850
Označení vozidelDLB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Świeradów-Zdrój (dříve jen Świeradów, po druhé světové válce krátce též Wieniec, německy Bad Flinsberg)[1] je lázeňské město na jihu Polska v Dolnoslezském vojvodství poblíž hranic s Českou republikou (u Frýdlantského výběžku).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci se objevuje roku 1337, kdy je zmiňován název hospody Fegebeutel, po níž je pojmenovaná místní osada pastýřů a dřevorubců nacházející se v horní části údolí řeky Kwisy. Pojmenování Flinsberg se však datuje až od roku 1524.[1][2]

Léčivé prameny[editovat | editovat zdroj]

Zdejší léčivé prameny se dostávají do povědomí v 16. století. Roku 1572 o jejich výjimečných vlastnostech píše berlínský lékař Leonard Thurneysser. Zmiňovány jsou i ve slezské kronice Bedřicha Lucy z roku 1683. Po dalším přibližně půl století (roku 1739) nechávají tehdejší majitelé rodina Schaffgotschů specializovanou komisí odborně prozkoumat a popsat zdejší léčivé prameny. Z jejího zjištění vyplývá, že prameny „zlepšují chuť k jídlu, zastavují nevolnost, zmírňují úzkostní stavy a nemoci žaludku či jater”, čímž potvrzuje účinnost pramenů při léčení zdravotních neduhů. Následně byl roku 1768 postaven zdejší první lázeňský dům.[1][2]

V roce 1895 postihuje obec nešťastná událost, kdy dochází k tragickému požáru, který ničí lázeňskou výstavbu. Popelem tehdy lehl Zřídelní dům. Po čtyřech letech od této události (roku 1899) je však otevřen nový Lázeňský dům. Svého vrcholu dosáhl rozvoj lázní ve dvacátých letech 20. století. Na počátku 30. let téhož století navíc poslední německý starosta města – Paul Schmidt – náhodně odhaluje radioaktivní vlastnosti zdejších léčivých vod.[1][2]

Lázeňský pavilon

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení druhé světové války se obec přejmenovala na Wieniec, ovšem po roce se vrátila k svému původnímu názvu Świeradów, který byl rozšířen o dovětek Zdrój (česky lázně). Vlastní lázně obnovily svou činnost 26. května 1946. Roku 1973 dochází ke sloučení sousední lázeňské obce Czerniawa Zdrój do Świeradówy-Zdróje.[1][2]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční trať Mirsk–Świeradów.

Dne 31. října 1909 byla do města postavena železniční trať, což významně pomohlo rozvoji zdejších lázní.[2] Trať však byla v roce 2000 zrušena.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnicemi je město spojené se Szklarskou Porębou, Mirskem a přes hraniční přechod do České republiky také s Novým Městem pod Smrkem.

Lanová doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Lanová dráha na Stóg Izerski.
Lanovka na Stóg Izerski

Od zimy roku 2008 je v provozu lanovka na Stóg Izerski.[3]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V roce 1979 se konal první ročník slavnosti „Dny kvetoucích rododendronů”. Roku 1993 navíc Jurgen Gerard Blum-Kwiatkowski otevřel zdejší Muzeum reduktivního umění.

Pamětihodnost[editovat | editovat zdroj]

Významnou stavbou je kostel svatého Josefa. Byl postaven roku 1899 jako soukromý katolický kostel tehdejších majitelů obce - rodiny Schaffgotschů - pro rodinu a jejich služebnictvo. Kostel je trojlodní s mnohohranou apsidou, je postaven v novogotickém stylu a na jeho severovýchodní straně jsou postaveny dvě věže s hodinami a zvony. Okna jsou vyzdobena vitrážemi, které zobrazují:

Kostel je vyzdoben též křížovou cestou namalovanou na měděných deskách.

Z důvodu stoupajícího počtu věřících přestal kostel kapacitně vyhovovat. Proto k němu byla v sedmdesátých letech 20. století dostavěna moderní část.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Kalendárium [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. a b c d e Historie Świeradówa-Zdróje [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Ski & Sun Świeradów: Info [online]. Świeradów-Źdrój: [cit. 2010-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-12. (polština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]