Paseky nad Jizerou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Paseky nad Jizerou

Za Vrškem
Znak obce Paseky nad JizerouVlajka obce Paseky nad Jizerou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0514 547476
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Semily (CZ0514)
Obec s rozšířenou působností Jilemnice
Pověřená obec Rokytnice nad Jizerou
Historická země Čechy
Katastrální území Paseky nad Jizerou
Katastrální výměra 12,69 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 252 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 675 m n. m.
PSČ 512 47
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Paseky nad Jizerou 242
512 47 Paseky nad Jizerou
Starosta Hana Růžičková
Oficiální web: www.paseky.cz
Email: obec@paseky.cz
Paseky nad Jizerou
Paseky nad Jizerou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paseky nad Jizerou jsou horská obec v okrese Semily, v Libereckém kraji, v západních Krkonoších na pomezí Jizerských hor, na pravé straně Jizerského dolu. Žije zde 252[1] obyvatel; množství chalup a dalších objektů slouží dnes rekreačnímu pobytu. Severní část území obce patří do Krkonošského národního parku, jižní část včetně hlavních sídelních celků do CHKO Jizerské hory.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1713.[zdroj?]

Obec byla patrně založena v 16. století, nejstarší záznam pochází však až z roku 1654.[2] Nejstarší částí byl Makov, kde byly již v té době sklářské hutě, a Havírna, kde se těžilo stříbro.[2] Postupem času ustupovaly lesy v okolí lidské činnosti a na nových pasekách se objevovaly další chalupy, jejichž obyvatelé byli namnoze tkalci.[2] Kameny z původně lesnatých ploch jsou soustředěny do dnes již zarostlých hromad.[2]

Chaloupka č. p. 116

V roce 1789 byl postaven kostel a roku 1791 byla v Pasekách zahájena pravidelná školní výuka. V místní škole učili národní buditelé, kantor Josef Šimůnek a jeho pomocník Věnceslav Metelka, kteří se stali iniciátory bohatého hudebního, divadelního, literárního a vůbec kulturního života obce. Věnceslav Metelka se jako samouk vyučil houslařem a založil rodovou houslařskou tradici, z níž vzešla takzvaná krkonošská houslařská škola, dosud ve světě živá v rodech Pilařů, Špidlenů a Vedralů. Po druhé světové válce na čas oživil hudební tradici pasecký učitel houslí František Vedral, ale koncem padesátých let kapela i ochotnické divadlo zanikly. V sedmdesátých letech 20. století působil v obci a chrámu sv. Václava páter MUDr. Ladislav Kubíček. V roce 1980 vzniklo při kostele pěvecké sdružení Svatováclavský sbor, které má nyní přes 30 členů a od roku 1990 pořádá každoročně Pasecké hudební slavnosti; v orchestru sboru účinkují převážně profesionální hudebníci.

Obec je dějištěm realistického románu Karla Václava Raise Zapadlí vlastenci. Jeho děj je zasazen do 40. let 19. století a Paseky jsou v něm přejmenovány na Pozdětín, Rais při tvorbě čerpal z Metelkových pamětí, ceněného díla lidového písmáctví.

V největším rozkvětu byly Paseky v roce 1869, kdy zde bylo evidováno 212 domů s popisnými čísly a 1710 obyvatel.[2] Poté osídlení pomalu opět ustupovalo. Přestože osídlení Pasek bylo vždy téměř výhradně české, po Mnichovské dohodě byly jako součást Sudet připojeny k Německu.[2] I když se obyvatelů Pasek přímo nedotkl ani poválečný odsun Němců, došlo k masovému úbytku stálých obyvatel a většinu chalup skoupili rekreanti.[2] Louky v péči státního statku byly zčásti poškozovány těžkou mechanizací, zčásti zanedbány.[2] V roce 1979 byla v Pasekách zrušena i škola.[2]

Centrum obce: vlevo restaurace a penzion Na Buďárce, sídlo pošty a obecního úřadu. Vpravo Památník zapadlých vlastenců v bývalé faře, za ním kostel svatého Václava.

Tělocvičná jednota Sokol byla v Pasekách založena roku 1896. V letech 19361938 byla s pomocí družebního malostranského Sokola vybudována sokolovna, která se po druhé světové válce stala i místním kulturním střediskem. V lesíku u sokolovny bylo vybudováno i přírodní divadlo. Vyvrcholením činnosti byl první a zároveň poslední ročník týdenního hudebního a divadelního Paseckého festivalu v roce 1952, poté komunistický režim činnost Sokola zastavil a došlo k všeobecnému úpadku života obce. Sokolovna shořela roku 1967, kdy ji měla v pronájmu Československá armáda. V současné době (2008) má místní TJ Sokol přes 100 členů a zabývá se sportovními, hudebními i turistickými aktivitami, pořádá dětské letní tábory, podílí se na úklidu obce atd.

Od roku 1888 v Pasekách působí také sbor dobrovolných hasičů. V minulosti místní hasiči pořádali bály a hráli i ochotnické divadlo v hospodě U Soukupů, později v hostinci U Houslařů. V roce 1931 utvořili hasiči z Havírny samostatný sbor.

Dále od roku 2010 působí v obcí občanské sdružení Paseky outdoor o.s., které organizuje místní sportovní a kulturní akce.

Od roku 1976 do roku 1990 nebyly Paseky samostatnou obcí, ale součástí Rokytnice nad Jizerou.[2] V roce 1991 se Paseky přihlásily do Programu obnovy venkova a v rámci tohoto programu byl vypracován a schválen Územní plán sídelního útvaru Paseky nad Jizerou.[2]

V obci se nachází podniky Dřevovýroba FUKNER s. r. o., výrobce kartonových a lepenkových obalů EMBA s. r. o. a ovčí farma Zvonice.[2]

Místní historii se věnuje Muzeum zapadlých vlastenců v budově bývalé fary, vedle kostela svatého Václava a naproti restauraci Na Buďárce. Muzeum se věnuje činnosti houslaře a písmáka Věnceslava Metelky i spisovatele Karla Václava Raise, životu zdejších horalů v 19. století, houslařství a tkalcovství. Památník byl zřízen roku 1958 v přízemních místnostech fary, roku 1975 byl rekonstruován podle scénáře PhDr. Jaromíra Jecha, znalce a vydavatele Metelkova díla. Roku 1978 byla expozice rozšířena do horního patra. Muzeum v současné době spadá pod Správu Krkonošského národního parku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pasecký hřbitov s výhledem na Rokytnici a Krkonoše

Obec je tvořena několika osadami a množstvím horských chalup rozesetých po stráních. Celou obec zahrnuje jedno katastrální území. Základní sídelní jednotky jsou v obci statisticky evidovány tři: Paseky nad Jizerou, Havírna a Makov. Havírna je pás osídlení v údolí Havírenského potoka, jižně od vrchu Hromovka a severně od vrchu Mechovice (803 m n. m.), a sestává ze sídelních lokalit Za Vrškem, Na Piavě, Lomička, Suchá atd. Makov je osídlení v jižní části obce, v údolí Makovského potoka. Severozápadní část obce, s několika lyžařskými vleky a sjezdovkami, se nazývá Hořensko, a seskupení chalup na východním úbočí kopce Javorníka (822 m n. m.) se jmenuje Tomšov. Při silnici nedaleko Tomšova stojí dávná hospůdka Na Perlíčku neboli Na Prdku. K obci patří i lesnatá oblast (s převážně smrkovými lesy) severně od Havírny, s kopci Hromovka (916 m n. m.), Bílá skála (nedaleký vrchol 957 m n. m., web obce udává 964 m n. m.) a Kapradník (910 m n. m.) a osadou Zabyly v údolí Jizery. Nejnižším bodem území obce je hladina Jizery, 476 m n. m.

Obec sousedí na západě s obcemi Zlatá Olešnice a Kořenov (k. ú. Rejdice, Příchovice a Polubný), na severozápadě Jizerou s územím města Harrachov, na východě Jizerou s územím města Rokytnice nad Jizerou (k. ú. Dolní Rokytnice), na jihu s územím města Vysoké nad Jizerou (k. ú. Sklenařice) a města Jablonec nad Jizerou.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Svatý Jan Nepomucký Za Vrškem
  • lidové přízemní roubené chalupy vysockého typu; některé z nich jsou zapsané v seznamu kulturních památek
  • kostel svatého Václava, barokní z roku 1789
  • krucifix na hřbitově u kostela, z roku 1825
  • socha svatého Jana Nepomuckého v Makově u staré školy, barokní z počátku 18. století, poblíž Boží muka
  • socha svatého Jana Nepomuckého v Hořensku, barokní z počátku 18. století
  • socha svatého Jana Nepomuckého Za Vrškem, barokní z počátku 18. století
  • socha P. Marie (1903) a socha P. Marie bolestné (Pieta) (1902) poblíž středu obce
  • replika kapličky Nejsvětější Trojice v lokalitě Na Kopci (při Planýrce, u Havírny)
  • makovský vodní mlýn
  • roubená škola z 18. století
  • krucifix nad domem č. p. 90
  • Krkonošské muzeum – Památník zapadlých vlastenců v budově bývalé fary

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Ubytování[editovat | editovat zdroj]

Tradiční průmysl je již v Pasekách utlumen a hlavním předmětem podnikání je zimní i letní turistický ruch. Ubytování hotelového typu nabízejí pension U Sadílků,hotel Albert, penzion Na Buďárce (sídlo pošty a obecního úřadu), ubytovna TJ Sokol, ubytovna Pragovka a hostinec Na Perlíčku neboli Na Prdku, ale ubytování v soukromí nabízí na obecních stránkách i přes 15 majitelů chalup.

Lyžařské středisko[editovat | editovat zdroj]

Na území obce je 7 lyžařských vleků. Dva souběžné vleky (D1 a D2) o délce 1160 metrů (převýšení 220 až 240 metrů) vedou od parkoviště v údolí Makovského potoka do stráně Hořenska (červené sjezdovky Víťova a Strýčkova a modré Prdecká magistrála a Potůček), s nimi je souběžný další vlek (D4, Pizar s. r. o.) o délce 750 metrů, začínající ve vyšší poloze, u hostince U Hermíny, (s červenými sjezdovkami Jindrovka I a II a modrými Turistická a Superturistická; červená Strýčkova sjezdovka je společná všem třem vlekům). Dva krátké vleky (D5 a D7, délka 280 a 100 metrů) se nacházejí v sousedství Superturistické sjezdovky. Dva kratší vleky (D3 a D6, délka 232 a 120 metrů) obsluhují modrou sjezdovku Johanka.

Z pěti veřejně inzerovaných vleků jsou tři (D1 až D3) obecní a dva (D4 a D5) vlastní Pizár, s. r. o.[2]

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Staré cesty mají tradiční názvy: Planýrka vede po vrstevnici po úbočí Jizery a je značena modrou turistickou značkou, podél Planýrky se nacházejí skupinky chalup s názvy Na Kopci a Na Boře. Buďárka vede od Rokytnice do Hořenska a v části je značena zelenou turistickou značkou. Od Hvězdy ke Kapradníku vede Rovná cesta, od Rejdic ke Kapradníku Rejdická cesta, z Tesařova kolem Hromovky k Havírně cesta Farmberka, souběžně o něco níže Údolní cesta, od Hromovky k Zabylám Zabylská pěšina,

Po tradiční cestě Planýrce prochází obcí zhruba severojižním směrem modře značená pěší trasa KČT č. 1823 z Vysokého nad Jizerou do Dolního Kořenova, z jihovýchodu na severozápad zčásti po cestě Buďárce zeleně značená trasa č. 4270 z Jablonce nad Jizerou k hostinci Na Perlíčku (Na Prdku). Po silničce na západním okraji obce vede od Jablonce nad Jizerou směrem do Příchovic kolem hostince Na Perlíčku žlutě značená trasa č. 7219. V severozápadní lesnaté části protíná území obce ještě zeleně značená trasa č. 3978 od Příchovic do Dolního Kořenova. Některé z pěších tras jsou na směrovkách a mapách označeny jako vhodné i pro běžkaře.

Do obce zasahují dva systémy značení cyklotras, cyklotrasy KČT a cyklotrasy Správy KRNAP. Cyklotrasa KRNAP č. 3 prochází mohutným obloukem celé území Pasek: nejprve od Kořenova (Na Mýtě) po Planýrce a pak zpět kolem Perlíčku a Bosny a po Famberce do Kořenova. Cyklotrasa KČT č. 22 vede po Planýrce společně s cyklotrasou KRNAP č. 3, z Makova ale pokračuje údolím Makovského potoka směrem do Rokytnice. Zhruba souběžně se žlutou pěší trasou č. 7219 je červeným pásovým značením vybavena cyklotrasa KČT č. 3018 (dříve 4170). Z křižovatky Planýrky a Buďárky vede po Buďárce modré pásové značení cyklotrasy KČT č. 3085, nejprve souběžně se zeleně značenou pěší trasou č. 4270, pak po Famberce společně s trasou KRNAP č. 3.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c d e f g h i j k l m Paseky nad Jizerou, historie a současnost, web obce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]