Věnceslav Metelka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Věnceslav Metelka

Věnceslav Metelka
Narození 17. září 1807
Sklenařice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. května 1867 (ve věku 59 let)
Paseky nad Jizerou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věnceslav Metelka (17. září 1807 Sklenařice1. května 1867 Paseky nad Jizerou) byl český učitel, houslař, houslista a písmák, prototyp „zapadlého vlastence“.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn chalupníka Jáchyma Metelky ve Sklenařicích, ve škole se setkal s písmákem a hudebníkem Matějem Hájkem, který ho učil také hrát na housle, na flétnu a klavír. Od deseti let chodíval hrát po hospodách, byl na zkušené v Německu, učil se truhlářem a pracoval v Náchodě v houslařské dílně. Roku 1829 odešel do Jičína studovat učitelství a po úspěšném absolvování se roku 1831 stal pomocným učitelem v Pasekách. Od roku 1835 hrál v ochotnickém divadle, ale protože s jeho učitelstvím nebyl spojen pravidelný plat, žil velice chudě. Roku 1836 dostal výjimku a mohl se i jako školní pomocník oženit s dcerou učitele Kateřinou Šimůnkovou, s níž měl čtyři děti: Pavlínu (1836–1857), Václava (1838–1856), Josefa (1841–1880) a Johanku (1843–1868); nejstarší dvě ale zemřely na tuberkulózu krátce po sobě v mladém věku. Když tchán roku 1838 zemřel, z dědictví koupil domek v Pasekách a začal také hospodařit. Přivydělával si hraním a hlavně stavěl housle a další dřevěné hudební nástroje včetně kytar. Roku 1841 se stal řádným učitelem a 1850 byl zvolen rychtářem, ale funkci odmítl. Zemřel na tuberkulózu a zanechal po sobě ženu a dvě děti, které ale také brzy zemřely.[1] Pohřben je na hřbitově v Pasekách nad Jizerou u zdejšího kostela svatého Václava.[2]

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Houslařství naučil své děti a založil tak významnou houslařskou školu, z níž vzešly i houslařské rody Pilařů a Špidlenů. Kromě četných nástrojů, které se dnes velice cení, zanechal po sobě deníky z let 1835–1844 a 1856–1866.[3] Z nich čerpal Karel Václav Rais inspiraci i materiál pro román Zapadlí vlastenci.

Významná část Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách je věnována Metelkovi. Roku 2007 se v Pasekách slavil „Rok Věnceslava Metelky“ a na hřbitově mu postavili pomník s bustou od sochaře Vladimíra Preclíka.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. P. Kalvínská, Věnceslav Metelka
  2. FRAJEROVÁ, Blanka; KOVAŘÍK, Petr. Klíč k českým hřbitovům. Praha : Mladá fronta, 2013. 344 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Okres Semily, s. 238.  
  3. Metelka, Věnceslav: Ze života zapadlého vlastence.
  4. Rok 2007 – rok Věnceslava Metelky

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jalovec, Karel: Čeští houslaři. Praha: SNKLHU, 1959.
  • Metelka, Věnceslav: Ze života zapadlého vlastence. Praha: Vyšehrad, 1982.
  • Jech, Jaromír (ed.): Kde na jabloních harmoniky rostou : Dokumenty ze života písmácké a houslařské rodiny. Hradec Králové: Kruh, 1983.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]