Rokytnice nad Jizerou
| Rokytnice nad Jizerou | |
|---|---|
 | |
 Rokytnice nad Jizerou, panorama Lysé hory a Kotle | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Rokytnice nad Jizerou |
| Obec s rozšířenou působností | Jilemnice (správní obvod) |
| Okres | Semily |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°43′32″ s. š., 15°26′1″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 478 (2025)[1] |
| Rozloha | 36,94 km²[2] |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| PSČ | 512 44, 512 45 |
| Počet domů | 1 464 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Horní Rokytnice 197 512 44 Rokytnice nad Jizerou mesto@mesto-rokytnice.cz |
| Starosta | Ing. Petr Matyáš |
| Oficiální web | www |
| Úřední web | www |
  Rokytnice nad Jizerou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 577456 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser, Rochlitz im Riesengebirge - Rokytnice v Krkonoších) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782[4] m), Čertova hora (1023[5] m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Území dnešní Rokytnice nad Jizerou bylo postupně kolonizováno od středověku; rozhodující impuls přineslo 16. století, kdy v rámci jilemnického panství vznikla u soutoku Huťského potoka a Jizery sklářská huť a kolem ní nová osada. Lokalita se postupně rozvíjela jako lánová ves v údolní ose; v 17.–18. století vznikly přidružené osady (např. Studenov, Hranice, Hleďsebe) a byla přestavěna farní infrastruktura. Na sklářskou tradici navázalo od 18. století domácí plátenictví a v 19. století manufakturní a tovární textilní výroba; roku 1873 zde vznikla nižší tkalcovská škola.[6][7]
Silný městotvorný impulz přinesl přelom 19. a 20. století. Koncová místní dráha z Martinic v Krkonoších do Rokytnice (dnešní trať 042) byla budována od října 1898 a provoz zahájila 7. prosince 1899; na projektu se kapitálově podílely obce, panství i regionální průmyslníci a dráha zlepšila odbyt textilu i celkovou dostupnost sídla.[8][9] Reprezentativní podobu novému centru vtiskla radnice postavená v letech 1902–1903 (arch. Viktor Kraus, Kleofas Hollmann); slavnostně byla otevřena 27. září 1903 a objekt je dnes kulturní památkou.[10][11]
V roce 1921 stálo v Rokytnici nad Jizerou 1128 domů a žilo zde 5227 obyvatel, z toho 496 Čechoslováků a 4699 Němců.[12]
První polovina 20. století přinesla hospodářské i správní zvraty; meziválečná léta navázala na textil a služby a oblast měla smíšené jazykové prostředí. V letech 1938 až 1945 byla Rokytnice nad Jizerou v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.[13] Po roce 1945 následovaly poválečné přesuny obyvatel a proměna ekonomiky. Na počátku 60. let Rokytnice získala statut města administrativním rozhodnutím a v roce 1963 byl vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP), jehož pravidla (zonace, klidová území) ovlivňují rozvoj území dodnes.[14]
Po roce 1989 došlo k útlumu tradiční průmyslové výroby a město se profiluje jako horské středisko cestovního ruchu. Rozvoj lanovek a areálů na svazích Lysé hory, úpravy veřejných prostranství i nové služby přinesly v 90. letech velké investice; současné rozvojové dokumenty akcentují rovnováhu mezi turismem, dopravní obslužností a ochranou přírody v návaznosti na pravidla KRNAP.[15]
Území
[editovat | editovat zdroj]Celkem zahrnuje čtyři katastrální území: Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Rokytno v Krkonoších a Františkov v Krkonoších. Z evidenčního hlediska se v rámci Dolní Rokytnice navíc rozlišují ještě místní části Hleďsebe, Hranice a Studenov.
Od 1. ledna 1976 do 31. srpna 1990 k městu patřily i Paseky nad Jizerou.[16]
Katastrální území Dolní Rokytnice ve městě Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Dolní Rokytnice ještě sídelní celky Hleďsebe, Studenov, Liščí Díra, Hranice, Vilémov, Letní Strana, Zimní Strana, Malá Rokytnice. Na jihozápadě do něj spadá vrch Stráž. Do Dolní Rokytnice patří i kostel svatého Michaela archanděla.
Hranice mezi Dolní a Horní Rokytnicí probíhá náměstím před radnicí: většina plochy náměstí patří do Dolní Rokytnice, radnice s obchodním domem však již patří do Horní Rokytnice.
Katastrální území Horní Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Horní Rokytnice ještě sídelní celky Horní Ves, Horní Kout, Zákoutí, Hrušov a Horní Domky. Na hlavní silnici je vymezeno na západě náměstím s radnicí, na východní straně končí nedaleko za Horním náměstím a autobusovým nádražím (hřiště již patří k Rokytnu). Na jihu do něj patří celý Sachrův hřeben, na severozápadě oblast Na skalkách a Kostelní vrch.
Katastrální území Rokytno v Krkonoších zahrnuje kromě vlastního Rokytna i sídelní celky Háj, V Rybníčkách, Světlanka, Dvoračky. Do území dále patří horní část údolí Huťského potoka včetně Huťského vodopádu, severozápadní úbočí Vlčího hřebene a pás území až k hlavnímu hřebeni Krkonoš: Lysá hora, říčky Velká Mumlava a Malá Mumlava včetně malé části Mumlavy po soutoku (od Krakonošovy snídaně až k ústí Vosecké strouhy), Vosecká bouda a vrch Tvarožník; na hřebeni v okolí vrchu Sokolníku Rokytno hraničí s Polskem.
Katastrální území Františkov v Krkonoších zahrnuje osadu Františkov, ležící jižně od Sachrova hřebene, a pás území východně od osady až k vrcholu Vlčího hřebene.
Znak města a jeho původ
[editovat | editovat zdroj]Rokytnici nad Jizerou nebyl znak formálně udělen historickým aktem; město jej užívá zvykově od konce 19. století. Nejstarší doložené užití představují pečetní či razítkové otisky z poslední třetiny 19. století. Kompozice vychází z pečetních znamení čtyř dříve samostatných obcí (Rokytno, Františkov, Horní Rokytnice, Dolní Rokytnice) a odkazuje na jejich hospodářské a přírodní symboly.
Popis (blason): Štít je čtvrcený. V 1. zlatém poli při pravém okraji štítu šedá skála, před ní na zelené půdě doleva obrácený, černě oděný horník při práci se špičákem (Rokytno). Ve 2. modrém poli na zeleném trávníku hnědá, doleva obrácená liška v přirozených barvách (Františkov). Ve 3. modrém poli na zeleném trávníku doleva kráčející stříbrná ovce s černými kopýtky (Horní Rokytnice). Ve 4. zlatém poli na zeleném trávníku vztyčený černohnědý medvěd s červeným jazykem, obrácený doleva, který levou tlapou přidržuje stříbrný gotický štítek před sebou (Dolní Rokytnice). Nad štítem se užívá stříbrná hradební koruna o pěti stínkách (užívána je varianta se i bez koruny).
Poznámky k ikonografii: V historických vyobrazeních se liší detail v pravém dolním poli: starší kresby na veřejných budovách (radnice 1903 aj.) zobrazují u medvěda štítek; v pozdějších popisech byl tento motiv někdy mylně vykládán jako radlice či list papíru. Pro současnou kresbu znaku je vhodné vycházet z doložených historických zobrazení (tj. štítek) a sjednotit orientaci figur k heraldické pravici (doprava) pro stylistickou jednotnost.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]
Za posledních 30 let došlo ve městě k mnoha citelným změnám. Byl vybudován obrovský lyžařský areál s 28 vleky a čtyřsedačkovou lanovkou na Lysou horu. Tato lanová dráha je jediná, která vede do I. zóny KRNAP. V roce 2006 byla otevřena další čtyřsedačková lanovka, v rámci areálu Horní domky. Vede z parkoviště u Rokytky k chatě Lovčenka.
Došlo k velkému zvýšení ubytovací kapacity města. Byla kompletně vybudována nová náměstí (Horní náměstí a Dolní náměstí) s domy a apartmány v alpském stylu a kvalitními službami. Tyto projekty ale velmi zvýšily zadluženost města, kvůli které dokonce městu hrozil i krach. Toto nebezpečí bylo zažehnáno a v současné době patří Rokytnice nad Jizerou mezi naše nejatraktivnější střediska letní i zimní dovolené v Krkonoších. Ve městě je základní škola, 2 mateřské školy, zvláštní škola a zdravotní středisko.
Ulice a náměstí ve městě nejsou pojmenovány: název se používá pouze pro nově vybudované Horní náměstí v Horní Rokytnici. Pro orientaci se používají názvy místních částí, případně i dílčích sídelních celků (například Letní Strana a Zimní Strana pro rozlišení stran údolí Huťského potoka v Dolní Rokytnici).
Turistické cíle
[editovat | editovat zdroj]Rokytnice nad Jizerou je vyhledávanou lokalitou pro trávení volného času. Ve městě a jeho okolí se nachází několik významných turistických cílů.
Hlídka na Stráži
[editovat | editovat zdroj]Jižně od centra města se nachází vrch Stráž se skalními výchozy. V roce 2021 byl na tomto vrchu zpřístupněn vyhlídkový lesopark s pěti vyhlídkovými plošinami nesoucí název Hlídka na Stráži. Vyhlídky jsou stylizovány do postav ze znaku města, kteří jsou na Hlídce na Stráži. Podobu vyhlídek navrhli architekti z libereckého studia Mjölk. Na město tak dohlíží na skalách Strážníku čtyři patroni, symbolizující čtyři vesnice, které se v dávných časech spojily v město Rokytnice – Liška, Medvěd, Ovce a Horník.[17]
Soubor vyhlídek je architektonicky oceňovaným dílem. V roce 2022 Hlídka na Stráži zvítězila v soutěži Stavba roku Libereckého kraje 2024 – Soutěž Karla Hubáčka v kategorii Veřejný prostor[18] a v témže roce byla finalistou v soutěži Česká cena za architekturu[19].
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- barokní kostel sv. Michala s klasicistním zařízením z let 1752–9
- secesní radnice z roku 1903
- kaplička na Kostelním kopci[20]
- kostel Církve československé husitské
- památník obětem válek
- lesní divadlo
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Gernert (kolem 1630 – před 1693), soudce v Rokytnici nad Jizerou
- Franz Fühmann (1922–1984), spisovatel
- Karel Maydl (1853–1903), lékař
- Augustin Palme (1808–1897), malíř
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Údolím Jizery na západním okraji Dolní Rokytnice prochází významná východočeská silnice I. třídy č. 14 z Liberce přes Jablonec nad Nisou, Jilemnici, Vrchlabí, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí do Anenské Studánky (okres Svitavy). V tomto údolí také ve stanici Rokytnice nad Jizerou v Malé Rokytnici končí železniční trať 042, která vede z Martinic v Krkonoších přes Jilemnici a Jablonec nad Jizerou.
Osou města je relativně krátká spojovací komunikace II. třídy č. 294 z Rokytnice přes horský hřeben do Vítkovic.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Historie Rokytnice nad Jizerou. www.rokytnice.com [online]. Město Rokytnice nad Jizerou [cit. 2025-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Integrovaná strategie rozvoje města Rokytnice nad Jizerou – analytická část [online]. Město Rokytnice nad Jizerou / ONplan lab, 2021 [cit. 2025-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Trať 042 Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou. www.vlakregion.cz [online]. Vlakregion.cz [cit. 2025-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Trať 042 Martinice v Krkonoších – Rokytnice. www.nadrazimartinice.cz [online]. Muzeum a galerie v Martinicích v Krkonoších [cit. 2025-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Radnice – Památkový katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Rozhledna radniční věže v Rokytnici nad Jizerou. www.iidol.cz [online]. iidol.cz [cit. 2025-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 1076.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 53.
- ↑ Významná data KRNAP. old.krnap.cz [online]. Správa KRNAP [cit. 2025-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Integrovaná strategie rozvoje města Rokytnice nad Jizerou – analytická část [online]. Město Rokytnice nad Jizerou / ONplan lab, 2021 [cit. 2025-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 415.
- ↑ Vyhlídkový lesopark Hlídka na Stráži. Krkonoše - oficiální webové stránky [online]. [cit. 2025-10-11]. Dostupné online.
- ↑ ROKU / __STROY, Stavba. Výherci ročníku 2022. stavbaroku.lk [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Česká cena za architekturu 2022. Česká cena za architekturu [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rokytnice nad Jizerou na Wikimedia Commons 
Průvodce Rokytnice nad Jizerou ve Wikicestách
Encyklopedické heslo Roketnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Rokytnice nad Jizerou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Rokytnice nad Jizerou na Facebooku
- Rokytnice nad Jizerou na Instagramu
- Rokytnice nad Jizerou na Youtube
- Oficiální stránky obce
- Skiareál Horní Domky a Studenov
| Město Rokytnice nad Jizerou | |
|---|---|
|
k. ú. Horní Rokytnice nad Jizerou (Horní Rokytnice) • k. ú. Dolní Rokytnice nad Jizerou (Dolní Rokytnice včetně ZSJ Malá Rokytnice a Vilémov • Hranice • ZSJ Studenov (Hleďsebe • Studenov) • k. ú. Františkov v Krkonoších (Františkov) • k. ú. Rokytno v Krkonoších (Rokytno včetně ZSJ Háj) | |
