Souřadnice: 50°41′8″ s. š., 15°24′6″ v. d.
Vysoké nad Jizerou
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Vysoké nad Jizerou | |
 Náměstí Dr. Karla Kramáře | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0514 577693 |
| Kraj (NUTS 3) | Liberecký (CZ051) |
| Okres (LAU 1) | Semily (CZ0514) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Semily |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 20,66 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°41′8″ s. š., 15°24′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 292 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 692 m n. m. |
| PSČ | 512 11 až 513 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 5 |
| Části obce | 5 |
| Katastrální území | 5 |
| Adresa městského úřadu | Náměstí Dr. Karla Kramáře 227 |
| Starosta | Lucie Strnádková |
|
Oficiální web: www | |
| Email: mestsky.urad@vysokenadjizerou.cz | |
  Vysoké nad Jizerou | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoké nad Jizerou (německy Hochstadt an der Iser) je město v Libereckém kraji, jedno z nejvýše položených horských měst České republiky. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Součástí města jsou i vesnice Helkovice, Horní Tříč, Sklenařice a Stará Ves.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé je Vysoké zmiňováno v dochovaném písemném pramenu jako Wyssoka v roce 1352,[2] jako Alta ciuitas (lze přeložiti s ženským rodem městského titulu použitým v latině přibližně jako Vysoká městská obec, jinak prostě město Vysoké) pak ve spolehlivém opise dalšího pramene pořízeném teprve v patnáctém století až k 4. srpnu 1354.[3] První známí majitelé jsou páni z Waldsteina.[4]
Počátkem roku 2012 zde žilo 1302 obyvatel, přičemž o pět let dříve to bylo 1351.[5]
Památky[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek ve Vysokém nad Jizerou.
- římskokatolický farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské s gotickou madonou
- Sbor ThDr. Karla Farského čp. 303 s bytem pro faráře Církve československé husitské a pamětní síní
- rodný dům JUDr. Karla Kramáře čp. 10 se státníkovou bustou od Františka Vladimíra Foita
- školy
- secesní vysocká vila JUDr. Karla Kramáře, tedy vysocká Kramářova vila, užívaná z větší části hotelem Kramářův Zámek[6] a z menší části apartmánem Zámeček[7]
- Vysocká bouda, dílo významného architekta Karla Lhoty, někdejší ubytovací zařízení pro turisty čp. 23
- díla lidového sochařství
- hřbitovy se hroby významných osobností, funerální plastika (Sucharda, hrob spiritisty, hrob Jaroslava Skrbka, hrobka rodičů Karla Kramáře)
- zřícenina hradu Nístějka
- Dykova skála, oblíbené místo básníka Viktora Dyka
- park básníků (městské sady) s pomníky Karla Havlíčka Borovského (sochař Josef Strachovský), Antonína Sovy, Viktora Dyka a secesním altánem s plastickou mapou Krkonoš
- Márinkův kříž, místo s nejkrásnějším výhledem na panorama Krkonoš
- smírčí kříže
- památník táborů lidu ("meetinků") konaných roku 1868 na Petruškových vrších
- památníky padlým v 1. a 2. světové válce
- budova divadla Krakonoš ve stylu geometrické secese s prvky kubismu
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Bartoň (1908 - 1982), výrobce lyží, olympionik, reprezentant ČSR v lyžování
- Karel Kramář (1860–1937), politik, první ministerský předseda ČSR
- Vincenc Kramář (1877–1960), historik umění, teoretik kubismu a sběratel
- František Blažej Kramář (1821–1866), starosta v Přerově
- Josef Frydrych (1880–1966), správce statku Augusta Hemerky (1842–1911) – šlechtice za Stanmíru ve Slaném u Kladna, statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích
- Zdeněk Rón (1889–1948), prozaik, dramatik a básník Podkrkonoší
- Ladislav Vik (1923–2011), provinciál české salesiánské provincie a politický vězeň komunistického režimu
- Karel Dlabal (1927–2014), plastický chirurg, ředitel a primář Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie
- Jaroslav Skrbek (1888-1954), grafik a malíř, žák Maxe Švabinského
- Oldřich Vodseďálek (1910-1982), akademický malíř a ilustrátor (např. Blouznivci našich hor A. Staška)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ TOMEK, Wácslaw Wladiwoj. Registra decimarum papalium čili: Registra desátků papežských z dioecezí pražské. Dle půwodních rukopisů wydal Wácslaw Wladiwoj Tomek. (Z pojednání král. české společnosti nauk VI. řady swazek 6.). Praha: král. česká učená společnost, 1873. XII, 108 s. S. III-XII, 82-83 a 106. (latinsky, česky)
- ↑ TINGL, Franciscus Antonius. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus, inchoans ab anno 1354 usque 1362.. Praga: presbyter Franciscus Antonius Tingl, 1867. IV, 212 s. S. 14 a 195. (latinsky)
- ↑ Z dějin města Vysokého nad Jizerou [online]. Město Vysoké nad Jizerou [cit. 2017-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Počty obyvatel v obcích [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2017-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Kramářův zámek [cit. 2017-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Apartmán Zámeček - ubytování Vysoké nad Jizerou - Krkonoše [online]. Destinační společnost Krkonoše [cit. 2017-08-31]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- POCHE, Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, Praha Academia 1982, s. 303–304.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoké nad Jizerou ve Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vysoké v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Územně identifikační registr ČR. Obec Vysoké nad Jizerou v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
Encyklopedické heslo 
