August Hemerka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
August Hemerka
August Hemerka.jpg

purkmistr města Slaný
Ve funkci:
3. ledna 1881 – 17. září 1887
Předchůdce Antonín Prügl
Nástupce Ferdinand Fürst

Narození 29. října 1842
Slaný
Úmrtí 25. února 1911 (ve věku 68 let)
Slaný
Profese starosta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Hemerka, šlechtic ze Stanmíru (29. října 1842 Slaný25. února 1911 Slaný) byl slánský statkář, politik a v letech 1881–1897 purkmistr města Slaný.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze statkářské rodiny, které patřil takzvaný Hemerkův statek ve Slaném.

Od šedesátých let 19. století se zapojoval do veřejného života města. V roce 1864 se podílel na založení Občanské záložny ve Slaném.[1] Později byl také členem správní rady Živnostenské banky v Praze.[2]

V roce 1867 se oženil s Karolinou, dcerou barona Spense z Boodenu (1838–1916). Manželům se dne 18. ledna 1869 v čísle popisném 306 narodil syn August Maria Karel Hemerka (1869–1942), pozdější právník a poslanec Zemského sněmu.[3][4]

V roce 1871 byl zvolen radním města Slaného. Politicky byl pravděpodobně příslušníkem mladočeské strany. Odmítal ale její protirakouskou orientaci, byl prorakousky loajálním. S tím souvisí i ocenění, kterého se mu od císaře dostalo, včetně šlechtického titulu.[1]

V roce 1884 potvrdil císař František Josef I. městu Slaný titul královského města. Dne 11. října 1884 pak císař přijal Augusta Hemerku při osobní audienci ve Vídni.[1]

6. června 1885 přijal purkmistr Hemerka delegaci slánských občanů, kterou vedl Václav Štech a která mu přinesla návrh na založení městského muzea. Tento návrh byl městskou radou dne 2. listopadu 1885 přijat a August Hemerka byl zvolen prvním předsedou musejního sboru.[1]

Dne 6. srpna 1888 mu byl císařským diplomem udělen šlechtický predikát s titulem "šlechtic ze Stanmíru".[1] 17. září 1887 August Hemerka odstoupil z funkce purkmistra kvůli sporům se staročeskými radními.[1]

K jeho zaměstnancům patřil Josef Frydrych (1880–1966), pozdější správce statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích[5]. 7 měsíců řídil jeho statek ve Slaném, poté musel narukovat k c. a k. pěšímu pluku č. 28.[6]

Zemřel 25. února 1911 ve Slaném a je pohřben v rodinné hrobce na slánském hřbitově.[1]

Stavby a instituce, které byly založeny během funkčního období[editovat | editovat zdroj]

  • 1881 vypsán konkurs na stavbu městského divadla
  • 1882 dokončena budova dívčí školy
  • 1883 otevření městského divadla
  • 1884 město vyhlášeno městem královským
  • 1885 vysazeny Háje
  • 1885 rozhodnuto o zřízení městského muzea
  • 1887 otevřen třetí hřbitov[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g KADEŘÁBEK, Josef; VÍŠEK, Zdeněk. Slánští purkmistrové a starostové 1850 - 1945 : August Hemerka. Slánská radnice. 2003-11-07, roč. 7, čís. 1, s. 9. Dostupné online. 
  2. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu : Ku pětadvacítiletému trvání jejímu.. Zlatá Praha (II). Roč. 11, čís. 17, s. 201, 204. Dostupné online. ISSN 1801-2493. 
  3. LEBEDOVÁ, Zdeňka. Hemerka ze Stanmíru, August [online]. Badatelna.eu, 2006 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  4. Čtvrtek 3. února 1910 : II. schůze sněmu království Českého. [online]. Parlament České republiky [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. (česky a německy) 
  5. FRYDRYCH, Karol. Hospodářský adjunkt Josef Friedrich-Frydrych. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích. 2006, čís. 15, s. 27-29. 
  6. FRYDRYCH, Karol. Josef Frydrych: Žádost o zaměstnání. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích. 2006, čís. 15, s. 29-30. 
  7. Svobodný občan. 14. 10. 1904. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KADEŘÁBEK, Josef; VÍŠEK, Zdeněk. Slánští purkmistrové a starostové 1850 - 1945 : August Hemerka. Slánská radnice. 2003-11-07, roč. 7, čís. 1, s. 9. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • LEBEDOVÁ, Zdeňka. Hemerka ze Stanmíru, August [online]. Badatelna.eu, 2006 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.