Tkadlec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Tkalcovství)
Vincent van Gogh: Jeden z obrazů na téma Tkadlec

Tkadlec (v nespisovné češtině také kadlec[1]) vyrábí z přírodních a umělých materiálů na tkacím stroji textilie. Vlastní profese se nazývá tkalcovství, česká příjmení jsou Tkadlec i Kadlec.[2]

Pracovní činnost[editovat | editovat zdroj]

Struktura pracovní činnosti tkalce se měnila a mění v závislosti na vývoji výrobní techniky:

  • Při výrobě na ručním stavu sestává práce tkalce skoro výlučně z manuálního ovládání jednoduchých zařízení k tvorbě prošlupu, prohozu a přírazu útku k hotové tkanině. Tímto způsobem může zhotovit za hodinu maximálně 1 m2 tkaniny.
  • U člunkových strojů patří k hlavním pracovním úkonům odstraňování přetrhů nití a výměna cívek s útkovou nití v člunku (výkon stroje asi 4 m2 za hodinu).
  • Při obsluze bezčlunkových strojů se práce tkalce soustřeďuje na kontrolu a odstraňování závad (přetrhů nití) při běhu strojů. Stroje mohou produkovat více než 20 m2 tkaniny za hodinu a obsluhovaný úsek dosahuje až 40 strojů.[3][4] [5]

Z historického vývoje tkalcovství[editovat | editovat zdroj]

Nálezy jednoduchých tkanin jsou údajně 2,6 miliony roků staré. Nejstarší zmínky o tkalcích z povolání pocházejí z Egypta (lněné tkaniny asi 3600 před n. l.). V Evropě se začalo uplatňovat profesionální tkalcovství kolem roku 800.[6] Po průmyslové revolucí koncem 18. století se postupně nahrazovala většina dosavadních ručně poháněných zařízení mechanickými (člunkovými) stavy a asi od poloviny 20. století se začaly uplatňovat bezčlunkové stroje (skřipcové, jehlové a tryskové).

Tkadlec v 21. století[editovat | editovat zdroj]

V první dekádě 21. století se z cca 2/3 textilních surovin vyrábějí tkaniny v „klasickém“ formátu pro oděvní, bytové a technické účely[3], což odpovídá v hrubém přepočtu 250 miliardám m2 za rok. Ze známého počtu a průměrného výkonu instalovaných strojů a z odhadu průměrných výkonů tkalce se dá odvodit, že celosvětově pracuje na tkalcovských stavech a tkacích strojích řádově 10 milionů lidí, z toho:

  • asi 3 miliony na ručních stavech (publikované údaje se pohybují mezi 2,8 a 4 miliony),[7]
  • 6 milionů na mechanických člunkových strojích,[8]
  • 0,5 milionu na bezčlunkových strojích (1,5 milionu strojů, 10 strojů na tkalce ve 3 pracovních směnách).[9]

Mimo těchto úseků je ve světě menší počet tkalců zaměstnán výrobou stuh, hadicových tkanin (na kruhových strojích) a kovových tkanin.

(V České republice bylo např. v roce 2008 vyrobeno cca 400 milionů m2 tkanin, převážně na bezčlunkových strojích.[10] Z těchto údajů se dá odvodit (výkon na stroj 20 m2/hod, 200 m2 na prac. hodinu tkalce), že se na výrobě podílelo asi 1200 tkalců).

Kvalifikace a pracovní podmínky tkalců[editovat | editovat zdroj]

Ručně tkané zboží se vyrábí většinou po domácku nebo jsou tkalci organizování ve družstvech. Např. v Indii jsou tkalci z 61 % samostatní řemeslníci, u 34 % je tkalcovská živnost ekonomicky závislá na faktorovi a 5 % je organizováno družstevně. Odborné znalosti se zpravidla předávají z jedné generace na druhou, bez teoretického školení.[11]

Mechanické stroje jsou zpravidla v provozu ve velkých výrobních halách (obvykle s více než 200 stroji), tkalci jsou zaměstnáni jako tovární dělníci. [12] Trvalé zatížení hlukem zde přesahuje u člunkových strojů 100 dB, u bezčlunkových 90 dB.[13] Odborná kvalifikace se získává většinou jen zaučením,[14] tkalcovství jako výuční obor existuje jen v některých evropských státech.[15]

V minulosti tkalci často protestovali proti špatným pracovním a životním podmínkám. Zejména v 19. století došlo několikrát k hromadným nepokojům. K historicky nejznámějším patří povstání slezských tkalců v roce 1844 (na jehož příčiny a průběh mají historici a literáti zčásti protichůdné názory).[16]

Skloňování[editovat | editovat zdroj]

Při skloňování slova tkadlec se souhláska d zachovává jen v 1. pádu jednotného čísla, v ostatních se vypouští (tedy 2. pád jednotného čísla tkalce, 3. pád tkalci atd.).[17]

Příjmení Tkadlec a Kadlec[editovat | editovat zdroj]

V České republice se vyskytovalo v roce 2015 příjmení

  • Tkadlec 491 x a ve tvaru Tkadlecová 474 x,[18]
  • Kadlec 6369 x a ve tvaru Kadlecová 6520 x.[19]

Galerie činností tkalce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Příjmení a přezdívky vobce Vír [online]. Jihočeská univerzita, 2011 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  2. Hodnoticí standard. Tkadlec [online]. DocPlayer, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  3. a b Adanur: Handbook of Weaving' ', CRC Press 2000, ISBN 9781420031966
  4. Kolektiv autorů: Weberei-Technik, Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1988 ISBN 3-926685-39-5, str. 3.146
  5. Lohnberechnung-Übungsaufgabe [online]. VBNT, 2005-03-22 [cit. 2020-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-21. (německy) 
  6. Die Geschichte des Webens [online]. Palundu, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy) 
  7. Lend and Hand to the Handlooms [online]. Altacit Global, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Indian power loom industry [online]. Fibre2Fashion, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Tops & Flops im Textilmaschinenbau [online]. Gherzi, 2010-05-25 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy) 
  10. Statistika české textilní výroby 1993–2009: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRU9030CU&&kapitola_id=33 Archivováno 6. 11. 2014 na Wayback Machine.
  11. Connecting the Dots [online]. Northumbria University, 2012 [cit. 2020-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-01. (anglicky) 
  12. Kolektiv autorů: Europe's Economic Challenge: Analyses of Industrial Strategy and Agenda for the 1990s, Routledge 2003, ISBN 9781134823109, str 105
  13. Drawbacks of a conventional shuttle loom [online]. NPTEL, -2013-08-01 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Stagnace anebo do čeho jdou zájemci o textilní a oděvní obory [online]. učitelké noviny, 2004 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  15. Berufsordnungen und Berufsklassen [online]. Statistisches Bundesamt Wiesbaden, 1992 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy) 
  16. Mythos Weberaufstand [online]. GEO, 2008 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy) 
  17. Pradlec, pradlák. S. 158. Naše řeč [online]. [cit. 2020-10-18]. Čís. 5/1923, s. 158. Dostupné online. 
  18. Příjmení: Tkadlec [online]. Rodina, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  19. Příjmení Kadlec [online]. Naše jména, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]