Žalý (Krkonoše)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žalý
Přední a Zadní Žalý od Tetřevích bud
Přední Žalý (uprostřed) a Zadní Žalý (vpravo)

Vrchol 1036 m n. m.
Prominence 181 m ↓ Rovinka
Izolace 5 km → Černá skála[1]
Seznamy Tisícovky v Česku #301
Ultratisícovky #82
Nejprominentnější hory CZ
Hory a kopce Krkonoš
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Krkonoše / Krkonošské rozsochy / Žalský hřbet
Souřadnice
Žalý
Žalý
Hornina fylit, rula, ortorula
Povodí Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žalý (německy Heidelberg) je hora ležící v poslední rozsoše Žalského hřbetu ve střední části Krkonoš asi 1,5 km východně od Benecka. Hora se nachází na území Krkonošského národního parku.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Žalý je tvořen dvěma vrcholy:

  • Zadní Žalý (německy Hinterer Heidelberg) - vyšší z obou vrcholů má výšku 1036 metrů a leží na souřadnicích 50°39′54″ s. š., 15°34′6″ v. d.. Je formován jako krátký plochý hřbet, tvořený fylity a rulami. Severovýchodně od vrcholu vybíhá výrazný skalnatý hřeben Žalský kozí hřbet, spadající až do údolí Labe. Tok říčky je nucen tento odolnější skalní výchoz obtékat ostrým zákrutem.
  • Přední Žalý (německy Vorderer Heidelberg) - níže a jižněji položený vrchol má výšku 1019 metrů a leží na souřadnicích 50°39′29″ s. š., 15°34′20″ v. d.. Je tvořen převážně ortorulami, zformovanými do nízkého kupovitého suku s relativně příkrými stěnami. Na vrcholu je rozhledna, ze které je výborný rozhled na Krkonoše a Podkrkonoší. Na východní části vrcholové plošiny je horní stanice sedačkové lanovky Skiareálu Herlíkovice, která je v provozu i v létě.
Rozhledna na Žalém

Rozhledna[editovat | editovat zdroj]

V roce 1836 byla na vrcholu Předního Žalého vybudována hrabětem Janem Nepomukem Františkem Harrachem dřevěná rozhledna. Ta byla v roce 1889 nahrazena montovanou železnou vyhlídkovou věží s výškou 15 metrů a v roce 1890 doplněna dřevěnou vyhlídkovou restaurací. V této době se Žalý stal vyhledávaným cílem turistických výprav z blízkého Benecka i vzdálenějších míst. V roce 1892 byla ocelová konstrukce nahrazena dnešní kamennou věží o výšce 18 metrů, vybudovanou s ohledem na očekávaný vzrůst okolních smrků, přesto ale bylo nutno pro zachování výhledu provést v šedesátých letech částečné odlesnění vrcholové partie.

Jde o jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších.

Z rozhledny lze přehlédnout celé panorama Krkonoš, části Jizerských hor a Orlických hor, podhůří a části Českého ráje.

Chata[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. srpna 1900 vyhořela dřevěná restaurace. V roce 1904 dal Harrach postavit novou hospodu, která byla po první světové válce zrekonstruována a v roce 1939 rozebrána.

Na jejích základech byla v letech 20082009 vybudována nová dřevěná chata, která byla postavena tak, aby se z vnějšku podobala Harrachově stavbě, vycházelo se při tom i z jejích původních stavebních plánů.[2][3]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Přes Žalský hřbet vede červeně značená Bucharova cesta, pojmenovaná po Janu Bucharovi (1859–1932), řídícímu učiteli a propagátorovi lyžování a turistiky v Krkonoších. Vrchol Zadního i Předního Žalého se nachází několik desítek metrů nad touto cestou. Další možností je použití sedačkové lanovky z Herlíkovic.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LOKVENC, Theodor. Rozhledna na Předním Žalém. Krkonoše. Únor 1997, roč. XXX, čís. 2, s. 14–15. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prominence a izolace krkonošských hor [online]. Ultratisicovky.cz. Dostupné online. 
  2. KOULOVÁ, Zuzana. Investor položil základní trám k nové chatě na kopci Žalý. Turnovský a semilský deník [online]. 2008-10-07 [cit. 2011-03-19]. Dostupné online. 
  3. KOULOVÁ, Zuzana. Žalý: turistům začne sloužit nová roubená chalupa. Turnovský a semilský deník [online]. 2009-04-24 [cit. 2011-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]