Silnice II/286

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Silnice II/286
SilniceII286.svg
Základní údaje
Provozovatel Královéhradecký kraj
Začátek Jičín, I/16
Konec Horní Mísečky
Celková délka 55,4 km
V provozu 55,4 km
Region
IIx286 0572o.jpg
Silnice II/286 na pomezí dvou krajů a dvou kvalit povrchu

Silnice II/286[1] spojuje město Jičín s městy Lomnice nad Popelkou a Jilemnice, končí až na úbočí západních Krkonoš na Horních Mísečkách, resp. v horském sedle pod Zlatým návrším.

Zatímco v okrese Jičín jde o vcelku nenáročnou komunikaci s minimálním převýšením a spoustou přehledných přímých úseků, pak na území okresu Semily jde o silnici s množstvím standardních i nečekaných zvratů směrových, výškových i dějových. Nejnižší místo silnice (cca 260 m n.m.) se nalézá v Jičíně pod rybníkem Šibeňák, nejvyšší běžně dostupné místo (cca 990 m n.m.) na Horních Mísečkách a vůbec nejvyšší místo (1410 m n.m.) až na hřebenech Krkonoš. Celková stavební délka je cca 55,3 km[2], vzhledem k omezení vjezdu vozidel na území KRNAPu je však horská část silnice v délce cca 4,8 km pro běžné motoristy nepřístupná. Volnou trasu cca 50,5 km z Jičína na Mísečky lze při dodržování dopravních předpisů projet autem za 56 minut[1] — poslední (horskou) část ke Zlatému návrší je nutno absolvovat pěšky, na kole nebo autobusem.

Vedení silnice[editovat | editovat zdroj]

Okres Jičín[editovat | editovat zdroj]

Jičín[editovat | editovat zdroj]

Valdštejnská alej se souběžnou silnicí
Železniční přejezd na konci Sedliček

Silnice 286 začíná kruhovým objezdem na sjezdu ze silnice I/16 v Robousích na východním předměstí Jičína, v nadmořské výšce zhruba 290 m n.m. Pokračuje po bývalé jičínské výpadovce coby Hradecká třída, skrz průmyslovou a obchodní zónu Valdické předměstí, a za kruhovým objezdem pod rybníkem Šibeňák vstupuje na Husovu třídu[1]. V nejnižším místě silnice překonává přejezd přes železniční trať č. 041 Hradec Králové - Turnov a následuje cca 300 m dlouhý úsek stoupání přímým směrem na další kruhový objezd, ze kterého se silnice II/286 vydává vpravo do obytné čtvrti po Vrchlického ulici[1] (Husova třída odsud přímo vstupuje do historického centra města a skutečně tudy dříve vedla i výše zmíněná silnice I/16, ale ta již od přelomu 70. a 80. let vede ve zcela nové stopě po jižním obchvatu města a z Husovy třídy je tranzitní doprava vytěsněna). Tato trasa silnice II/286 byla finalizována až rozhodnutím královéhradeckého krajského zastupitelstva v prosinci 2002[3].

Po zhruba 200 m jízdy silnice II/286 na následující křižovatce zahne vlevo do Ulice Svatopluka Čecha a po následujících 400 m dospěje k malému pětiramennému kruhovému objezdu u Oblastní nemocnice Jičín, který opouští hned prvním výjezdem[1]. Z Jičína vyjíždí silnice severojižním směrem coby Revoluční ulice, po pravé straně se nachází mj. městské aquacentrum nebo hotel Start, na levé straně čtyřřadá lipová Valdštejnova alej z roku 1631. Silnice i alej pokračují rovnoběžně vedle sebe následujících zhruba 1800 m, přičemž skrz alej také vede místní cyklostezka (oprava jejího 1738 m dlouhého a 2 m širokého úseku v roce 2009 vyšla na více než 6 milionů Kč z kapes daňových poplatníků[4]) a cyklisté tak nemusí riskovat život jízdou po silnici.

Sedličky[editovat | editovat zdroj]

Křížení Valdštejnské aleje na začátku Sedliček

V jičínské místní části Sedličky alej po cca 1800 m končí u objektu Valdštejnské lodžie (neboli Libosadu). Silnice II/286 zde alej poměrně necitlivě křižuje těsně před kamenným obezděním arboreta a vede těsně po jeho severozápadním okraji, čímž vstupuje do centra obce[1]. Po zhruba 300 m končí arboretum a silnice klesá mírným pravotočivým obloukem k druhému přejezdu přes železniční trať č. 041 Hradec Králové - Turnov, tento úsek silnice se v roce 2009 dočkal i výstavby chodníku[5].

Železniční přejezd se závorami býval dvojkolejný, při rekonstrukci na přelomu dubna a května 2009 byla tato výhybna zrušena a silnice II/286 po čtyři dny zcela neprůjezdná[6][7]. Přilehlá nevábná plocha z betonových panelů, dříve používaná např. pro skládku dřeva, se má stát parkovištěm pro návštěvníky kulturních akcí v Libosadu[8].

Valdice[editovat | editovat zdroj]

Obec Valdice bezprostředně navazuje na Sedličky a silnice II/286 skrz ni projíždí coby Jičínská ulice[1]. Hned za železničním přejezdem odbočuje vpravo silnice III/2861 do Studeňan, krátce před výjezdem z obce je pak na pravé straně odbočka do věznice Valdice neboli tzv. Kartouzy[9]. Následuje delší rovný úsek až k osadě Těšín[1].

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Rovný úsek nové silnice k Železnici - původní stopa odbočuje vlevo
Začátek obce - před zatáčkou s odbočkou a horizontem je zjevné omezení rychlosti

Osada Těšín je součástí bývalého lázeňského městečka Železnice. Těsně před osadou odbočuje vpravo silnice III/2864 na Dřevěnice, za Těšínem silnice II/286 prudce klesá v mírném levotočivém oblouku. Zatáčka kdysi bývala delší, opásávala svah kopce Železný (369 m n.m.) v úhlu téměř 180° a coby Husova ulice vstupovala do městečka Železnice, ale kolem roku 1953 byla přestavěna na mírný oblouk a narovnána[10] — z původní stopy se tak stala silnice třetí třídy, která dnes coby silnice III/2867 míří k obci Podůlší a napojuje se na nedalekou silnici I/35.

Protože nový úsek silnice přechází přes říčku Ploužnici, musel být uprostřed údolí postaven větší propustek a patrně vlivem malého zhutnění náspu[zdroj?] se zde časem v celé šíři vozovky vytvořil příčný hrb, který byl typickým znakem této silnice po celá 80. a 90. léta XX. století — byl odstraněn[zdroj?] až při generální opravě tohoto úseku po roce 2000.

Výjezd ze Železnice - zároveň s okresem Jičín zde končí i rovinatá část silnice

Nová stopa II/286 se tedy vyhýbá spletité trase přes historické centrum a vstupuje do města ve stoupání ulice U Školy. Na pravé straně se nachází nejprve odbočka na městské koupaliště — to je již cca 20 let mimo provoz a přilehlý motel Achát byl stržen v létě 2011 [11], poté silnice mine školní areál (kvůli němuž je zde snížena rychlost až na 30 km/h), budovu městského kina a před vrcholem stoupání je možno odbočit vlevo do Havlíčkovy ulice, kudy dříve silnice II/286 přicházela starou stopou z náměstí (v současnosti zde vede III/2869 do Doubravic). Následuje mírný pravotočivý oblouk okolo dnes již jen chátrajících lázní a od vrcholu stoupání pokračuje silnice II/286 ulicí Tyršovou[1].

Krátce poté silnice II/286 vychází z města dlouhým rovným úsekem v nadmořské výšce cca 330 m a následně opouští i území okresu Jičín[1].

Nová trasa ?[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s přípravou nové čtyřproudé trasy silnice I/35 jako severovýchodního obchvatu Jičína je plánována i komplexní přeložka celé trasy silnice II/286 prakticky mimo zastavěné území Jičína, Valdic i Železnice. Všem třem by se nová trasa vyhýbala, ale její technické provedení je zdrojem občanského odporu a petiční akce proti projektu[12][13].

Okres Semily[editovat | editovat zdroj]

Bradlecká Lhota[editovat | editovat zdroj]

II/286 na začátku Bradlecké Lhoty

První obcí na území okresu Semily je Bradlecká Lhota a vůbec prvním objektem je na levé straně obecní hřbitov[zdroj?].

Silnice 286 třemi mírnými zatáčkami[1] klesne až k toku Ploužnického potoka, který uprostřed obce překročí a poté, co vlevo odbočí silnice III/28610 do Kyjů, následuje tříkilometrové[1], kvůli množství zatáček a oboustrannému lesnímu porostu poměrně nepřehledné stoupání lesem až do sedla nad osadou Ploužnice. Tento tříkilometrový úsek silnice byl důkladně rekonstruován v dubnu až listopadu 2009, dodavatelem byla liberecká společnost Baltom s.r.o[14] a objem investice činil 19,26 mil. Kč[15].

Ploužnice[editovat | editovat zdroj]

Krátká rovinka mezi dvěma nepřehlednými zatáčkami uprostřed Ploužnice
Výjezd z Ploužnice přes železniční přejezd; stará stopa silnice vedla o 30 m vlevo

Úsek přes Ploužnici se řadí do zmíněných nečekaných zvratů: krátce před vrcholem kopce tvoří silnice 286 nejprve prudkou pravotočivou zatáčku o téměř 180°[1], vystřídanou neméně prudkou zpětnou levotočivou pravoúhlou zatáčkou. Z té navíc vybíhá vpravo odbočka silnice III/28611 na Novou Paku o k dovršení všeho několik desítek metrů za touto zatáčkou následuje křížení s železniční tratí č. 064 Mladá Boleslav - Stará Paka[1]. Krátce za tímto přejezdem se vlevo odděluje slepá silnice III/28612 do osady Chlum a na kopec Tábor se známou Tichánkovou rozhlednou. Silnice 286 zde opisuje temeno kopce a poté začíná klesat.

Lomnice nad Popelkou[editovat | editovat zdroj]

II/286 před lomnickou radnicí

Za dvojitou zatáčkou (nyní pozvolnou, dříve poměrně ostře řezanou[10]) se nachází druhé křížení této silnice s železniční tratí č. 064 a pak už mírným obloukem v poměrně strmém klesání vstupuje do města Lomnice nad Popelkou coby Jičínská ulice. V nejnižším místě[1] se nachází most přes řeku Popelku, odbočka vpravo na silnici II/290 do Nové Paky a podjezdem pod dříve uvedenou železniční tratí č. 064 vstupuje silnice 286 do centra města, tentokrát s názvem Palackého ulice a ve stálém mírném stoupání. Po levé straně se nachází areál bývalého Technolenu (nyní Mehler Engineering Product) či odbočka k nádraží, za odbočkou silnice III/2845 na osadu Košov vstupuje silnice 286 na Husovo náměstí s obrysem přibližně rovnoramenného trojúhelníku.

Silnice zde míjí budovu radnice a krátce za ní se stáčí vpravo do ulice plk. Truhláře, ve které se nachází mj. městský zámek nebo Tylovo divadlo. Za tímto divadlem také odbočuje silnice II/284 na Turnov. Silnice 286 se dvojitou zatáčkou okolo bývalé strojírny Elitex a sokolovny změní na Jilemnickou ulici, dosahuje svého vrcholu poblíž odbočky k městskému hřbitovu a v klesání opouští území města.

Krátce poté silnice opět stoupá do Kordova kopce s malým letištěm, bezprostředně za ním se prudkou pravotočivou zatáčkou přimkne k lesu a pokračuje dál, uprostřed lesa se pak nalézá vlevo odbočka slepé silnice III/28613 do osady Želechy. Krátce poté silnice vychází z lesa velmi nepříjemnou[1] levotočivou zatáčkou s horizontem uprostřed oblouku, načež následuje kilometrový[1] rovný úsek s odbočkou silnice III/28311 do městysu Libštát. Zhruba do roku 1985[zdroj?] ale tento celek vypadal jinak, zmíněná zatáčka s horizontem obtáčela les mírným klesáním a do uvedené odbočky vcházela jako přímá cesta na Libštát. Narovnáním silnice a přetočením křižovatky došlo ke srovnání geometrického tvaru silnice podle potřeb skutečné dopravní zátěže.[zdroj?]

Košťálov[editovat | editovat zdroj]

Silnice se poté opět noří do lesa a za pravotočivým obloukem vystoupá na svůj další vrchol. Následuje mírné klesání, odbočka vlevo na skládku komunálního odpadu a pak už silnice klesá velmi prudce do obce Košťálov, klesání je znepříjemněno prudkými nepřehlednými zatáčkami a v samotné obci navíc křížením s železniční tratí 030 Pardubice - Jaroměř - Liberec.

I tento přejezd býval dvojkolejný,[16] protože stanice Košťálov bývala až do roku 1991 důležitou přepravnou pro místní kamenolom a souběžně s hlavní tratí zde vedla i vlečka.[1] Poté, co lom zprivatizovala firma Tarmac, došlo k opuštění železniční dopravy.[17] Nevyužívaná vlečka zchátrala a po rekonstrukci kolejiště v roce 2010 byl přejezd zjednokolejněn.[18][19]

Za železničním přejezdem silnice dál klesá, následuje nebezpečná křižovatka se silnicí II/283 na Semily (silnice 286 je zde jako vedlejší, ale geometrický tvar křižovatky svádí k opaku) a v následujícím asi čtyřsetmetrovém úseku peáže obě silnice vlásenkami dosahují nejnižšího bodu - mostu přes řeku Olešku (tento starý opukový most se třemi klenbovými poli byl kompletně zrekonstruován a rozšířen železobetonovou deskou okolo roku 2002).

Za mostem peáž končí, silnice 283 odbočuje vpravo na Starou Paku a naše silnice 286 pokračuje Košťálovem k textilce Trevos. Kousek za ní se nalézá jediná čerpací stanice na této trase - byla postavena okolo roku 1992,[zdroj?] fungovala nejprve pod názvem TRaST, později ADB, nyní Errol[20]. Dřívější široký sortiment paliva je dnes omezen pouze na benzin N95 a naftu, jiné palivo zde nevedou a LPG je mimo provoz již několik let, jak zjevno ze stavu čerpacího stanoviště. Krátce za touto benzinkou silnice 286 opouští Košťálov v nepřehledné[1] levotočivé zatáčce mezi skálou a právě rekonstruovaným rybníkem.[zdroj?]

Kundratice[editovat | editovat zdroj]

Kundratice - první zatáčka nad středem obce

Silnice 286 se hlubokým údolím podél potoka dostává přes dvě prudší zatáčky do Kundratic, což je místní část dříve zmíněného Košťálova. Skrz Kundratice silnice prochází v celé délce obce stoupáním. Delší rovné úseky svádějí k předjíždění nepovolenou rychlostí,[zdroj?] přestože vzápětí přicházejí nepřehledné zatáčky.

Na konci Kundratic je vpravo odbočka silnice III/28614 do Kruhu, kde silnice 286 opouští zastavěné území obce.

Mříčná[editovat | editovat zdroj]

Ranní pohled ze silnice na východ Slunce nad Krkonošemi

Z Kundratic stoupá silnice táhlou levotočivou zatáčkou s horizontem, následně pravotočivě vstupuje do lesa a absolvuje krátký dolík s opětovným vystoupáním na temeno kopce. Vpravo v lese se nachází bývalá mříčenská obecní pískovna a za lesem prameniště obecního vodovodu.

Silnice klesá poměrně strmě dolů i pomocí dvou ostrých zatáček - za temenem kopce levotočivá 100°, po 200 metrech pravotočivá 120°[1]. Rovný úsek nabízí neopakovatelný[zdroj?] pohled na Krkonoše, zvlášť po vykácení oboustranné jasanové aleje (k tomu došlo okolo roku 2003).[zdroj?] Za druhou zatáčkou se klesání výrazně zmírní a poměrně přehledným úsekem silnice se dostaneme až do obce Mříčná - za povšimnutí stojí na kopci po levé straně stojící kostel. Do obce silnice vstupuje ostrou a nepřehlednou[1] levotočivou zatáčkou kolem místní školy, o pár set metrů dál následuje křižovatka s místní silnicí III/28618 a potom prudké stoupání do Hrubého kopce, znepříjemněné ostrými serpentinami[1] hned za Mříčnou.

Jilemnice[editovat | editovat zdroj]

Klesání do Jilemnice - vzadu pokračuje původní stopa do centra města

Samotný kopec silnice opět překonává přímo po temeni a následuje prudké klesání do města Jilemnice.

Ještě před koncem klesání uhýbá silnice doprava (původní stopa pokračovala rovně do centra města, ale v roce 1982 byla přeložena na obchvat), přičemž se v této zatáčce nalézá odbočka vlevo k Masarykově městské nemocnici. Následuje 500 m dlouhý rovný a široký úsek podél zahrádkářské kolonie[1]. Je ukončen vjezdem na křižovatku s ulicí V Břízkách, která vpravo pokračuje coby silnice III/28619 do horní části obce Mříčná a naše silnice II/286 vstupuje v čistě východním směru do města jako Žižkova ulice, kdy v táhlém klesání míjí vlevo městský stadion, autobusové nádraží či budovu pošty, na pravé straně se pak nalézá vilová čtvrť Spořilov, výrazná budova textilní školy a sídlištní parčík.

V nejnižší části Žižkovy ulice je křižovatka s ulicemi geologa Pošepného (doleva, směr centrum) a Roztockou (doprava, směr místní část Jilem a městys Roztoky u Jilemnice). Následuje železobetonový most ze 30. let,[zdroj?] kterým silnice poprvé přechází přes potok Jilemku a z nějž ústí na kruhový objezd, na kterém doprava odbočuje ulice Nádražní se silnicí II/293 do Studence.

Původně zde stála prostá čtyřramenná křižovatka[10], při dostavbě městského průtahu došlo v roce 1994 k její přestavbě na pětiramennou při současném zvýšení nivelety o cca 120 cm (jak vidno při porovnání úrovně staré a nové silnice u prodejny nábytku) a skácení několika vzrostlých stromů pod Nádražní ulicí - pravděpodobně zbytečnému, neboť po přestavbě na kruhový objezd byly na stejném místě vysazeny nové stromy. Vůbec celé okolí křižovatky prošlo v letech 1982 - 1993 velkými demolicemi, počínaje historickou roubenou Kuchařovou kovárnou a konče hospůdkou U Koníčka.[21]

Nepříliš zdůrazňovanou historickou skutečností je to, že původní projekt v srpnu 2005 sice počítal s celkovými náklady 5,5 milionu Kč[22], ovšem nejnižší nabídka při veřejné zakázce zněla na více než dvojnásobek: 11,3 mil. Kč, které nabídla a.s. STRABAG [23]. Té však nakonec z veřejných financí odplynulo ještě mnohem víc peněz: záhy po slavnostním otevření objezdu v říjnu 2006 totiž byly od kamionů i autobusů vyvráceny obrubníky vnitřního rondelu v takovém rozsahu, že se sem museli vrátit dělníci a rozšířit vozovku o zhruba 1 m široký vnitřní dlážděný prstenec. Byl tak sice odhalen zpackaný projekt (jako by stavitel nepočítal s průjezdy větších vozidel), ale podlimitní veřejnou zakázku na "dodatečné úpravy" v hodnotě dalších 2 milionů korun opět vyhrál původní generální dodavatel stavby[24], čímž rozpočet hravě překonal i původní konkurenční nabídku 12,8 mil. Kč. Tato záležitost pochopitelně není zmíněna na pamětní desce, připomínající, že stavbu firmě STRABAG zaplatila Česká republika, Evropská unie i město Jilemnice...

Třetí zajímavostí objezdu jsou tři bronzové skulptury uprostřed objezdu. Podle výtvarníka mělo jít o symbolické ztvárnění řek Labe, Jizery a Jizerky - ovšem místní obyvatelé křižovatce okamžitě začali přezdívat "U tří penisů" (lidové označení je ovšem jadrnější), protože dílo opravdu připomíná pohlavní údy (viz foto) a tři řeky lze v těchto sochách „spatřit jen s velkou dávkou fantazie, velkorysosti nebo omamné látky“[25].

Čtvrtou a poslední zajímavostí je stálý dozor webové kamery společnosti COMAnet, sídlící v domě vedle objezdu. Kamera s jednosekundovou obnovou obrazu permanentně snímá rondel a silnici směřující do hor - aktuální pohled je možné spatřit na tomto odkazu.

Silnice za kruhovým objezdem

Silnice II/286 pokračuje severním směrem jako ulice Krkonošská po novém městském průtahu z let 1989 - 1991, jemuž padla za oběť rázovitá městská část Za vodou s mnoha původními stavbami[26]. Silnice kopíruje tok potoka Jilemky, po jejímž pravém břehu probíhá a jíž podruhé přechází po novém železobetonovém mostě těsně před křižovatkou s ulicemi Dolení (vlevo, jde o původní stopu silnice II/286 přes městské centrum, která byla v roce 1991 zklidněna zjednosměrněním po převedení silnice na nový průtah)[21] a Do Žlábku (dříve Za Lázněmi, k přejmenování došlo koncem 90. let[zdroj?]). Vlevo nad silnicí se nalézá bývalý Ústav pro padlé dívky, dnes Satelit Masarykovy městské nemocnice[26].

Příjezd k železničnímu přejezdu

Silnice přichází na trojramennou křižovatku, vlevo odbočuje Valdštejnská ulice mířící zpět do centra či do vilové čtvrti Kozinec. Výrazná obloukovitá budova na křižovatce byla dostavěna v roce 1952 pro potřeby tehdejšího Okresního úřadu Jilemnice, sídlila zde i Okresní správa silnic (pro její potřeby byly postaveny rozměrné garáže za budovou)[27], po zrušení okresu v roce 1960 přešla budova pod správu ČSTV a dodnes je nad vchodem nápis "Telovýchovná zařízení Krkonoše". Na pravé straně silnice se nalézá diskont Norma (z jehož parkoviště se někdy obtížně vyjíždí do lomené křižovatky), autoservis nebo významné krkonošské vydavatelství Gentiana. Za ním silnice potřetí a naposled[1] přechází přes potok Jilemku a vzápětí ji kříží železniční trať č. 042 Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou, čímž se silnice dostává na katastr jilemnické místní části Hrabačov.

Hrabačov[editovat | editovat zdroj]

Poté silnice stoupá zatáčkou do mírného kopce, který zde byl navršen při rekonstrukci průtahu v roce 1992 (lze to poznat např. podle "utopení" přilehlého čp. 762) a po další zatáčce následuje táhlé klesání do Hrabačova na křižovatku se silnicí I/14. Rozměrný kruhový objezd s neprůhledným středem[28] zde vznikl v roce 2008 a nahradil původní průsečnou křižovatku[29].

Stavba způsobila řadu dopravních komplikací: práce byly plánované na období 17. 3. - 31. 10. 2008[30], ale na (v současnosti již zrušené) webové kameře společnosti COMAnet, která byla na kruhový objezd namířena, bylo od započetí prací v dubnu až do července vidět nejvýše pět dělníků převážně s ručním nářadím a pouze v jedné směně, teprve koncem léta najela na křižovatku těžká mechanizace a začalo se s nepřetržitými pracemi tak, aby koncem září mohl být hotový objezd předán do užívání - za zjevně zbytečné omezení provozu v předešlých měsících však nebyla k nikomu vyvozena odpovědnost.[zdroj?] Původní náklady byly odhadovány na 10 milionů Kč[31], rozpočet v roce 2005 počítal s investiční náročností 15 milionů Kč[22], skutečně udávané konečé náklady jsou ovšem 23 milionů Kč[32]. Výsledné předání všech stavebních objektů proběhlo 13. 11. 2008[33], součástí objezdu jsou i přehledné nasvícené přechody pro chodce[34].

Hrabačov - památník stavby Masarykovy horské silnice

Nový kruhový objezd znamenal výrazný přínos bezpečnosti[35] - původní rozlehlá křižovatka z roku 1977[zdroj?] totiž byla přehledná až příliš, často navozovala mylný dojem o přednosti v jízdě ve směru od Jilemnice (což vedlo k dopravním nehodám[31]) a způsobovala dopravní komplikace "... při návratových dopravních špičkách během odjezdů návštěvníků z rekreační oblasti Krkonoš"[28]. Přesto se zanedlouho po uvedené do provozu stalo, že řidič ignoroval nový tvar křižovatky, ve velké rychlosti čelně havaroval do betonové zdi rondelu a na místě zahynul[32].

Nutno dodat, že nejstarší křižovatka měla tvar zcela jiný a trasa II/286 vedla více vpravo[36] - její část nad objezdem je teď určena pro místní a veřejnou dopravu, část pod objezdem byla zaslepena a slouží jen jako místní komunikace.

Za kruhovým objezdem dostává silnice pojmenování Jizerská ulice a po novém železobetonovém mostě překonává říčku Jizerku, ke které se pak na trase bezmála 16 kilometrů stále přidružuje. Na levé straně silnice míjí významnou Pilu Morávek, na pravé straně přes mostek odbočuje původní trasa II/286 zpět k hrabačovské křižovatce[10] a následuje dvojitá zatáčka, za níž odbočuje vlevo do kopce strmá, v zimě neudržovaná odbočka III/28620 - jde o bývalou formanskou silnici na Rezek a do Rokytnice nad Jizerou.

Poté se dostane silnice k místnímu cestmistrovství Krajské správy silnic Libereckého kraje - to v roce 2008 prošlo výraznou rekonstrukcí za 45 milionů Kč[37] a po dostavbě v roce 2009 byla zbořena i stará budova zužující silnici v nepřehledné zatáčce[zdroj?]. Celkové náklady se dostaly na 67 milionů Kč[38], za které KSS LK získala zcela nové středisko s moderním zázemím, temperovanými dílnami, důkladnými sklady apod.

Dolní Štěpanice[editovat | editovat zdroj]

Za cestmistrovstvím se silnice rozšiřuje a nalézá se zde odbočka silnice III/28624 vpravo přes most, která míří do centra Dolních Štěpanic a na Benecko. Silnice II/286 pokračuje stále rovně, po několika stech metrech[1] se noří do lesa a začíná mnohakilometrový úsek mírného stoupání, vyplněného množstvím více či méně nepřehledných zatáček, lesních odboček, mostů přes Jizerku apod.[1]

Vítkovice v Krkonoších[editovat | editovat zdroj]

Vítkovický úsek bývá průběžně modernizován, rekonstruován a rozšiřován, naposledy ve druhé polovině 90. let. Nacházejí se zde i dvě neznačené odbočky místních komunikací do Křížlic (místní část obce Jestřabí v Krkonoších) po levé straně.

Silnice prudkou levotočivou zatáčkou vstupuje do dolní části obce Vítkovice v Krkonoších, kde prochází mj. kolem místní pošty či obecního úřadu a za další zatáčkou se mění na výrazně úzkou silničku, která pak vede k novému železobetonovému mostu s odbočkou silnice II/294 vlevo (do horní části obce a do Rokytnice nad Jizerou). Napravo se nachází odbočka místní komunikace do osady Janova Hora se známým agroturistickým vyžitím. Silnice pak opouští Vítkovice a kolem osad Mevaldův kopec, Skelné hutě, Třídomí a kolem rozlehlého parkoviště vstupuje prudkým serpentinovitým stoupáním nejprve do místní části Dolní Mísečky, poté na Horní Mísečky (obě jsou součástí obce Vítkovice), kde druhým rozlehlým parkovištěm končí veřejně přístupná část silnice.

Horní Mísečky[editovat | editovat zdroj]

Do dalšího stoupání na Zlaté návrší je od roku 1975 nutné mít zvláštní povolení od obce a od KRNAPu, které se vydává zpravidla jen pro místní obyvatele a živnostníky[39] Všichni ostatní musí na vrchol hory, kde silnice II/286 končí smyčkou u Vrbatovy boudy, jít pěšky nebo jet kyvadlovou dopravou, kterou zajišťuje BusLine, a.s., Semily.

Necelých 5 km posledního úseku silnice II/286 (od Horních Míseček až po sedlo Zlatého návrší) se také nazývá Masarykova horská silnice a byl vystavěn ve 30. letech 20. století v souvislosti s výstavbou prvorepublikového pohraničního opevnění v oblasti Labské louky. Celá silnice byla dlážděná, při rekonstrukci v 60. a 70. letech (v souvislosti s výstavbou nové Labské boudy) došlo k rozšíření vlásenkovitých zatáček a ke zpevnění silnice položením asfaltového koberce až k Labské boudě (viz foto).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Silnice II/286 na serveru Mapy.cz
  2. Geoportál Ředitelství silnic a dálnic
  3. Královéhradecký kraj: Usnesení z 16. zasedání Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 12. prosince 2002
  4. redakce: Práce na cyklotrase do Sedliček pokračují - Jičínský deník, 1. 8. 2009
  5. Iva Kovářová:Nový chodník v Jičíně - Sedličkách - Jičínský deník, 26. 4. 2009
  6. Iva Kovářová: Ve Valdicích bude uzavřen železniční přejezd - Jičínský deník, 30. 4. 2010
  7. Iva Kovářová: Městu se stále nedaří získat pozemky - Jičínský deník, 28. 12. 2010
  8. Iva Kovářová: Město zakoupí pozemky od Českých drah - Jičínský deník, 8. 7. 2011
  9. Roman John: Kartouza ve Valdicích - uzamčený svět - Jičínský deník, 3. 1. 2008
  10. a b c d Ortofotomapa Republiky československé 1952 - 1954
  11. Online rozhovor s novým starostou Železnice Jiřím Kazdou - Jičínský deník, 8. 7. 2011
  12. -vš-, redakce: Petice valdických občanů proti obchvatu - Jičínský deník, 14. 4. 2008
  13. redakce: Výzva občanů obce Valdice - Jičínský deník, 15. 4. 2008
  14. Státníspráva.cz: Veřejná zakázka 60025686 - II/286 Ploužnice
  15. NUTS II Severovýchod: Realizovaný projekt II/286 Ploužnice
  16. 140 let dráhy ve Staré Pace - pamětní brožura z roku 1999
  17. Jiří Pohl, Jaromír Pernička: Motorové lokomotivy ČD, ŽSSK, průmyslu - M-Presse s.r.o. 2002
  18. SŽDC: Racionalizace trati Racionalizace trati Jaroměř - Stará Paka - Železný Brod, 2. část
  19. Jiří Erben: fotogalerie nádraží Košťálov na Commons
  20. MPSV: Nabídka volných míst - ČS Košťálov
  21. a b Jan Luštinec: Jilemnice - historická zastavení - almanach města z roku 2000
  22. a b Partnerství pro Liberecký kraj: [www.partnerstvi-lk.cz/docs/databazeprojektustara.xls] Databáze projektů, 31. 8. 2005
  23. Centrálníadresa.cz: Informační list veřejné zakázky č. 50015499
  24. Státníspráva.cz: Veřejná zakázka 60002273 - Jilemnice - okružní křižovatka II/286 a II/293 - dodatečné práce
  25. Sdělení zastupitele města p. Eduarda Seiberta
  26. a b Jan Luštinec: Jilemnice v edici Zmizelé Čechy; nakladatelství Paseka 2007, ISBN 978-80-7185-824-9
  27. Jiří Dvořák: Obří ježek z Jilemnice - časopis Krkonoše & Jizerské hory, leden 2012
  28. a b Policie ČR: Okružní křižovatka Hrabačov byla uvedena do předčasného užívání
  29. Regionservis.cz: Zvýšení bezpečnosti silniční sítě - prezentace pro V. setkání starostů a místostarostů Moravskoslezského kraje]
  30. Vydat se na silnice je nyní o nervy - Hradecký deník, 26. 5. 2008
  31. a b Milan Brunclík: V Jilemnici budou okružní křižovatky - Český rozhlas Sever, 14. 7. 2004
  32. a b R1Genus.cz: V Libereckém kraji je další bezpečná okružní křižovatka - zpráva z 1. 7. 2009
  33. Policie ČR: Dopravní omezení ke dni 21. 11. 2008
  34. Město Jilemnice: Úvodní slovo starosty V. Richtera - Zpravodaj města Jilemnice 01/2009
  35. Mikroregion.info: Kruhových objezdů je pořád málo - přetisk článku z MF DNES, 16. 8. 2006
  36. historické snímky ze stavby křižovatky v 70. letech, pro autorská práva je nelze uveřejnit na Wikipedii
  37. Krajskénoviny.cz: Krajské policejní ředitelství chybí, počítá s ním rozpočet - Krajské noviny 01/2008
  38. RTM TV: Otevření přestavby areálu KSS LK v Hrabačově - reportáž ze 7. 11. 2009
  39. Vyhláška Města Jilemnice - Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích v k.ú. Vítkovice v Krkonoších

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]