Masarykova horská silnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Masarykova horská silnice
Základní údaje
Úsek těsně pod vrcholem s právě projíždějícím turistickým autobusem
Úsek těsně pod vrcholem s právě projíždějícím turistickým autobusem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Masarykova horská silnice je silnice v Krkonoších, která spojuje Horní Mísečky s vrcholovou oblastí západních Krkonoš. Původně se tento termín vztahoval už na úsek silnice II/286 od Hrabačova, nyní se používá převážně jen pro její horskou partii. Vznik připomíná i pamětní kámen na křižovatce u Hrabačova nedaleko Jilemnice.

Popis[editovat | editovat zdroj]

[1] Silnice začíná v Horních Mísečkách u Jilemnické boudy přibližně ve výšce 1035 m n. m., kde navazuje na silnici II/286 z Jičína. Poté se přimyká k plochému jižnímu svahu hřebene zvaného Krkonoš a čtyřmi vlásenkovitými zatáčkami se rychle vyšplhá nejprve do výšky 1220 m n. m., načež téměř rovným úsekem táhlého stoupání opouští výškové pásmo lesa (v průběhu stoupání je zajímavé pozorovat stále se snižující smrky, které okolo 1300 m n. m. mizí a nahrazuje je zakrslá kosodřevina) a dosahuje až 1370 m n. m. Po poslední ostré zatáčce silnice končí smyčkou na Zlatém návrší ve výšce 1390 m n. m., celková délka je zhruba 4,5 km. Na několika místech jsou zbudovány rozšířené výhybny, neboť silnice je poměrně úzká a protijedoucí vozidla by se jinak nemohla bezpečně vyhnout.

Historie[editovat | editovat zdroj]

[2]Silnice byla vybudována v letech 1934 - 1936 v souvislosti s přípravou výstavby pohraničního opevnění v oblasti Labské louky - úmysl povzbudit cestovní ruch byl spíše až sekundární, i když se na konci silnice symbolicky počítalo s výstavbou tzv. Švehlovy chaty. K její realizaci nikdy nedošlo, až v 60. letech zde byla postavena aspoň malá Vrbatova bouda. Stavbu silnice v tomto úseku započala firma Fifka a Moravec v květnu 1934 a zaměstnala na ní stovky dělníků ze širokého okolí, jimž vyplácela hodinovou mzdu 2,30 Kč[3]. Stavba v těchto podmínkách mohla probíhat jen asi 5 měsíců v roce, takže slavnostní otevření silnice proběhlo až 10. srpna 1936 a celkové náklady dosáhly 4,5 mil. Kč. Původní povrch byl dlážděný. Přestože silnice byla původně postavena pro snazší příjezd na hory a ulehčení staveb lehkého opevnění československé republiky, paradoxně posloužila opačně: po nuceném odstoupení sudetského pohraničí v důsledku Mnichovské dohody se po ní do vnitrozemí snadno dopravovaly jednotky Wehrmachtu.

Oprava[editovat | editovat zdroj]

Kvůli výstavbě nové Labské boudy byla silnice na přelomu 60. a 70. let přeasfaltována a došlo i k rozšíření vlásenek ve spodní části tak, aby tudy mohly projíždět přetížené automobily Roman s betonovou směsí na korbě. Původní stopa silnice je dodnes dobře viditelná, na mnoha místech se dochovaly i původní patníky či odvodňovací propustky.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes je silnice vhodná zejména pro pěší a cyklistické výlety na hřebeny západních Krkonoš - po části trasy vede červená turistická značka Bucharova cesta spojující Zlaté návrší s dalšími významnými turistickými cíli:

Individuální motorizovaná doprava je zde téměř nemožná, platí sem zákaz vjezdu všech motorových vozidel s výjimkou těch, která mají zvláštní povolení – tj. zásobování horských bud, složky IZS a zejména potom dopravce BusLine a.s. , který zde provozuje kyvadlovou autobusovou dopravu[4].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mapy.cz: Vyznačení silnice na turistické mapě
  2. Muf: Historie Míseček a Krkonoš vůbec Archivováno 5. 7. 2010 na Wayback Machine
  3. Hory-Krkonoše.cz: Silnice z Míseček na Zlaťák
  4. BusLine, a.s.: Jízdní řád linky 670073 Vítkovice,Horní Mísečky - Vítkovice,Zlaté návrší Archivováno 17. 9. 2011 na Wayback Machine

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]