Přeskočit na obsah

Otto Nepomuk z Harrachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Otto Jan Nepomuk Bohuslaw Maria Scholastika z Harrachu
8. držitel jilemnického velkostatku
Ve funkci:
1909 – 1935
PředchůdceJan Harrach
NástupceJan Antonín Harrach

Narození10. února 1863
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí10. září 1935 (ve věku 72 let)
Hrádek u Nechanic
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHarrachovská hrobka
Horní Branná
Národnostčeská
ChoťKarolína z Oettingen-Wallersteinu (od 1902)
RodičeJan Nepomuk z Harrachu a Marie Markéta z Lobkovic
DětiJan Antonín z Harrachu
Ernestina Antonie z Harrachu
PříbuzníGabriela z Harrachu a Arnošt František Hugo z Harrachu (sourozenci)
Ferdinand Bonaventura Arnošt z Harrachu a Johanna Waldburg-Zeil[1] (vnoučata)
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik a velkostatkář
Náboženstvíkatolík
CommonsOtto Nepomuk z Harrachu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Nepomuk hrabě Harrach, německy Otto Johann Nepomuk Bohuslaw Maria Scholastika Graf von Harrach; (10. února 1863 Praha[2]10. září 1935 Hrádek u Nechanic) byl český šlechtic z rodu Harrachů, majitel jilemnického velkostatku a syn významného politika Jana hraběte Harracha.

Narodil se 10. února 1863 v Praze. Jeho otcem byl šlechtic, politik a mecenáš Jan Nepomuk František Harrach a jeho matkou byla Marie Margareta z Lobkovic.[3] Následníkem rodu a dědicem se stal poté, co byl jeho starší bratr, František Karl, vyloučen z následnictví kvůli své duševní chorobě. Stejně jako jeho otec, i on byl znamenitý lovec s blízkým vztahem k přírodě. Jan Harrach mu jako vychovatele přidělil spisovatele Julia Zeyera. Vystudoval práva a získal titul JUDr. Od roku 1899 mohl již plně zastupovat svého otce.[4]

Roku 1902 se oženil s Karolinou Oettingen-Wallerstein a hned následující rok nechal pro svou rodinu postavit zámek Strkov (nedaleko Plané nad Lužnicí) jako svoje letní sídlo. Také nechal zmodernizovat zámek Hrádek u Nechanic. V roce 1904 vydává knihu Rohrau, kde zkoumá svůj rodokmen. Roku 1911 byla opravena kanalizace a roku 1914 byl zámek elektrifikován.[5] Spolupracoval s jilemnickým starostou Františkem X. Jeriem na elektrifikaci města a výstavbě nových budov a zařízení.

Během první světové války přilepšoval k malým přídělům svých zaměstnanců a později jejich výživu zcela převzal. Pomáhal také starostovi města Karlu Čermákovi, získávat pro město mimořádné dodávky potravin. Po válce se stal i s celou rodinou občanem Československé republiky a požádal o udělení domovského práva v Jilemnici. To ovšem jilemnické zastupitelstvo zamítlo a Harrachové tak získali domovské právo v Harrachově. Konflikty vznikaly mezi vedením města a Harrachem ohledně jilemnického zámku, který skupina jilemnických občanů chtěla v rámci pozemkové reformy přeměnit na občanské byty.

Harrachův velkostatek byl zmenšen pozemkovou reformou z dosavadních cca 14 000 ha na přibližně 5750 ha. Také musel přestěhovat celou správu svého majetku z Vídně do Československa. Za jeho vlády došlo na harrachovském panství k nepokojům. V roce 1920 přerostla nespokojenost zemědělských dělníků s poměry na harrachovském velkostatku ve vzpouru. Dělníci nejprve manifestovali na nechanickém náměstí, poté se vydali na Hrádek s úmyslem vyvlastnit harrachovský velkostatek. Tato akce ovšem nebyla úspěšná.[6] 30. listopadu 1920 byl na Ottu Harracha spáchán pokus o atentát, když se se jej na jeho zámku v Hrádku u Nechanic pokusil zastřelit anarchista Poláček. Nakonec však obrátil zbraň proti sobě.

Roku 1921 byl v Senátu na interpelaci senátora Hanse Hartla probírán postup pozemkového úřadu na jeho panství (Vosecké boudě).[7] Později trávil mnoho času na velkostatku Sadová. Otto Nepomuk z Harrachu zemřel na zámku v Hrádku u Nechanic roku 1935, ve věku 72 let. Je pohřben v Harrachovské hrobce v Horní Branné.[8] Stal se posledním Harrachem pohřbeným na tomto místě.[8]

Se svou manželkou Karolínou Oettingen-Wallerstein měl pouze dvě děti. Syna a dceru.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
  3. Harrach Otto Johann. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-13. 
  4. LUŠTINEC, Jan. Jan Nepomuk hrabě Harrach : ze života českého kavalíra. Vrchlabí: [s.n.] 336 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7535-086-2, ISBN 80-7535-086-3. OCLC 1085397132 
  5. KOTIŠOVÁ, Johana. Defining a Crisis: Boarding. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-030-21427-2, ISBN 978-3-030-21428-9. S. 29–67. 
  6. NOSEK, Petr. Státní zámek Hrádek u Nechanic: průvodcovský text. [s.l.]: [s.n.], 2004. 
  7. Senát Národního shromáždění R. www.senat.cz [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné online. 
  8. a b MIKULIČKA, Jan. Méně známé, ale zajímavé místo kraje: hrobka Harrachů v Horní Branné. Obecné informace [online]. 2019-07-04 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]