Hrádek u Nechanic (zámek)
| Hrádek u Nechanic | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotický |
| Výstavba | 19. století |
| Stavebník | Harrachové |
| Poloha | |
| Adresa | Hrádek,  Česko |
| Souřadnice | 50°13′24,6″ s. š., 15°40′1,8″ v. d. |
  Hrádek u Nechanic | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18278/6-619 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrádek u Nechanic je neogotický zámecký objekt ležící na mírné vyvýšenině 800 m severozápadně od centra vsi Hrádek, 2,8 km jihovýchodně od města Nechanice a 11,5 km západně od Hradce Králové v okrese Hradec Králové. Z územního hlediska zámek stojí na katastru Lubno u Nechanic, části města Nechanice; hranice mezi Nechanicemi a Hrádkem těsně míjí zámeckou budovu z východní strany, přičemž se dotýká konce jejího východního křídla. Zámek je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1829 koupili sádovské panství spolu s Nechanicemi od Schaffgotschů Harrachové a rozhodli se na tzv. Lubenském vrchu postavit nový zámek. Zámek byl postaven v letech 1839–1854 jako hlavní, reprezentativní sídlo hrabat z Harrachu Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu. Projekt zámecké budovy ve stylu romantické neogotiky, tzv. Tudorské gotiky byl vypracován dle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od E. B. Lamba z poloviny 17. století. Projekt upravil a v detailech provedl významný rakouský architekt Karel Fischer. Ten také navrhoval veškeré interiéry zámku. Okolí zámku bylo současně s výstavbou upraveno jako anglický park. V části vznikla též obora a bažantnice.[1]
Nedlouho po dostavbě zámku byla svedena v okolí bitva u Hradce Králové. V samotném zámku byl tehdy zřízen vojenský lazaret.
V roce 1945 se stal zámek sídlem generálmajora Govorova, náčelníka jedné z armád Ukrajinského frontu Rudé armády. Roku 1945 byl zámek na základě tzv. Benešových dekretů znárodněn. Od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti.[1] Roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou.[2]
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 33 945 |
| 2016 | 34 631 |
| 2017 | 40 051 |
Popis[editovat | editovat zdroj]
Zámek tvoří dvojice patrových křídel, vzájemně svírajících úhel cca 110° a vybíhajících z ústřední, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce otevřené písmeno „V“. Půdorys je dále ozvláštněn řadou rizalitů. Silueta zámku je bohatě promodelována pomocí cimbuří a dalších quasifortifikačních prvků. Zámek má velmi ploché, střechy, které jsou navíc skryty za atikovými nástavci. V levé části zámku siluetu doplňuje věž.
Reprezentativní interiéry zámku jsou řešeny a vybaveny nejen množstvím soudobého nábytku, ale také řadou starožitných prvků, převezených na zámek zejména z Itálie a Rakouska. Jedná se přitom jak o stavební prvky, například portály či kompletní dřevěné vyřezávané stropy, tak o starožitný nábytek a další umělecké předměty. Jsou zde instalovány vzácné obrazy německých mistrů z konce 15. století v zámecké kapli Svaté Anny. Pozoruhodný je též soubor obrazů anatomických anomálií z 18. století.[1]
Zámek je nejen nejmladším neogotickým zámkem v České republice[4], ale patří k nejmladším zámeckým stavbám v České republice vůbec.
Technicky zajímavé je řešení ústředního podlahového vytápění vytápějící všechny místnosti.
Galerie interiéru[editovat | editovat zdroj]
-
detail dámského salónku -
jídelna -
detail pánského salónku -
kancelář správce -
detail okna v kapli
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Zámek ve filmu[editovat | editovat zdroj]
Romantická podoba zámku je zajímavá též pro filmaře. Roku 1964 byly v parku zámku natáčeny scény z filmu Atentát. O dva roky později se zde natáčela část filmu Hotel pro cizince a v roce 1978 část pohádky Princ a Večernice. Z novodobé produkce pak filmy Milenec lady Chatterleyové, Tmavomodrý svět, Troškova romance Andělská tvář, detektivky Panství či Z pekla s Johnny Deppem, dále Noc lučištníka či v pohádkách nebo v seriálu o komisaři Maigretovi.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Archivovaná kopie. www.hradekunechanic.cz [online]. [cit. 2008-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=2001132
- ↑ http://www.pruvodce.com/hradekunechanic/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- REJMAN, Martin. Zámek Hrádek u Nechanic. Sychrov: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2023. ISBN 978-80-906784-8-4. S. 212.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrádek u Nechanic na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Skryté skvosty – Česká televize (2022)
