Komisař Maigret

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Komisař Maigret
Delzijl Maigret 01.JPG
Rodné jménoJules Amédée François Maigret
Narození1887 (134–135 let)
Allier
Povolánípolicista
Funkcepolicejní komisař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komisař Maigret, občanským jménem Jules Maigret, je literární postava známá z detektivních knih belgického spisovatele George Simenona Případy komisaře Maigreta. Jde o jeho nejproslulejší a nejznámější literární postavu, která se vyskytuje celkem v jeho pětaosmdesáti literárních dílech.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

V podstatě jde vždy o geniálního policejního detektiva-kriminalistu, který je obdařen mnoha podivuhodnými osobními vlastnostmi. Především je to jeho velká intuice a předvídavost, velmi dobré logické uvažování, umění klást otázky (znalost lidské psychologie), pozorovací talent a umění naslouchat tomu, co lidé říkají. Ale není to člověk neomylný a má svůj osobitý lidský rozměr, jde také o člověka omylného i chybujícího.

Narodil se v roce 1887 ve městečku Saint-Fiacre v departementu Allier, kde byl jeho otec správcem na místním zámku. Komisař pracuje na pařížském Zlatnickém nábřeží v budově pařížské policejní prefektury. Nejezdí automobilem, protože nemá řidičský průkaz, ke své dopravě využívá buďto služební vozidlo nebo použije taxi, v případně potřeby jezdí i pařížskou MHD. Nosí typický dlouhý kabát a výrazný klobouk a kouří vždy dýmku. Nemá děti, s manželkou bydlí v domě č. 132 na bulváru Richard-Lenoir v 11. obvodu.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl Maigretův příběh zfilmován již v roce 1932 (La Nuit du carrefour), od té doby byly postupně různými filmovými společnostmi z mnoha zemí světa jakož i mnoha režiséry do filmové podoby převedena téměř všechna literární díla o Maigretovi s tím, že komisařovu postavu ztvárnilo postupně 28 různých zahraničních herců,[1] tím 29. se stal český herec Rudolf Hrušínský, který tuto postavu hrál jak v někdejší Československé televizi[2] tak v Československém rozhlase, 30. hercem v pořadí se stal v roce 1991 Jiří Schwarz v televizním snímku Maigretův první případ.[3]

Hlavní filmoví představitelé[editovat | editovat zdroj]

Čeští[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Hrušínský[editovat | editovat zdroj]

Radovan Lukavský[editovat | editovat zdroj]

Jiří Schwarz[editovat | editovat zdroj]

  • 1991
    • Maigretův první případ (televizní film) [3]

Zahraniční[editovat | editovat zdroj]

Rupert Davies[editovat | editovat zdroj]

Celkem 52 příběhů – britský televizní seriál Maigret společnosti BBC vysílaný v letech 1960–1963.

  • 1969 – Maigret at Bay

Richard Jean[editovat | editovat zdroj]

Francouzský televizní seriál Vyšetřování komisaře Maigreta, 88 dílů z let 1967 až 1990 francouzské televizní společnosti ORTF (1. až 26. díl) a Antenne 2 (27. až 88. díl).

Jean Gabin[editovat | editovat zdroj]

Celkem 3 hrané filmy:

Bruno Cremer[editovat | editovat zdroj]

Celkem 54 příběhů francouzského televizního seriálu Maigret, 11 dílů nasnímal český kameraman Vladimír Smutný, dva díly režíroval Juraj Herz (Maigret a hlava muže a Maigret klade past).

Rowan Atkinson[editovat | editovat zdroj]

Zatím 4 díly britského televizního seriálu Maigret:

Rozhlasové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Československo[editovat | editovat zdroj]

  • režie: Jaroslava Strejčková, Jiří Horčička, komisaře Maigreta hraje Rudolf Hrušínský
    • 1970
      • Maigret a lovec zvuků
      • Maigret a tulák
      • Maigret a stará dáma
      • Maigret a tělo bez hlavy
    • 1971
      • Maigret a případ Nahour
      • Maigretův zloděj
      • Maigret a přístav v mlze
    • 1986
      • Maigret a zbytečné starosti
    • 1990
      • Maigret a Dlouhé bidlo
      • Maigret v lázních
    • 1991
      • Maigret chystá léčku
      • Maigret zuří
      • Maigret a mrtvá dívka
  • režie: Ivan Chrz, komisaře Maigreta hraje Josef Somr
    • 1999
      • Maigret a případ Cecilie
      • Maigret a přízrak

Abecední seznam herců[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan a Jan Vedralovi: Jiří Horčička : Rozhlasový režisér, 2003, Brno, Větrné Mlýny

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]