Přeskočit na obsah

Harrachovská hrobka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Harrachovská hrobka v Horní Branné
Základní informace
Slohnovorománský
Výstavba1840–1870
Poloha
AdresaHorní Branná, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°36′33″ s. š., 15°34′3″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky18135/6-2543 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka rodu Harrachů je pohřební kaple svatého Kříže, která se nachází v centru Horní Branné v okrese Semily v Libereckém kraji. Byla postavena v pseudorománském stylu z iniciativy Františka Arnošta Harracha (1799–1884) v letech 1840–1870. Stavba je obklopena veřejně přístupným parkem se vzrostlými stromy a lavičkami. Kaple je využívána jako obřadní síň k vypravení pohřbů.

Pod kaplí se nachází krypta s ostatky zemřelých příslušníků rodu Harrachů, které sem byly přesunuty 4. března 1875 z kaple sv. Aloise ve špitále, který se nachází vedle hrobky.[1] Nejznámější zde pochovaná osoba je patrně osvícený šlechtic Jan Nepomuk hrabě Harrach (1828–1909).

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Stavba v tomto stylu je v severních Čechách unikátní. Tvar hrobky vychází ze dvou soustředných osmiúhelníků. Její povrch je tvořen střídajícími se kvádry červeného a bílého pískovce z nedalekého lomu.[1] Do hrobky se vchází vstupním portálem bohatě zdobeným pásy pletenců a palmet. Vnitřní stěny osmiboké stavby jsou vykládané černými mramorovými deskami, na kterých jsou zlatým písmem vytesané tituly jednotlivých zde pohřbených členů rodu.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Celkem dvakrát se lupiči vloupali do hrobky s nadějí, že tu naleznou cenné předměty.[2] Poprvé to bylo v noci z 15. na 16. května 1925, kdy odnesli 3 mosazné svícny a mosazný lustr. Když však poznali, že se jedná pouze o mosaz, odhodili lup do nedaleké pískovny v lese Brabenci, kde za několik dní hrající si děti odcizené předměty nalezly.

Druhý pokus o loupež se stal v noci ze 4 na 5. srpna 1934. Ale tentokrát se lupiči nedostali do ochozu a odešli s nepořízenou.

Rekonstrukce

[editovat | editovat zdroj]

První rekonstrukce proběhla již v roce 1975 na náklady místní organizace Svazarm.

Rozsáhlá oprava objektu proběhla v letech 2009–2011 v rámci rozsáhlé obnovy historického centra obce (zámek, hrobka, kostel, špitál a další). Rekonstrukce byla financována obcí Horní Branná, dotací EU, dotací z fondu kulturního dědictví Libereckého kraje a Ministerstva kultury České republiky v celkové hodnotě 3,5 milionu korun.[3] Oprava byla provedena firmou akademického sochaře Jiřího Kašpara z Mostku. Rekonstruována byla především vnější fasáda (zbavení mechu, vyspárování, nahrazení drobných zdobných částí) a okolní park.

Seznam pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách v interiéru hrobky.

Chronologicky podle data úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[4][5][6] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Harrachů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé jilemnického panství. Generace jsou počítány od Bohuňka († 1339). V polovině 16. století byl Harrachům přiznán panský stav, v roce 1627 byl Karel I. Linhart (1570–1628) povýšen do hraběcího stavu.[7] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. (14.) Marie Josefa z Dietrichstein-Proskau 2. 11. 1736 Vídeň Karel Maxmilián z Dietrichsteinu
28. 4. 1702 Brno – 24. 10. 1784 Mikulov		 20. 5. 1754 Vídeň:
Arnošt Quido z Harrachu
8. 9. 1723 Vídeň – 23. 3. 1783 Vídeň		 Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Josefa, provd. Wilczeková (1755–1783)
  • 2. Jan Nepomuk Arnošt (1756–1829)
  • 3. Arnošt Kryštof (1757–1838; č. 4)
  • 4. Marie Anna (1758–1763)
  • 5. Karel Boromejský (1761–1829; č. 2)
  • 6. Ferdinand Josef (1763–1841; č. 6)
  • 7. Marie Terezie (1764–1831)
  • 8. Eva Marie (*/† 1765)
  • 9. Marie Antonie (*/† 1775)
21. 12. 1799 Vídeň Marie Anna Josefa z Khevenhüller
25. 3. 1705 Klagenfurt – 4. 10. 1764 Vídeň
2. 15. Karel Boromejský z Harrachu
11. 5. 1761 Vídeň Arnošt Quido z Harrachu
8. 9. 1723 Vídeň – 23. 3. 1783 Vídeň
Komtur Řádu německých rytířů.
19. 10. 1829 Vídeň Marie Josefa z Dietrichstein-Proskau (č. 1)
3. 17. Arnošt Břetislav z Harrachu 8. 10. 1830 Vídeň[4] nebo Praha[pozn. 1] František Arnošt z Harrachu (č. 13)
10. 11. 1837 zámek Prugg, Bruck an der Leitha Anna Marie Terezie z Lobkowicz (č. 12)
4. 15. Arnošt Kryštof II. z Harrachu 29. 5. 1757 Vídeň Arnošt Quido z Harrachu
8. 9. 1723 Vídeň – 23. 3. 1783 Vídeň		 2. 7. 1794 Vídeň:
Marie Terezie z Dietrichstein-Proskau (č. 7)
14. 12. 1838 Vídeň Marie Josefa z Dietrichstein-Proskau (č. 1)
5. 17. Marie Terezie z Harrachu 1833 František Arnošt z Harrachu (č. 13)
1839 Anna Marie Terezie z Lobkowicz (č. 12)
6. 15. Ferdinand z Harrachu 17. 3. 1763 Vídeň Arnošt Quido z Harrachu
8. 9. 1723 Vídeň – 23. 3. 1783 Vídeň		 7. 1. 1795:
Jana Kristina Rajská z Dubnice
14. 5. 1767 Struppen – 8. 6. 1830 Drážďany		 Narodily se mu následující děti:
  • 1. Karel Filip (1795–1878)
  • 2. Augusta, provd. Hohenzollernová (1800–1873; pohřbena v Mauzoleu v zámeckém parku Charlottenburg), kněžna lehnická a hraběnka z Hohenzollernu[pozn. 2]
4. 12. 1841 Drážďany Marie Josefa z Dietrichstein-Proskau (č. 1) 11. 6. 1833:
Marie Anna Sauermann
15. 12. 1800 – 23. 8. 1879
7. (15.) Marie Terezie z Dietrichstein-Proskau 24. 7. 1771 Vídeň František Tomáš z Dietrichsteinu
13. 12. 1731 Vídeň – 29. 11. 1813 Vídeň		 2. 7. 1794 Vídeň:
Arnošt Kryštof II. z Harrachu (č. 4)		 Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Jan Nepomuk (1795–1800)
  • 2. Marie Terezie (1798–1817)
  • 3. František Arnošt (1799–1884; č. 13)
21. 1. 1852 Vídeň Marie Karolína z Reischachu
8. 10. 1740 Nancy – 11. 10. 1782 Vídeň
8. 18. Alfréd z Harrachu 26. 5. 1864 Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15)
10. 6. 1864 zámek Prugg, Bruck an der Leitha Marie Markéta z Lobkowicz (č. 10)
9. 18. Johanna z Harrachu 22. 1. 1869 Praha Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15)
22. 1. 1869 Praha Marie Markéta z Lobkowicz (č. 10)
10. (17.) Marie Markéta z Lobkowicz 13. 7. 1837 Praha Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz
14. 1. 1799 Vídeň – 6. 6. 1878 Konopiště		 2. 8. 1856 Praha:
Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15)		 Dáma Řádu hvězdového kříže (1862) a palácová dáma.[8] Od otce získala Želeč.[9] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Karel František (1857–1920; č. 17)
  • 2. Anna, provd. Henn von Henneberg-Spigel (1858–1938)
  • 3. Gabriele, provd. Marenzi de Tagliuno et Talgate (1859–1942)
  • 4. Otto Jan Nepomuk (1863–1935, č. 18)
  • 5. Alfred (1864–1864; č. 8)
  • 6. Maria Theresia, provd. Wisniewski (1866–1947)
  • 7. Johanna (1869–1869; č. 9)
  • 8. Margarete, provd. Windisch-Grätz (1870–1935)
2. 9. 1870 Aschach an der Donau Karolína Bruntálská z Vrbna
12. 2. 1815 Vídeň – 18. 10. 1843 Křimice
11. 18. Ludvík z Harrachu 15. 12. 1873 Alfréd Karel z Harrachu
9. 10. 1831 Praha – 5. 1. 1914 Opatija (Abbazia)
25. 3. 1874 Vídeň Anna z Lobkowicz
5. 4. 1847 Vídeň – 25. 11. 1934 Aschach an der Donau
12. (16.) Anna Marie Terezie z Lobkowicz 23. 1. 1809 Vídeň Josef František Maxmilián z Lobkowicz
8. 12. 1772 Vídeň – 16. 12. 1816 Třeboň		 29. 5. 1827 Vídeň:
František Arnošt z Harrachu (č. 13)		 Dáma Řádu hvězdového kříže (1829) a palácová dáma.[10]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Jan Nepomuk František (1828–1909; č. 15)
  • 2. Arnošt Břetislav (1830–1837; č. 3)
  • 3. Alfréd Karel (1831–1914; č. 16)
  • 4. Marie Terezie (1833–1839; č. 5)
25. 10. 1881 zámek Prugg, Bruck an der Leitha Marie Karolína ze Schwarzenbergu
7. 9. 1775 Vídeň – 24. 1. 1816 Praha
13. 16. František Arnošt z Harrachu
13. 12. 1799 Vídeň Arnošt Kryštof II. z Harrachu (č. 4) 29. 5. 1827 Vídeň:
Anna Marie Terezie z Lobkowicz (č. 12)		 Stavebník hrobky a objednavatel novogotické novostavby zámku Hrádek u Nechanic.
C. k. komoří (1821), tajný rada (1854), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1861–1884), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy (1854), rytíř Řádu zlatého rouna (1862), majitel majorátu Jilemnice.[10][11]
26. 2. 1884 Nice Marie Terezie z Dietrichstein-Proskau (č. 7)
14. (17.) Marie Terezie z Thurn-Taxisu
7. 1. 1856 Praha Hugo z Thurn-Taxisu
3. 7. 1817 Praha – 28. 11. 1889 Loučeň		 15. 10. 1878 Praha:[12]
Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15)		 Dáma Řádu hvězdového kříže (1879) a palácová dáma, nejvyšší hofmistryně císařovny Alžběty (1897–1898), nejvyšší hofmistryně císařského dvora, dáma Maltézského řádu, držitelka velkokříže Řádu Alžběty (1898).[8]

Narodil se jí následující syn:

  • Ernst Franz Hugo (1879–1971)
20. 8. 1908 zámek Prugg, Bruck an der Leitha Almeria z Belcredi
8. 10. 1819 Nový Jimramov – 25. 9. 1914 Loučeň
15. 17. Jan Nepomuk František z Harrachu
2. 11. 1828 Vídeň František Arnošt z Harrachu (č. 13) 2. 8. 1856 Praha:
Marie Markéta z Lobkowicz (č. 10)		 C. k. komoří (1856), tajný rada (1886), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1884–1909), major v záloze, rytíř Řádu zlatého rouna (1896), držitel velkokříže Leopoldova řádu (1901), majitel statků Prugg, Konárovice a majorátu Jilemnice.[10][13]
12. 12. 1909 Vídeň Anna Marie Terezie z Lobkowicz (č. 12) 15. 10. 1878 Praha:[12]
Marie Terezie z Thurn-Taxisu (č. 14)
16. 17. Alfréd Karel z Harrachu 9. 10. 1831 Praha František Arnošt z Harrachu (č. 13) 26. 7. 1869 Vídeň:
Anna z Lobkowicz
5. 4. 1847 Vídeň – 25. 11. 1934 Aschach an der Donau		 C. k. komoří (1857), tajný rada (1899), rytmistr v záloze, rytíř Leopoldova řádu (1884), rytíř Řádu železné koruny 2. třídy (1891), majitel statků Janovice u Rýmařova a Aschach.[14]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. František Maria Alfréd (1870–1937; pohřben v Lobkowiczké hrobce v Netíně)
  • 2. Leopoldina, provd. Serényi de Kis-Serény (1872–1917)
  • 3. Ludvík (1873–1874; č. 11)
  • 4. Ludovika (Ludwiga), provd. Wamboldt von Umstadt (1876–1942)
  • 5. Marianna, provd. von und zu Sprinzenstein und Neuhaus (1880–1912)

Manželka byla pohřbena na hřbitově v Hartkirchenu v Horních Rakousích.[15]

5. 1. 1914 Opatija (Abbazia) Anna Marie Terezie z Lobkowicz (č. 12)
17. 18. Karel František z Harrachu 4. 5. 1857 Praha Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15)
Zbaven svéprávnosti a vyloučen z nástupnictví majorátu.[8]
7. 12. 1920 Praha Marie Markéta z Lobkowicz (č. 10)
18. 18. Otto Jan Nepomuk z Harrachu[pozn. 3]
10. 2. 1863 Praha[16] Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15) 14. 1. 1902 Vídeň:
Karoline Marie z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu
22. 2. 1873 Praha – 15. 3. 1959 Vídeň		 C. k. komoří (1888), poručík v záloze, majitel statků Prugg, Rohrau a majorátu Jilemnice.[8]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Ernestina Antonie, provd. Lexa von Aehrenthal (1903–1990)
  • 2. Johann Nepomuk Anton (1904–1945)
10. 9. 1935 Hrádek u Nechanic Marie Markéta z Lobkowicz (č. 10)


Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Podle náhrobní desky se narodil v Praze.[6]
  2. ↑ Augusta z Harrachu (30. 8. 1800 Harrach – 5. 6. 1873 Bad Homburg) se 9. listopadu 1824 v Charlottenburgu provdala za ovdovělého pruského krále Fridricha Viléma III. (1770–1840; králem 1797–1840). Manželství zůstalo bezdětné.
  3. ↑ Pokřtěn 12. února 1863 jako Otto Johann Nepomuk Bohuslav Karl Borromaeus Maria Scholastica.[16]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Článek na Českém rozhlase. regiony.rozhlas.cz [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ Horní Branná. [s.l.]: Gentiana, Krkonožská 812, 514 01Jilemnice 
  3. ↑ Krkonošský deník - rekonstrukce. krkonossky.denik.cz [online]. [cit. 2019-3-6]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Harrachů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-06-13 [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 151–155. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  6. ↑ a b Harrachovská hrobka - interiér [online]. virtualtravel.cz [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 93–94. 
  8. ↑ a b c d Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 152
  9. ↑ JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 74. 
  10. ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 151
  11. ↑ Harrach, Franz Ernst Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ a b Matrika oddaných 1878–1893, rok 1878, Praha-Malá Strana, kostel sv. Tomáše, sign. TO O10, pag. 9 [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ Harrach, Jan (Johann) Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 154
  15. ↑ VAN DAM, Marianne. Hartkirchen Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b Matrika narozených 1857–1866, rok 1863, Praha – kostel sv. Jindřicha, JCH N25, fol. 244 (nové číslování 246) [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Harrachovská_hrobka&oldid=24274640“