Karel Maxmilián z Ditrichštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Maxmilián z Ditrichštejna
Karel Maxmilián z Ditrichštejna na obrazu Josefa Hickela
Karel Maxmilián z Ditrichštejna na obrazu Josefa Hickela

5. kníže z Ditrichštejna
Ve funkci:
1738 – 1784
Předchůdce Walter Xaver z Ditrichštejna
Nástupce Jan Karel z Ditrichštejna

Nejvyšší hofmistr [zdroj?]
Ve funkci:
1747 – ?
Panovník Marie Terezie

Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1745 – 1754
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Jan Josef Khevenhüller-Metsch
Nástupce Josef I. Adam ze Schwarzenbergu

Císařský komorník
Panovník Karel VI.

Narození 28. dubna 1702
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 24. října 1784 (ve věku 82 let)
Mikulov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Anna Josefa Khevenhüller
Rodiče Walter Xaver z Ditrichštejna
a Karolína Maxmiliána Pruskovská z Pruskova
Děti Karel Jan z Ditrichštejna
František z Ditrichštejna
Marie Josefa Anna z Ditrichštejna
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Ocenění 1749 rakouský Řád zlatého rouna (č. 720)
Commons Kategorie Karel Maxmilián z Ditrichštejna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Maxmilián z Ditrichštejna (28. dubna 1702, Brno[1] - 24. října 1784, Mikulov[2]) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů. Stal se významnou osobností zejména pro Mikulovsko, kde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb.

Byl však také majitelem panství v Přibyslavi, roku 1750 rozhodl o stavbě nového místního kostela Narození svatého Jana Křtitele.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako osmé z deseti dětí Waltera Xavera Ditrichštejna (18. září 1664, Brno3. listopadu 1738, Mikulov) a jeho druhé manželky Karolíny Maxmiliány, rozené Pruskovské (1674–1734). Dětství strávil v Brně. Ačkoli měl dva starší bratry, nakonec se stal dědicem majetku po svém otci.[3]

Studoval práva - stejně jako jeho mladší bratr Jan Leopold - v Salzburgu, v Leidenu a Lovani, poté pobývali u dvora v Bruselu a také v Paříži. Roku 1723 odjeli do Itálie. Následujícího roku se vrátili domů a Karel byl poté jmenován komořím u císařského dvora.

Roku 1725 se oženil, jeho manželkou se stala Marie Anna Josefa, dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Khevenhüllera. Žili u dvora ve Vídni, roku 1745 byl Karel Maxmilián jmenován dvorským maršálkem, o dva roky později nejvyšším hofmistrem[zdroj?]. V roce 1749 obdržel Řád zlatého rouna. Byl považován za jednoho z nejvzdělanějších mužů monarchie.[3]

V roce 1754 se Karel Maxmilián vzdal všech dvorských funkcí a přestěhoval se do Mikulova. Důvodem zřejmě byla snaha věnovat se správě rodových statků, které utrpěly ve 40. letech 18. století válkou s Prusy.

Karel Maxmilián dal vybudovat zámek v Kupařovicích, kde rovněž založil chovnou stanici pro koně. Nechal také opravit Ditrichštejnský palác v Brně, angažoval se při dostavbě kapucínského kláštera a piaristického kostela sv. Jana Křtitele v Mikulově. Roku 1754 byla na jeho podnět dostavěna silnice z Brna přes Mikulov do Vídně. Jeho koníčkem byla dále botanika – zasloužil se o kultivaci řady zahrad na svých panstvích, zejména v Židlochovicích. Při stavebních pracích zaměstnával architekta Františka Antonína Grimma, který je považován za jednoho z představitelů klasicizujícího baroka na Moravě.[3]

Roku 1769 zdědil Karel Maxmilián po posledním hraběti Pruskovském jméno, erb a statky Pruskov a Chřelice ve Slezsku.

Dne 14. září 1784 zachvátil Mikulov požár. Shořelo více než 250 domů i část náměstí s klášterem a loretánským kostelem. Zprávy o ničivosti požáru starého knížete hluboce zasáhly; o měsíc později ve věku 82 let zemřel.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.

  • Karel Jan Baptista (1728–1808)
  • Bedřich (Fridrich) Antonín (1729–?)
  • František Xaver Josef (1730–?)
  • František Tomáš (*/† 1731)
  • František de Paula (1731–1813)
  • Marie Terezie (1733–1740)
  • Marie Josefa Anna (1736–1799)
  • František Xaver (1739–1744)
  • Jan Václav (1741–1744)
  • Zikmund Matyáš (1742–1744)
  • Antonín de Padua (1744–1759)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c Karel Maxmilián – 5. kníže Dietrichstein, hrabě Proskau [online]. Regionální muzeum v Mikulově [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-26. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]