Přeskočit na obsah

Lobkovická hrobka (Netín)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lobkovická hrobka v Netíně
Základní informace
Slohnovogotický
ArchitektAugust Prokop
Výstavba1869–1871
Současný majitelRodina Podstatzky-Lichtenstein
Poloha
AdresaNetín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°25′1,3″ s. š., 15°57′4,94″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky28620/7-4247 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel Nanebevzetí Panny Marie)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lobkovická hrobka, zvaná také Lobkowiczká hrobka nebo hrobka rodu Lobkowiczů v Netíně je novogotická pohřební kaple Panny Marie Sedmibolestné z let 1869–1871, ve které jsou pochováni majitelé zámku Velké Meziříčí. Místo posledního odpočinku tu nalezli členové šlechtických rodů Lobkowiczů, Harrachů a Podstatzkých-Lichtenstein. Nachází se ve svahu vrchu Strážnice nad Netínem v okrese Žďár nad Sázavou, vede k ní lipová alej a křížová cesta. Stavba je památkově chráněná[1] a pro veřejnost je zpřístupněna jeden den v roce.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Ves Netín se stala součástí velkostatku Velké Meziříčí (německy Groß-Meseritsch), od kterého je vzdálena přibližně 10 kilometrů, v roce 1729, kdy ho koupil František hrabě z Ugarte. V 19. století tehdejší panství vlastnili Liechtensteinové. V roce 1819 ho po otci Mořicovi zdědila Leopoldina z Liechtensteinu, provdaná princezna Lobkowiczová (1815–1899).[3] Fakticky se ho ujala v roce 1837, kdy dosáhla plnoletosti.[4]

Ta nechala na vršku severně od kostela Nanebevzetí Panny Marie po smrti svého syna Ludvíka (1843–1868) zbudovat v letech 1869–1871 hrobní kapli podle projektu architekta a historika umění Augusta (Augustina) Prokopa (1838–1915),[1][5][pozn. 1] který také navrhl Novou synagogu ve Velkém Meziříčí, Tělocvičnu Pod Hradem v Brně nebo se podílel na renovaci brněnské katedrály sv. Petra a Pavla.[6] Prováděcím stavitelem byl rovněž August Prokop.[5] Celkové náklady činily 56 tisíc korun.[5]

Po Lobkowiczích zdědili hrobku Harrachové a po nich rod Podstatzky-Lichtenstein.

V roce 1923 se do hrobky někdo vloupal.[4]

Architektura a vybavení

[editovat | editovat zdroj]
Alianční znak nad vchodem do kaple

Novogotická cihlová stavba chrámového typu z režných cihel s polygonálním závěrem má dvě podlaží.[1] V dolní části se nachází hrobka a v horní části kaple Sedmibolestné Panny Marie. Zdivo je zesíleno devíti přistavěnými opěráky s odstupy, které jsou kryty kamennými stříškami.[5]

Původní krytina střechy byla břidlicová, ale po poničení byla v 60. letech 20. století nahrazena plechovou krytinou s okapy.[5]

Věž

[editovat | editovat zdroj]

V jihovýchodním nároží stojí oktogonální věž s obdélníkovými okny, je kryta osmibokým nástavcem ve tvaru jehlanu a zakončena okružím. Ve věži býval zvon z roku 1735 z dílny J. Begla, který vážil 30 kg a byl zrekvírován v květnu 1917 v době první světové války. Nový zvon s nápisem Sv. Františku de P., oroduj za nás byl vysvěcen v roce 1929 a váží 40 kg. Aby se neopakoval osud původního zvonu, byl v roce 1942 za druhé světové války ukryt. Na své původní místo se vrátil v roce 2002.[5]

Kaple

[editovat | editovat zdroj]

V jihozápadní části je venkovní dvouramenné schodiště, na které navazuje jednoduché schodiště s kamenným lomeným obloukem se stříškou a dále terasa. Tympanon nad vstupem do kaple v horním patře zdobí v kameni tesaný alianční znak Lobkowiczů a Liechtensteinů. Vnitřek kaple má čtvercový půdorys a je rozčleněn čtyřmi kamennými sloupy.[4] Kaple je zaklenuta křížovou žebrovou klenbou na sloupech s kalichovými hlavicemi.[7] Uvnitř se nachází obětní stůl z dubového dřeva, pět párů dřevěných lavic novogotického tvarosloví s erbovními štítky. Na jižní stěně visí barokní kříž.[4]

V polygonálním závěru, který je oddělen vítězným obloukem, stojí barokní kříž. Za ním jsou tři vitráže. Vlevo je vyobrazen sv. Ludvík se znakem Lobkowiczů, vpravo sv. Leopold se znakem vranovské větve Liechtensteinů. Na prostřední vitráži je anděl, který nese lobkowiczké rodové heslo Popel jsem a popel budu. Ostatních šest oken v lodi nemá barevnou výzdobu.[4]

Krypta

[editovat | editovat zdroj]

Půlkruhový vchod do přízemní krypty je členěný a chrání ho ozdobné mříže. Krypta má čtvercový půdorys a je rozčleněna sloupy.[4] Je zaklenuta prostou křížovou klenbou na hranolových pilířích.[7] V polygonálním závěru se třemi malými okny je žulový kříž. Podlahu pokrývají černobílé mramorové dlaždice s postranními stupni, na kterých jsou umístěny schránky zemřelých. V kryptě jsou malá obdélníková okénka.[4]

Alej a křížová cesta

[editovat | editovat zdroj]
Lipová alej s křížovou cestou

K hrobce vede od hřbitova lipová alej a křížová cesta z 19. století se čtrnácti zastaveními. Jednotlivá zastavení mají podobu malých jednoduchých žulových kapliček. Skládají se ze soklu, pilíře a samotné kapličky, ve které je umístěna lidově pojatá na plechu namalovaná malba pašijového výjevu (Kristovy cesty na Golgotu).[8] Jim předcházely reliéfy z roku 1931 od Bohumila Beka z Kutné Hory.[9]

Alej z lip srdčitých byla zasazena po dokončení stavby v roce 1871.[4] Tvoří ji 24 stromů, z toho 2 byly nově vysazeny na místo vyvrácených v roce 2002. Průměrná výška stromů je 18 metrů (stav 2017).[8]

Na stromech kolem hrobky jsou umístěny obrázky svatých, které nechal instalovat děkan Peňáz. Jde vesměs o patrony české země, mezi nimi např. svatý Václav, Anežka, Zdislava, Prokop.[2]

Spojení kostela, aleje, křížové cesty a hrobky vytváří harmonický celek, a proto je celek chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[8]

Seznam pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

V hrobce jsou pohřbeni členové šlechtických rodů Lobkowiczů (v tabulce vyznačeni fialově), Harrachů (vyznačeni zeleně) a Podstatzkých-Lichtenstein (vyznačeni červeně; příslušníci přivdaní a přiženění z jiných rodů, kteří jsou pohřbení v hrobce, jsou vyznačeni žlutě). První byl do hrobky uložen Ludvík, syn zakladatelky hrobky.

Chronologicky podle data úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[10][11][12] Generace jsou u Lobkowiczů počítány od Mareše z Újezdu. U manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace chotě.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 13. Ludvík Leopold z Lobkowicz 18. 4. 1843 Ludvík Jan z Lobkowicz (č. 2) 7. 11. 1868.[13] C. k. poručík.
3. 11. 1868 Vídeň Leopoldina z Liechtensteinu (č. 3)
2. 12. Ludvík Jan z Lobkowicz
30. 11. 1807 Josef František Maxmilián 7. kníže z Lobkowicz
3. 12. 1772 Vídeň – 16. 12. 1816 Třeboň		 6. 5. 1837 Vídeň:
Leopoldina z Liechtensteinu (č. 3)		 Pohřben 6. 9. 1882 ve vlastní hrobce.[14] Zakladatel IV. linie roudnické primogenitury Lobkowiczů, kapitán jízdy, rytíř rakouského Leopoldova řádu (1854).[15] Zemřel na velkomeziříčském zámku ve věku 75 let na mrtvici.[14]
3. 9. 1882 Velké Meziříčí[14] Marie Karolína ze Schwarzenbergu
7. 9. 1775 Vídeň – 24. 1. 1816 Praha
3. (12.) Leopoldina z Liechtensteinu 4. 11. 1815 Vídeň Mořic z Liechtensteinu
21. 7. 1775 Vídeň – 24. 3. 1819 Vídeň		 6. 5. 1837 Vídeň:
Ludvík Jan z Lobkowicz (č. 2)		 Pohřbena 13. 9. 1899 brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem.[16] Palácová dáma,[16] dědička panství Velké Meziříčí a Fryšava (Břežany), zakladatelka hrobky. Narodily se jí následující děti:
  • 1. Rudolf Ferdinand (1840–1908; č. 4)
  • 2. Ludvík Leopold Maxmilián (1843–1868; č. 1)
  • 3. Ludovika, provd. Stadion-Thannhausenová (1838–1907)
  • 4. Anna, provd. Harrachová (1847–1934; pohřbena na hřbitově v Hartkirchenu[17])
8. 9. 1899 Břežany[16] Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty
31. 1. 1788 Vídeň – 6. 9. 1846 Liběšice
4. 13. Rudolf Ferdinand z Lobkowicz
16. 8. 1840 Ludvík Jan z Lobkowicz (č. 2) 26. 2. 1900 Budapešť: Frederika z Kronau
7. 3. 1841 Ruhrort – 18. 2. 1918 Vídeň		 Pohřben 15. 4. 1908.[18] C. k. polní zbrojmistr, majitel velkostatků Velké Meziříčí a Fryšava (Břežany).[18] Jím vymřela velkomeziříčská (IV.) linie primogenitury Lobkowiczů.
9. 4. 1908 Vídeň[18] Leopoldina z Liechtensteinu (č. 3)
5. Sarah z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürstu 4. 12. 1880 Ságh Chlodvík z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürstu
1. 1. 1848 Kupferzell – 8. 1. 1929 Budapešť		 30. 6. 1902 Vídeň:
František Maria z Harrachu (č. 6)		 Pohřbena 13. 6. 1908 v rodinné hrobce.[19][20] Dáma Řádu hvězdového kříže (1902).[21] Zemřela na velkomeziříčském zámku ve věku 27 let na plicní tuberkulózu.[19][20] Narodila se jí dcera:
  • Alice Louise Marie, provd. Dreihann-Holenia von Sulzberg (1916–2006; pohřbena na hřbitově v Hartkirchenu[17])
10. 6. 1908 Velké Meziříčí[19][20] Františka Esterházyová z Galanty
24. 9. 1856 Vídeň – 10. 1. 1884 Opatija (Abbazia)
6. František Maria z Harrachu
27. 7. 1870 Traunkirchen[22] Alfréd z Harrachu
9. 10. 1831 Praha – 5. 1. 1914 Opatija (Abbazia)		 29. 5. 1895 Vídeň:
Gabriela z Khevenhüller-Metsch
15. 11. 1874 Fronsburg, Dolní Rakousy – 12. 9. 1896 Baden (Dolní Rakousy)		 Pohřben 18. 5. 1937.[23] Vnuk Ludvíka Jana z Lobkowicz (č. 2) a synovec Rudolfa Ferdinanda z Lobkowicz (1840–1908) a Ludvíka Leopolda z Lobkowicz (č. 1).

Císařský komoří (1894) a c. k. tajný rada (1914). Vlastnil statky Aschach, Janovice u Rýmařova a Velké Meziříčí.[21]

V roce 1914 poskytl následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi d'Este svůj automobil k cestě do Sarajeva a nabídl mu doprovod. Kapesník s následníkovou krví a střepiny z bomby se nacházejí v expozici zámku ve Velkém Meziříčí.

Třetí manželka byla pohřbena na hřbitově v Hartkirchenu.[17]

14. 5. 1937 Jihlava[23][pozn. 2] Anna z Lobkowicz
5. 4. 1847 Vídeň – 25. 11. 1934 Aschach an der Donau		 30. 6. 1902 Vídeň:
Sarah z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürstu (č. 5)
1. 2. 1910 Seefeld:[24]
Alice z Hardeggu
10. 7. 1879 Gross-Harrass – 10. 2. 1962 Aschach
7. Maria Josefa Podstatzky-Lichtenstein 21. 5. 1972 Mnichov[25] Jan Podstatzky-Lichtenstein
13. 8. 1937 Janovice (u Rýmařova)		 Ostatky sem převezeny teprve po Sametové revoluci.[26]
24. 5. 1972 Mnichov[25] Anita de Lorgeril
9. 8. 1945 Nantes
8. Alois Podstatzky-Lichtenstein 5. 9. 1905 Veselíčko Alois Podstatzky-Lichtenstein
2. 3. 1873 Vídeň – 18. 10. 1918 Telč		 7. 1. 1933 Velké Meziříčí:
Josepha Harrachová (č. 10)		 Pohřben v Salzburgu, sem ostatky převezeny po Sametové revoluci.[26]
18. 2. 1982 Salzburg Leopoldina Elisabeth z Thun-Hohensteinu
27. 5. 1875 Benátky nad Jizerou – 14. 4. 1964 Deutschlandsberg, Štýrsko
9. Mária-Anita, roz. Mailáth de Székhely 3. 3. 1926 Nógrádgárdony Géza Mailáth de Székhely
25. 1. 1896 Nógrádgárdony – 23. 11. 1971 Toronto		 25. 5. 1948:
Béla Hosszúfalussy de Hosszúfalu
6. 9. 1920 Miskolc – ?		 Ostatky zpopelněny, v hrobce uložena její urna.[27] Narodila se jí dcera:
  • Margit, provd. Koritar
14. 1. 2000 Penetanguishene, Ontario, Kanada Anna Mária Széchenyi de Sárvár-Felsővidék
17. 1. 1904 Révfalu – 22. 6. 1971 New York		 25. 5. 1961 Santiago de Chile:
František Karel Podstatzký-Lichtenstein (č. 11)
10. Josepha (Josefina), roz. Harrachová 29. 11. 1905 zámek Aschach František z Harrachu (č. 6) 7. 1. 1933 Velké Meziříčí:
Alois Podstatzky-Lichtenstein (č. 8)		 2000 Restituentka zámku ve Velkém Meziříčí. Měla tři děti:[25]
1. František Karel (1933–2016; č. 11)
2. Maria Leopoldina (1936–2021; č. 12)
3. Jan Nepomuk (* 1937)
16. 2. 2000 Salcburk[25] Sarah z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürstu (č. 5)
11. František Karel Podstatzky-Lichtenstein 26. 10. 1933 Brno[25] Alois Podstatzky-Lichtenstein (č. 8) 25. 5. 1961 Santiago de Chile:
Mária-Anita Mailáth de Székhely (č. 9)		 Poslední rozloučení se zesnulým se konalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Netíně 10. 12. 2016, rakev byla poté uložena do rodové hrobky.[28] Vnuk Františka z Harrachu (č. 6)
2. 12. 2016 Nové Město na Moravě[29] Josepha, roz. Harrachová (č. 10)
12. Maria Leopoldina Podstatzky-Lichtenstein 5. 5. 1936 Brno[25] Alois Podstatzky-Lichtenstein (č. 8) Poslední rozloučení se zesnulou se konalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Netíně 11. 6. 2021, rakev byla poté uložena do rodové hrobky.[30] Vnučka Františka z Harrachu (č. 6)
4. 6. 2021 Velké Meziříčí[30][31] Josepha, roz. Harrachová (č. 10)

Příbuzenské vztahy pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

Josef František Maxmilián z Lobkowicz
1872–1816
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína ze Schwarzenbergu
1775–1816
 
 
 
 
 
 
 
 
Mořic z Liechtensteinu
1775–1819
 
 
 
 
 
 
Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty
1788–1846
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
2. Ludvík Jan z Lobkowicz
1807–1882
 
 
 
 
 
 
3. Leopoldina z Liechtensteinu
1815–1899
 
 
Ferdinand Josef z Lobkowicz
1797–1868
 
 
Marie z Liechtensteinu
1808–1871
 
 
Eleonora z Liechtensteinu
1812–1873
 
 
Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu
1799–1888
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
4. Rudolf Ferdinand z Lobkowicz
1840–1908
 
 
Frederika z Kronau
1841–1918
 
 
1. Ludvík z Lobkowicz
1843–1868
 
 
Ludovika z Lobkowicz
1838–1907
 
 
Eduard ze Stadion-Thannhausenu
1833–1884
 
 
Anna z Lobkowicz
1847–1934
 
 
 
 
 
 
Alfréd Karel z Harrachu
1831–1914
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Gabriela z Khevenhüller-Metsch
1874–1896
 
 
 
 
 
 
 
 
6. František Maria z Harrachu
1870–1937
 
 
 
 
 
 
 
 
III. Alice z Hardeggu
1879–1962
 
 
Otto Serényi
1855–1927
 
 
Leopoldina z Harrachu
1872–1917
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
II. 5. Sarah z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürstu
1880–1908
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. Josepha, roz. Harrachová
1905–2000
 
 
 
 
 
 
8. Alois Podstatzky-Lichtenstein
1905–1982
 
 
Anna Marie, roz. Harrachová
1906–2001
 
 
Franz Sigmund Rosty-Forgách de Bárkócz
1892–1957
 
 
Alice, roz. Harrachová
1916–2006
 
 
Karl August Dreihann-Holenia von Sulzberg
1906–1978
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
II. 11. František Karel Podstatzky-Lichtenstein
1933–2016
 
 
9. Mária-Anita, roz. Mailáth de Székhely
1926–2000
 
 
I. Béla Hosszúfalussy de Hosszúfalu
1920–?
 
 
12. Maria Leopoldina Podstatzky-Lichtenstein
1936–2021
 
 
Jan Nepomuk Podstatzky-Lichtenstein
* 1937
 
 
 
 
 
 
Anita, roz. de Lorgeril
* 1945
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karl Alois Podstatzky-Lichtenstein
* 1968
 
 
Michael Johannes Podstatzky-Lichtenstein
* 1970
 
 
 
 
 
 
Ludmila Maria Bubna-Litic
* 1972
 
 
7. Maria Josefa Podstatzky-Lichtenstein
1972–1972
 
 
Maria del Carmen Pastor
* 1979
 
 
 
 
 
 
Franz Philipp Podstatzky-Lichtenstein
* 1974
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Georg Emmanuel Podstatzky-Lichtenstein
* 2014
 
 
Agnes-Alma Podstatzky-Lichtenstein
* 2016
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Sophia Sarolta Podstatzky-Lichtenstein
* 2015
 
 
Pablo Podstatzky-Lichtenstein
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek (J/2), s. 666 nelogicky uvádí, že hrobka byla vystavěna v roce 1867.
  2. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 154 uvádí mylně datum narození 26. července 1870 a mylně i úmrtí 15. května 1937. V matrice zemřelých je chybně uvedeno, že se narodil 26. června 1870

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Památkový katalog: Hrobka Lobkoviců [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ŠAROUNOVÁ, Irena. Lobkowiczové odpočívají v Netíně. Hrobka je veřejnosti přístupná jen jednou za rok [online]. Český rozhlas, 2017-03-07 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ POLÁKOVÁ, Daniela. Historický a umělecký vývoj farního kostela v Netíně. Hradec Králové, 2019. 53 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce František Musil. s. 6. Dále jen Historický a umělecký vývoj farního kostela v Netíně. Dostupné online.
  4. ↑ a b c d e f g h Historický a umělecký vývoj farního kostela v Netíně, s. 36
  5. ↑ a b c d e f Historický a umělecký vývoj farního kostela v Netíně, s. 35
  6. ↑ August Prokop [online]. Abart [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b BOHUMIL, Samek. Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 2. J/N. Praha: Academia, 1999. 782 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 666. 
  8. ↑ a b c V Netíně obnovili obrázky na křížové cestě [online]. NovinyVM.cz, 2017-09-01 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Křížová cesta v Netíně [online]. Veselý lidový rok Kutná Hora [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-16 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Harrachů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-06-13 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Podstatzkých 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ Matrika zemřelých 1829–1868, rok 1868, Netín, číslo knihy 15859, pag. 53 [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c Matrika zemřelých 1865–1901, rok 1882, Velké Meziříčí, číslo knihy 16483, pag. 212 [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 150. Dále jen Lobkowiczové. 
  16. ↑ a b c Matrika zemřelých 1897–1929, rok 1899, Netín, číslo knihy 15861, pag. 5 [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c VAN DAM, Marianne. Harrach 4 [online]. Royalty Guide [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b c Matrika zemřelých 1897–1929, rok 1908, Netín, číslo knihy 15861, pag. 13 [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c Matrika zemřelých 1902–1933, rok 1908, Velké Meziříčí, číslo knihy 16484, pag. 116 [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c Matrika zemřelých 1897–1929, rok 1908, Netín, číslo knihy 15861, pag. 14 [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 154. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  22. ↑ Matrika narozených 1870–1870, rok 1870, farnost Traunkirchen [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b Matrika zemřelých 1937–1941, rok 1937, farnost u sv. Jakuba v Jihlavě [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ Matrika oddaných 1898–1926, rok 1910, farnost Seefeld [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (německy) 
  25. ↑ a b c d e f Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 306
  26. ↑ a b VOTÝPKA, Vladimír. Křižovatky české aristokracie. Praha – Litomyšl: Paseka, 2014. 280 s. ISBN 978-80-7432-441-3. S. 68. 
  27. ↑ Modrá krev, II. řada, 3/8: Podstatšt [online]. Česká televize [cit. 2021-12-10]. 38. minuta pořadu. Dostupné online. 
  28. ↑ VOKÁČ, Martin; JAKUBCOVÁ, Hana. S oblíbeným a noblesním hrabětem se v kostele loučily stovky lidí [online]. impuls.cz, 2016-1210 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  29. ↑ Rozloučení 10.12.2016: František Karel Podstatzky-Lichtenstein [online]. Farnost Netín [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b HAVLÍK, Ivo. Na posledním rozloučení s hraběnkou jí vzdali hold dobrovolní hasiči [online]. NovinyVM.cz, 2021-06-29 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  31. ↑ Zemřela Maria Pia Leopoldina Anna hraběnka Podstatzky-Lichtenstein. R.I.P. [online]. Zámek Kunín, 2021-06-12 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lobkovická_hrobka_(Netín)&oldid=24235866“