Arnošt Quido Harrach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arnošt Quido hrabě Harrach
4. majitel jilemnického panství
Ve funkci:
1749 – 23. března 1783
PředchůdceBedřich August Harrach
NástupceJan Nepomuk Arnošt Harrach
Tajný rada
Císařský komorník

Narození8. září 1723
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí23. března 1783 (ve věku 59 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťMaria Josefa hraběnka z Dietrichstein-Proskau
RodičeBedřich August z Harrachu a Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna
DětiArnošt Kryštof z Harrachu
Jan Arnošt z Harrachu
Ferdinand Josef z Harrachu
Karl Borromäus Harrach
Marie Josefa z Harrachu
PříbuzníFrantišek Arnošt Harrach (vnuk)
Profesetajný rada
Náboženstvíkatolík
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arnošt Quido hrabě Harrach (celým jménem Arnošt Quido hrabě z Harrachu, na Rohrau a Tannhausenu, pán hrabství Rohrau, svobodný pán na Pruggu a Pürrhensteinu, pán panství Jilemnice, Sadová a Strkov) (8. září 1723, Vídeň23. března 1783, Vídeň) byl český šlechtic, politik a příslušník rodu Harrachů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Quido se narodil 8. září 1723 ve Vídni. Po smrti svého otce, Bedřicha Augusta Harracha, roku 1742 zdědil Harrachovské panství. To zahrnovalo celé panství Jilemnice, Rohau, Hrádek u Nechanic a další. Byl vášnivým sběratelem soudobého umění, především pak děl římských umělců. Stal se také c. k. komořím a tajným radou.

Na svém panství zavedl pro nemajetné lékařskou péči. Bylo to nejspíše i díky známosti Arnošta Quida a lékaře Kajetána Ferdinanda Kittela, chirurga na jilemnickém panství. Během sedmileté války vydal instrukce, ve kterých obyvatelstvo rozdělil na tři třídy podle majetku. Těm pak nechal přidělit maso (popř. masnou polévku), přispěl jim na lékařskou péči a zařídil možnost výdělku ve svých lesích.[1]

Roku 1764 odkoupil sklárnu na Novém světě od Jana Josefa Müllera za 3 435 Zlatých. Jana Josefa Müllera však dále ponechal jako huťmistra.[2][3]Během jeho vlády vzniká díky správci jilemnického panství Janu Antonínu Grauparovi Grauparova mapa harrachovského panství. Na svém panství také hojně podporoval tkalcovství a plátenictví.[4]

Zemřel 23. března 1783 ve Vídni. Správu panství po něm převzal jeho syn Jan Nepomuk Arnošt Harrach.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Quido Harrach si vzal 20. května 1754 za manželku Marii Josefu hraběnku von Dietrichstein-Proskau. S ní měl devět dětí, z nichž pouze 3 se dožily dospělosti.[5]

  • Maria Josepha hraběnka z Harrachu (1755–1783)
  • Jan Nepomuk Arnošt hrabě Harrach (1756–1829)
  • Arnošt Kryštof hrabě Harrach (1757–1838)
  • Maria Anna hraběnka z Harrachu (1758–1763)
  • Karel Borromäus hrabě Harrach (1761–1829)
  • Ferdinand Joseph hrabě Harrach († 1841)
  • Maria Theresia hraběnka z Harrachu (1764–1831)
  • Eva Maria hraběnka z Harrachu († 1765)
  • Maria Theresia hraběnka z Harrachu († 1775)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.hodkovicenm.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&xsekce=55767&clanek=74571&
  2. VALLEY / __STROY, Crystal. Crystal Valley | SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ. crystalvalley.cz [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. (česky) 
  3. PILAŘOVÁ, Eliška. Průmyslové památky v Krkonoších. 1. Vrchlabí: Správa KRNAP, 2020. ISBN 978-80-7535-120-3.
  4. 8 ZAJÍC, Daniel. „Harrachové na Jilemnicku“, In: Jilemnice slovem a obrazem, září 1993, roč. XV, s. 28.
  5. LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. (česky) 

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]