Karel z Harrachu
| Karel Linhart I. z Harrachu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1570 Rohrau |
| Úmrtí | 25. května 1628 (ve věku 57–58 let) nebo 16.jul. / 26. května 1628greg. (ve věku 57–58 let) Praha |
| Místo pohřbení | Augustiniánský kostel ve Vídni |
| Povolání | politik |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1627) |
| Choť | Marie Alžběta ze Schrattenbachu |
| Děti | Arnošt Vojtěch z Harrachu František Vojtěch z Harrachu Otto Bedřich z Harrachu Karel Linhart VII. z Harrachu Maxmiliána z Harrachu Alžběta Kateřina z Harrachu … více na Wikidatech |
| Rodiče | Linhart V. z Harrachu a Marie Jakuba z Hohenzollernu |
| Rod | Harrachové |
| Funkce | tajný rada |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel I. Linhart z Harrachu, říšský hrabě na Rohrau (německy Karl Leonhard von Harrach; 1570 Rohrau – 25. května 1628 Praha) byl rakousko-český šlechtic z rodu Harrachů. Působil jako poradce císaře Ferdinanda II. Štýrského (1578–1637).
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn svobodného pána Leonarda (Linharta) z Harrachu a jeho manželky, hraběnky Marie Jakuby, vévodkyně z Hohenzollernu.
Oženil se s Marií Alžbětou ze Schrattenbachu (1.8.1575–1653), dcerou Maxmiliána ze Schrattenbachu, s níž měl pět synů a sedm dcer.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Po studijních letech a kavalírské cestě po Evropě roku 1594 nastoupil do státní úřední služby jako dolnorakouský vládní rada a vrchní podkoní. Jeden rok sloužil v Nizozemí a po návratu do Rakouska, se zúčastnil válečného tažení do Uher, kde se podílel na potlačení vzpoury hornorakouských dělníků v solivarech. Byl účastníkem boje mezi císařem Rudolfem II. (1552–1612) a jeho bratrem Matyášem (1557–1619) a zúčastnil se také války proti Benátkám. Vyslovil se pro zvolení Ferdinanda II. (1578–1637) za císaře a zúčastnil se vítězné bitvy na Bílé hoře. Byl přítomen konfiskacím českých stavovských majetků a odměněn ziskem českého panství.
Vedle knížete Jana Oldřicha z Eggenbergu (1568–1634) se stal ve dvacátých letech 17. století nejvlivnějším rádcem císaře, v roce 1622 byl nejmladším účastníkem říšského sněmu v Řezně a byl mluvčím Albrechta z Valdštejna (1583–1634).
Manželství
[editovat | editovat zdroj]Karel Linhart se 24. listopadu 1591 oženil s Marií Alžbětou ze Schrattenbachu (1573-1653), s níž měl několik dětí:
- Otto Bedřich z Harrachu, rakouský generál
- Karel Linhart VII. z Harrachu, politik
- Arnošt Vojtěch z Harrachu, pražský arcibiskup a kardinál
- František Vojtěch z Harrachu
- Maxmiliána z Harrachu
- Alžběta Kateřina z Harrachu
- Kateřina z Harrachu
který se jako vdovec roku 1623 oženil s Harrachovou sedmou dcerou Isabelou Kateřinou (1601-1655), kterou velmi pravděpodobně nakazil syfilitidou, takže na vrozenou syfilis zemřel jejich jediný syn i těžce postižená vdova.[1]
Příbuzenstvo
[editovat | editovat zdroj]Další Harrachova dcera Kateřina si vzala Valdštejnova bratrance Maxmiliána z Valdštejna a dcera Maxmiliána se provdala za Adama Erdmana hraběte Trčku. Z jeho pěti synů se Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667) stal arcibiskupem pražským a později kardinálem.
Závěr života
[editovat | editovat zdroj]Karel z Harrachu zemřel 25. května 1628 v Praze. Jeho rodina dědila navzdory uzavřené dědické smlouvě po Valdštejnově smrti jen nepatrnou část Valdštejnova majetku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl von Harrach na německé Wikipedii. - neúplný
- ↑ Albrecht z Valdštejna, Inter arma silent musae. Katalog výstavy, editoři E. Fučíková a L. Čepička, Praha 2008, s. 414
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Informace o Karlu z Harrachu Archivováno 18. 3. 2011 na Wayback Machine.
