Ingrid Bergmanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ingrid Bergman
Ingrid Bergman - Gaslight 44.jpg
Narození 29. srpna 1915
Hedvig Eleonora församling
Úmrtí 29. srpna 1982 (ve věku 67 let)
Londýn
Příčina úmrtí karcinom prsu
Místo pohřbení Norra Begravningsplatsen (59°21′27″ s. š., 18°1′31″ v. d.)
Alma mater Dramatens elevskola
Povolání autorka autobiografie, divadelní herečka, filmová herečka a herečka
Rodiče Justus Bergman
Manžel(ka) Roberto Rossellini (1950–1957)
Lars Schmidt (1958–1979)
Partner(ka) John Van Eyssen
Děti Pia Lindström
Isotta Ingrid Rosselliniová
Isabella Rosselliniová
Ocenění Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (1944)
Tony Award za nejlepší herečku - divadelní hra (1947)
Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (1956)
Oscar za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (1974)
Čestný César (1976)
Webová stránka www.ingridbergman.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingrid Bergmanová, nepřechýleně Bergman (29. srpna 1915, Stockholm, Švédsko29. srpna 1982, Londýn, Spojené království) byla švédsko-americká filmová a divadelní herečka. Obdržela tři Oscary za své hlavní role a Americký filmový institut (AFI) ji zařadil na čtvrté místo největších hereček v historii amerického filmu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

19letá Ingrid Bergmanová ve filmu Hrabě z Mnichova mostu, (Munkbrogreven) (1935)

Její matka, původem Němka Friedel Adler Bergman, zemřela, když jí byly pouhé tři roky. O devět let později zemřel i její otec Justus Samuel Bergman. Ten se věnoval fotografování a pomáhal jí už od mala s rozvojem jejího hereckého talentu. Po smrti otce žila Ingrid u svého strýce a jeho rodiny. Vystudovala hereckou školu Královského dramatického divadla ve Stockholmu a v roce 1934 obsadila svoji první mluvenou roli ve švédském filmu Hrabě z Mnichova mostu (Munkbrogreven), uvedeném do kin v roce 1935.

Jejím prvním manželem se stal roku 1937 Petter Lindström, který pracoval jako zubní lékař, a následujícího roku se jim narodila dcera Pia (* 1938). Ještě než odešla do Spojených států amerických, natočila v Německu film pro UFA Čtyři přátelé (režisér Carl Froelich). Mezinárodně známou filmovou hvězdou ji učinil snímek Intermezzo z roku 1936, který se producent David O. Selznick rozhodl v roce 1939 natočit v americké verzi. Mladá Švédka si získala americké publikum především svojí přirozeností, kterou se od tehdejších amerických hvězd zásadně odlišovala.

V roce 1942 získala americké státní občanství a natočila svůj nejslavnější film Casablanca, v němž byl jejím filmovým partnerem Humphrey Bogart a který režíroval Michael Curtiz. V roce 1949 natáčela v Itálii film Stromboli. Přitom se zamilovala do režiséra tohoto filmu Roberta Rosselliniho a otěhotněla s nímː Pak opustila svého muže Pettera Lindströma a dceru Piu, což způsobilo v Americe skandál. Kvůli tomu také ztratila nakrátko přízeň amerického publika. V roce 1950 se za Rosselliniho provdala. Měli spolu tři děti: syna Roberta Ingmara Rosseliniho (* 1950) a dvojčata Isabellu Rossellini a Isottu Ingrid (* 18. června 1952). Druhá z dvojčat se později stala profesorkou na Stony Brook University). Bergmanová a Rossellini natočili spolu celkem sedm filmů. Roku 1957 se však jejich manželství rozpadlo, poté co Rossellini začal vztah s Indkou jménem Sonali Dasgupta, která byla o 24 let mladší než Rosselini a otěhotněla s ním.[1] O rok později se Ingrid Bergmanová provdala za švédského producenta Larse Schmidta. Toto manželství vydrželo do roku 1970.

Ingrid Bergmanová a Humphrey Bogart ve filmu Casablanca (1942)

V romantické komedii Indiskrétní (Indiscreet), natočeném v roce 1958, se Bergmanová objevila jako divadelní herečka Anna Kalman společně s Carym Grantem.

Do výčtu mužů, kteří měli intimní vztah s Ingrid Bergmanovou, se řadí také maďarský reportážní fotograf Robert Capa.[zdroj?]

Její poslední film Žena jménem Golda z roku 1982 byl životním příběhem izraelské političky Goldy Meirové. Čtyři měsíce po jeho dokončení zemřela Bergmanová v Londýně na rakovinu, v den svých 67. narozenin.

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ingrid Bergman na německé Wikipedii a Ingrid Bergman performances na anglické Wikipedii.

  1. Svědectví dcery Isabelly Rosselini v brožuře k DVD filmu Indiskrétní (Indiscreet) z roku 1958.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]