Jean Marais

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jean Marais
Jean Marais, fotografoval Carl van Vechten v roce 1947
Jean Marais, fotografoval Carl van Vechten
v roce 1947
Rodné jméno Jean-Alfred Villain-Marais
Narození 11. prosinec 1913
Cherbourg, FrancieFrancie Francie
Úmrtí 8. listopad 1998 (84 let)
Cannes, FrancieFrancie Francie
Místo pohřbení Vallauris
Alma mater Lycée Condorcet
Aktivní roky 19331996
Partner(ka) Jean Cocteau (1937–1963)
Významné role Fantomas
César
Čestný César
1993 – za celoživotní dílo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Marais, celým jménem Jean-Alfred Vilain-Marais (11. prosince 1913, Cherbourg, Francie8. listopadu 1998, Cannes, Francie) byl francouzský herec, sochař, malíř a spisovatel.

Herecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jean Marais a Maria Schell ve snímku Natálie (v italském originále Le Notti bianche)

Stal se světoznámým především svými rolemi v historických romantických filmech, v nichž ztvárnil většinou neohrožené a šlechetné milovníky (např. Ruy Blas, Hrbáč, Kapitán, Kapitán Fracasse, Hrabě Monte Cristo, Železná maska). Známá je též jeho dvojrole ve filmové komediální trilogii o Fantomasovi (Fantomas, Fantomas kontra Scotland Yard, Fantomas se zlobí). Byl rovněž dlouholetým členem Comédie Française. V roce 1996 byl vyznamenán řádem Čestné legie (Legion d'Honeur). Malířství a sochařství se věnoval spíše jako svému koníčku. Je autorem jednoho baletu, knihy svých vzpomínek a knihy pohádek pro děti.

Jean Marais a Jean Cocteau[editovat | editovat zdroj]

V roce 1937 překročil Jean Marais Rubikon tím, že se setkal s básníkem a režisérem Jeanem Cocteauem, a sice při zkoušce jeho přepisu hry Král Oidipus. Toto setkání znamenalo také opravdový posun v jeho herecké kariéře. Později si Marais vzpomínal: “Narodil jsem se dvakrát, 11. prosince 1913 a v onom roce 1937, kdy jsem se setkal s Jeanem Cocteau.” Filmař a dramaturg Cocteau se zamiloval do mladého herce, který se stal jeho milencem, ale on byl pro něj mentorem, zabývaje se jeho literárním a uměleckým vzděláváním, aniž by se kdy posmíval jeho nekulturnosti. Na oplátku Marais nikdy nepřestal pomáhat Cocteauovi bojovat proti jeho závislosti na opiu. Marais odmítl vstoupit do ďábelského kruhu drogy, přičemž se projevil jeden z rysů jeho charakteru, totiž úplná nezávislost na všech lidech a na všech vlivech, jak napsala Carole Weisweller, autorka hercova životopisu.

Že byl homosexuál, tajil Marais po dlouhé roky. Svoji orientaci přiznal až v pozdním věku nedlouho před smrtí.[zdroj?] Vztah s Jeanem Cocteauem udržoval téměř třicet let; byl považován za jeho „múzu“.[1] Cocteau napsal pro Jeana Maraise hlavní role v několika svých divadelních hrách (Král Oidipus, Strašní rodiče, Rytíři kulatého stolu) a rovněž ve svých filmech, které buď režíroval (Kráska a zvíře, Dvojhlavý orel, Strašní rodiče, Orfeus, Orfeova závěť) nebo k nim napsal scénář (mj. Věčný návrat).

Marais zemřel na pleuritidu, závažné onemocnění pohrudnice, která způsobuje velké bolesti v hrudníku a omezení dýchacích cest na postižené straně. Je známo, že byl kuřák.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • Věčný návrat (1943)
  • Kráska a zvíře (1946)
  • Ruy Blas (1948)
  • Očima vzpomínek (1948)
  • Orfeus (1950)
  • Zázraky se dějí jen jednou (1951)
  • Kožená maska (1951)
  • Volání osudu (1953)
  • Ložnice dospívajících dívek (1953)
  • Hrabě Monte Cristo (1954)
  • Napoléon (1955)
  • Futures Vedettes (1955)
  • Elena a muži (1956)
  • Smršť (1957)
  • Natálie (1957)
  • Hrbáč (1959)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Marais na francouzské Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JEAN MARAIS (1913-1998). Écran noir, http://www.ecrannoir.fr/stars/legendes/marais.htm. Nekrolog, 10. listopadu 1998 (francouzsky).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]