Catherine Deneuve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Catherine Deneuve
Catherine Deneuve v roce 1995
Rodné jméno Catherine Fabienne Dorléac
Narození 22. října 1943 (75 let)
Paříž, FrancieFrancie Francie
Aktivní roky 1957–dodnes
Manžel(ka) David Bailey (1965–1972)
Partner(ka) Roger Vadim
Marcello Mastroianni
Děti Christian Vadim a Chiara Mastroianni
Příbuzní Françoise Dorléac
Sylvie Dorléac
César
Nejlepší herečka
1980 – Poslední metro
1992 – Indočína
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Deneuve v roce 1969

Catherine Deneuve, vlastním jménem Catherine Fabienne Dorléac (přechýleně Deneuvová[zdroj?], * 22. října 1943 Paříž) je francouzská filmová herečka, držitelka řady filmových cen.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Je dcerou francouzského divadelního a filmového herce Maurice Dorléaca a Renée Simonotové, herečky Théâtre de l'Odéon. Její babička v tomto divadle pracovala jako nápověda.

Je třetí ze čtyř sester, Françoise Dorléac (nar. 1942, rovněž filmová herečka), tragicky zahynula v roce 1967. Další dvě sestry jsou Danielle (nar. 1937), a Sylvie (nar. 1946).

Filmová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Snem pozdější filmové hvězdy bylo stát se módní návrhářkou. První menší roli dostala ještě na střední škole ve filmu Les Collégiennes v roce 1957. Prvním výraznějším filmem byl až muzikál Paraplíčka ze Cherbourgu, který natočil režisér Jacques Demy v roce 1964.

Spolupracovala se známými režiséry, jako byli Agnès Varda, Roman Polański, André Téchiné, Manoel de Oliveira nebo Luis Buñuel. V několika filmech se setkala se italským hercem Marcellem Mastroiannim.

Mezi známé snímky patří Kráska dne (1967) režiséra Luise Buñuela, Siréna od Mississippi (1969), Poslední metro (1980) režiséra Françoise Truffauta nebo Indočína (1992).

Ve třetím tisíciletí se objevila ve filmech Tanec v temnotách režiséra Larse von Triera a 8 žen (2002) režiséra Françoise Ozona.

Soukromý život a další aktivity[editovat | editovat zdroj]

V roce 1962 se v pařížské čtvrti Quartier du Montparnasse seznámila s režisérem Rogerem Vadimem, který ji o rok později obsadil do svého filmu Le Vice et la Vertu (1963). V témže roce se jim narodil syn Christian Vadim. Roku 1965 se provdala za fotografa Davida Baileyho. O dva roky později se manželé rozešli, ale úředně se rozvedli až v roce 1972.

Má dvě děti, otcem dcery Chiary Mastroianniové, narozené v roce 1972, se stal Marcello Mastroianni. Oba potomci si zvolili také hereckou dráhu.

V roce 1985 propůjčila tvář soše Marianne, která symbolizuje republikánskou tradici Francie. V roce 1994 zasedla jako viceprezidentka poroty na Filmovém festivalu v Cannes a roku 2006 předsedala porotě na Benátském filmovém festivalu.

Žije v pařížské čtvrti Saint-Sulpice a v obci Guainville v departementu Eure-et-Loir.

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Celovečerní filmy[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Krátkometrážní filmy[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

César[editovat | editovat zdroj]

Ocenění
Nominace

Další ocenění[editovat | editovat zdroj]

Ocenění
Nominace

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]