Adèle Haenel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adèle Haenel
Adèle Haenel v roce 2012
Adèle Haenel v roce 2012
Narození 1. ledna 1989 (31 let)
Paříž, FrancieFrancie Francie
Alma mater Lycée Montaigne
César
Nejlepší herečka
2015Láska na první boj
Nejlepší herečka ve vedlejší roli
2014Suzanne
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adèle Haenel (* 1. ledna 1989 Paříž) je francouzská herečka. Césara pro nejlepší herečku obdržela za roli Madeleine Beaulieu v romantické komedii Láska na první boj (2014). Za ztvárnění postavy Marie Merevské v dramatu Suzanne (2013) získala Césara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstala ve městě Montreuil blízko Paříže. Její matka je učitelka a její otec, který je rakouského původu, pracuje jako překladatel. Chodila na hodiny herectví a ve třinácti letech vyhrála casting na hlavní roli ve filmu Ďáblové, kde si zahrála po boku Vincenta Rottierse. Dala o sobě zvláště vědět rolí Floriane ve filmu Akvabely, za kterou byla v roce 2008 nominována na Césara. Následně se věnovala studiu, když se dostala do přípravných kurzů na ekonomii a obchod a poté na ekonomickou školu. V roce 2009 natočila ve Švýcarsku televizní film s názvem Déchaînées.

V letech 2010 a 2011 se opět vrátila k filmovému natáčení. V roce 2011 se objevila ve třech různých rolích ve filmech, mimo jiné ve snímku Nevěstinec od Bertranda Bonella. Roku 2014 získala cenu César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Suzanne. Během převzetí ceny učinila veřejný coming out, když přiznala lásku k režisérce Céline Sciamma, která ji režírovala v Akvabelách.

V březnu 2014 se objevila na divadelní prknech, ve hře Trois hommes verts od Valérie Mréjen a jejími kolegy byli Pascal Cervo, Gaëtan Vourc’h a Marie Losier. Poté ztvárnila hlavní ženskou postavu ve filmu Láska na první boj režiséra Thomase Cailleyho. Film byl představen na festivalu v Cannes v sekci Patnáctka režisérů, kde i soutěžil a tuto cenu vyhrál. V roce 2015 za tento film získala cenu César pro nejlepší herečku.

Během 45. ročníku udílení Césarů v únoru 2020 opustila s dalšími herečkami sál po vyhlášení vítězství Romana Polańského v kategorii nejlepšího režiséra. Vyjádřila tak protest proti umělci obviněnému ze znásilnění nezletilé, které se mělo odehrát v roce 1977. Odchod doprovodila zvoláním „hanba“ a „ať žije pedofilie“. Sama předtím obvinila režiséra Christopha Ruggiu ze sexuálního obtěžování během natáčení svého debutového snímku Ďáblové.[1][2][3]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Celovečerní filmy[editovat | editovat zdroj]

Rok Název Role Režie
2002 Ďáblové Chloé Christophe Ruggia
2007 Akvabely Floriane Céline Sciamma
2011 Na jih Amélie Jean-Jacques Jauffret
En ville Isabelle Valérie Mréjen a Bertrand Schefer
Nevěstinec Léa Bertrand Bonello
2012 Trois mondes Marion Testard Catherine Corsini
Alyah Jeanne Elie Wajeman
2013 Suzanne Maria Merevsky Katell Quillévéré
2014 Neodolatelný muž Agnès Le Roux André Téchiné
Láska na první boj Madeleine Beaulieu Thomas Cailley
2015 Zakázaná komnata němá invalidní žena Guy Maddin a Evan Johnson
2016 Les Ogres Mona Léa Fehner
Neznámá dívka Jenny Bratři Dardennové
Nocturama mladá žena na kole Bertrand Bonello
2017 Sirotek Renée Arnaud des Pallières
Die Blumen von gestern Zazie Lindeau Chris Kraus
120 BPM Sophie Robin Campillo
2018 Potížista Yvonne Pierre Salvadori
Jedna země, jeden král Françoise Pierre Schoeller
2019 Jelenice Denise Quentin Dupieux
Portrét dívky v plamenech Héloïse Céline Sciamma
Les Héros ne meurent jamais Alice Aude-Léa Rapin

Televizní role[editovat | editovat zdroj]

Rok Název Role Režisér
2009 Déchaînées Lucie Raymond Vouillamoz
2011 Goldman Jeanne Christophe Blanc

Krátké filmy[editovat | editovat zdroj]

Rok Název Role Režisér
2009 Les Grandes Forêts Lise Frédéric Guelaff
Pauline Pauline Céline Sciamma
2010 Adieu Molitor přítelkyně Christophe Régin
2011 Une heure avec Alice Alice Jean-Paul Civeyrac
Les Enfants de la nuit Henriette Caroline Deruas-Garrel a Olivier Berlemont
Folks Frédéric Guelaff

Ocenění a nominace[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Název ceny Rok Kategorie Název filmu
Festival Cinéma tous écrans v Ženevě 2009 Nejlepší ženský herecký výkon Déchaînées
Berlínský mezinárodní filmový festival 2011 Vycházející hvězda Nevěstinec
Prix Lumières 2012 Největší herecká naděje Nevěstinec
César 2014 Nejlepší herečka ve vedlejší roli Suzanne
Filmový festival v Cairu 2014 Nejlepší herečka Láska na první boj
César 2015 Nejlepší herečka Láska na první boj
Cena Romy Schneider 2015
Mezinárodní filmový festival frankofonního filmu v Namuru 2016 Nejlepší herečka Orpheline

Nominace[editovat | editovat zdroj]

Název ceny Rok Kategorie Název filmu
César 2008 Nejslibnější herečka Akvabely
2012 Nevěstinec
Globe de Cristal 2015 Nejlepší herečka Láska na první boj
César 2018 Nejlepší herečka ve vedlejší roli 120 BPM
2019 Nejlepší herečka En liberté!

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adèle Haenel na francouzské Wikipedii.

  1. ČTK, iDNES.cz. Polanski vyhrál cenu César, sál na protest opustilo několik hereček. iDNES.cz [online]. 2020-02-29 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. 
  2. HÁJKOVÁ, Karolína. Skandál na Césarech: Polanski zvítězil, francouzské hvězdy na protest odešly ze sálu [online]. TVGuru.cz, 2020-03-01 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. 
  3. bal, PaS, ČTK. Kvůli aféře kolem novinky Romana Polanského odstoupila francouzská filmová akademie. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-02-14 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]