Cécile de France

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cécile de France
Cécile de France v roce 2015 na předávání Césarů
Cécile de France v roce 2015 na předávání Césarů
Narození 17. července 1975 (43 let)
Belgie Namur, Belgie
Manžel(ka) Guillaume Siron (od r. 2006)
Děti 2
Oficiální web http://cecile-de-france.com
César
Nejslibnější herečka
2003 - Erasmus a spol.
Nejlepší herečka ve vedlejší roli
2006 - Erasmus 2
Umělecké ceny
Cena Romy Schneider (2005)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cécile de France (* 17. července 1975 Namur, Belgie) je belgická herečka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 na předávání Césarů

Vyrostla v Namuru. V roce 1990, když jí bylo patnáct let, začala chodit na hodiny komediálního herectví, které vedl Jean-Michel Frère a později s ním spolupracovala na divadelní hře SC35C. V roce 1992 navštěvovala kurzy dramatického umění pod vedením herce Jeana-Paula Denizona, který byl též asistentem britského režiséra Petera Brooka. Po úspěšném konkurzu na Divadelní a uměleckou konzervatoř v Lyonu, v letech 19951998 studovala komediální herectví. Po ukončení studia si jí všimla manažerka Dominique Besnehard z agentury Artmedia.

Richard Berry jí nabídl hlavní ženskou roli Laury v komedii L'Art (délicat) de la séduction. V roce 2000 se objevila jako pokladní v McDonaldu v klipu „J'pète les plombs“ od Disiz. Na to úspěšně navázala titulní rolí ve filmu Irene a snímkem Cedrica Klapische Erasmus a spol., kde se objevila s Romainem Durisem, Judith Godrèche, Audrey Tautou a Kelly Reilly. V tomto období též aktivně hrála v divadle, v krátkometrážních filmech a v televizi. Mezinárodní úspěch jí přinesl horor Noc s nabroušenou břitvou. V roce 2004 byla vybrána do hlavní ženské role Monique La Roche. která se účastní cesty kolem světa společně s Phileasem Foggem (Steve Coogan) a Passepartoutem (Jackie Chan) v hollywoodské produkci filmu Cesta kolem světa za 80 dní. O rok později opět účinkovala v Klapischově snímku, a to v pokračování Erasmus 2. Též získala jednu z hlavních rolí ve francouzském muzikálu Alaina Berlinera, J'aurais voulu être un danseur.

Rok 2006 pro ní znamenal tři velké filmy, a to hudební Sedadla v parteru, poté role po boku Gérarda Depardieu v oceňovaném dramatu Píseň pro tebe a dále historické melodrama Tajemství, kde se objevila s Patrickem Bruelem. Taktéž byla tváří finančně riskantnějších projektů, romantické komedie Nesprávná víra a kriminálního filmu Mon colonel, který vznikl v koprodukci Francie a Belgie.

V roce 2008 se znovu shledává s Gérardem Depardieu v kriminálním filmu Veřejný nepřítel č.1, kde titulní roli ztvárnil Vincent Cassel.

V roce 2009 ztvárnila Jeanine Deckers v dramatu Stijna Coninxe, Sœur Sourire a také se objevila v hlavní roli v thrilleru Gardiens de l'ordre režiséra Nicolase Boukhriefa. Ale nezanevřela ani na belgický film. Přijala nabídku bratří Malandrinů, aby si zahrála roli sportovní šampionky v psychologickém thrilleru Ruka bezhlavého. Film se natočil v roce 2006, ovšem do kin přišel až o čtyři roky později.

V roce 2011 se opět objevila v hollywoodském filmu, a to v thrilleru Clinta Eastwooda, Život po životě, kde se setkala s Mattem Damonem, Bryce Dallas Howard a Thierrym Neuvicem. V tom samém roce hrála ve filmu bratří Dardennů, Kluk na kole. O rok později představuje Alici v dramatické komedii Un baiser papillon a také se znovu setkává s Xavierem Giannolim v satirickém filmu Superstar.

V roce 2013 se vrací ve dvou nákladných projektech, nejdříve v dramatu Möbius režiséra Érica Rochanta, kde hraje s Jeanem Dujardinem a Timem Rothem a poté v komedii Cedrica Klapische, Casse-tête chinois, kde hraje Isabelle. Ve stejném roce se objevuje v muzikálu založeném na písních Serge Gainsbourga, Anna.

V následujících letech hrála po boku Alberta Dupontela v dramatu En équilibre či v romantickém filmu Léto, kde se objevila s Izïou Higelin a Noémie Lvovsky.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Rok Název Role
2000 Petites joies lointaines Dune
Le Mariage en papier Lise
2001 L'Art (délicat) de la séduction Laure
Toutes les nuits prostitutka v brýlích
2002 Erasmus a spol. Isabelle
A+ Pollux Pollux
Irene Irene
Regarde-moi (en face) Dune
2003 Já, César Samantha
Noc s nabroušenou břitvou Marie
Zdrhej o 106 Crystèle
2004 Cesta kolem světa za 80 dní Monique Laroche
2005 Erasmus 2 Isabelle
Okouzleni tancem Blanche
2006 Sedadla v parteru Jessica
Píseň pro tebe Marion
Tajemství Tania
Mon colonel poručík Galois
Nesprávná víra Clara
Ruka bezhlavého Eva
2008 Veřejný nepřítel č. 1 Jeanne Schneider
2009 Sœur Sourire Jeanine Deckers
Gardiens de l'ordre Julie
2010 Život po životě Marie
2011 Un baiser papillon Alice
Kluk na kole Samantha
2012 Superstar Fleur Arnaud
2013 Möbius Alice
Casse-tête chinois Isabelle
2015 En équilibre Florence
Léto Carole
2016 Term Life Lucy
Fannyina cesta paní Formanová
2017 Django Louise de Klerk
Ôtez-moi d'un doute Anna
2018 Mademoiselle de Joncquières Madame de La Pommeraye
2019 Rebelles Sandra
The French Dispatch

Televize[editovat | editovat zdroj]

Rok Název pořadu Role
1997 La Balle au bond
1998 Alice Neversová Anna
2001 Nana Christine
2006 Chez Maupassant: La parure Mathilde Loisel
2011 Natvrdo Cécile
2015 Dix pour cent ona sama
2016 Mladý papež Sofia

Krátkometrážní filmy[editovat | editovat zdroj]

Rok Název filmu Režisér
1997 Tous nos vœux de bonheur Jean-Pierre Améris
1998 Bon appétit Patrice Bauduinet
1999 Le Dernier Rêve Emmanuel Jespers
2001 Le Mariage en papier Stéphanie Duvivier
Loup! Zoé Galeron
2002 3 jours, 3 euros Fernand Berenguer
Nervous break down Emmanuel Jespers
Il était une femme Marc Saubain
La Nuit du 6 au 7 Patrice Bauduinet
Les calamars n'écoutent plus la radio Patrice Bauduinet
2008 D'une vie à l'autre Alice Mitterand

Videoklipy[editovat | editovat zdroj]

Rok Název písně Umělec
2000 „J'pète les plombs“ Disiz
2004 „À tes souhaits“ Matthieu Chedid
„I Like Cash“ Beat Assailant

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Rok Autor Hra Režisér
1996 Georges Feydeau Dormez je le veux Benoît Blampain
Valeria Moretti Une palette rouge sang Jean Paul Denizon
William Shakespeare Sen noci svatojánské Pierre Pradinas
1997 Variations Strindberg-Feydeau Nada Strancar
1998 Pour nous Serguei Issayev
Alexandr Vampilov a Nina Sadour Tu serais un ange tombé du ciel exprès pour nous Serguei Issayev
1999 Sofoklés Élektra Claudia Stavisky
John Millington Synge Hrdina západu Philippe Delaigue
2001 August Strindberg Slečna Julie Gwenaël Morin
SC35C Jean-Michel Frère
2008 Niels Arestrup Le Temps des cerises Stéphane Hillel
2013 Serge Gainsbourg Anna Emmanuel Daumas

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cécile de France na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]