Élektra (Sofoklés)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Élektra
Electra and Orestes - Project Gutenberg eText 14994.png
Autor Sofoklés
Původní název Ἠλέκτρα
Jazyk starořečtina
Žánry řecká tragédie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Élektrá (též Élektra, či Elektra) je tragédie starořeckého dramatika Sofokla vyprávějící o mykénské princezně Élektře, dceři jednoho z nejslavnějších řeckých hrdinů z Trójské války - krále Agamemnóna. Datum vzniku je neznámé, ale podle různých stylistických podobností se hrami Filoktétés (409 př. n. l.) a Oidipus na Kolónu (401 př. n. l.) se předpokládá, že ji autor napsal spíše na konci své kariéry.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Koná se za doby mytické v Mykénách před královským palácem. [1]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Předcházející děj[editovat | editovat zdroj]

Klytaimnéstra společně se svým milencem a pozdějším manželem Aigisthem zavraždila svého manžela krále Agamemnóna poté, co se vrátil z Trójské války domů. Důvodem bylo, že obětoval jejich dceru Ífigeneiu v Aulidě, aby usmířil bohyni Artemidu. Agamemnón sice tento krutý čin provést nechtěl, hnusil se mu totiž, ale neodolal nátlaku svého bratra spartského krále Meneláa, který chtěl už konečně doplout k Tróji a vyvrátit ji.

Děj hry[editovat | editovat zdroj]

Élektrá touží pomstít svého otce. Z vyhnanství se nepoznán vrací její bratr Orestés, se kterým později zabijí svou matku i jejího nového manžela. Nejdříve zabijí matku Klytaimnéstru a na závěr dramatu Aigistha. [2]

Postava Élektry[editovat | editovat zdroj]

Sofoklés vykreslil Élektru jako zcela nesmiřitelnou a i za cenu vlastního sebezničení jednající odvážnou dívku, která se nehodlá srovnat s tím, že by vrazi jejího otce nebyli potrestáni. Élektřina sestra Chrýsothemida prohlašuje, že otcovy smrti také želí, ale, jak tvrdí, podřizuje se nutnosti situace; čímž ovšem, nedovolujíc si proti matce a nevlastnímu otci nic říct, zároveň těží z takových okolností osobní prospěch, a je obviňována Élektrou, že její nečinnost nepochází z nutnosti, ale prospěchu. Sofoklés dal velký důraz na popis Klytaimnéstřiny zlé povahy, která by se v případě nouze neštítila ani vraždy svého dítěte (k té nedojde, ale náznaků, že by jí byla schopna, je v dramatu několik). Orestés s Élektrou nemají pro svou matku nejmenší pochopení a celou situaci vnímají jako spravedlivý trest.

Ukázka[editovat | editovat zdroj]

ÉLEKTRÁ k Orestovi
Probůh, nenechej
ho dále mluvit, rozváděti řeč!
Co nejrychlej ho usmrť, usmrť ho
a předhoď hrobařům, jichž hoden je,
pryč z našich očí! To jen může mi
být někdejších mých strastí úlevou. [3]

Élektřina rodina[editovat | editovat zdroj]

Jiné hry s podobnou tematikou[editovat | editovat zdroj]

Všichni tři hvězdní dramatici Aischylos - Sofoklés - Eurípidés se pověstem kolem Agamemnóna věnovali:

Aischylos[editovat | editovat zdroj]

Sofoklés[editovat | editovat zdroj]

  • Élektrá - zaměřuje se zejména po nesmiřitelnou a nikdy neuhýbající povahu Élektry

Eurípidés[editovat | editovat zdroj]

Élektrá v Národním divadle v Praze[editovat | editovat zdroj]

Národní divadlo v Praze Élektru nikdy neuvedlo (stav k roku 2013), čtyřikrát však uvedlo stejnojmennou operu Richarda Strausse, která ze Sofokla čerpá. Opera byla hrána v letech 1910 - 1912, 1933 - 1935, 1961 - 1964 a v roce 1995. [4]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. S. 80. 
  2. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. S. 79 - 156. 
  3. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. S. 155. 
  4. Elektra [online]. Národní divadlo [cit. 2013-07-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975.