Ífigenie v Aulidě
| Ífigeneia v Aulidě | |
|---|---|
 | |
| Autor | Eurípidés |
| Původní název | Ἰφιγένεια ἐν Αὐλίδι |
| Jazyk | starořečtina |
| Žánr | řecká tragédie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ífigenie v Aulidě je tragédie starověkého řeckého dramatika Eurípida. Pojednává o králově dceři Ífigenii, která má být obětována v přístavu Aulis, aby odtud mohla řecká výprava odplout dobývat Tróju. Patří mezi autorova pozdní díla, jedná se zřejmě o poslední hru, kterou psal na makedonském dvoře. Dějově předchází jiné Eurípidově hře, totiž Ífigenii v Tauridě, přestože „aulidskou Ífegeneiu“ Eurípidés napsal po „taurské“. Hra byla provedena až po autorově smrti. [1]
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]- Agamemnón, král mykénský, vůdce řeckých vojsk
- Meneláos, král spartský, bratr Agamemnonův
- Klytaimnéstra, choť Agamemnonova
- Ífigenie, její dcera
- Achilleus, nejstatečnější řecký bojovník
- Posel
Děj se odehrává v řeckém lodním táboře v Aulidě před odplutím Řeků k Tróji. [2]
Děj
[editovat | editovat zdroj]Bohyně Artemis zadržela větry, čímž brání řeckému vojsku zahájit plavbu k Tróji. Chce, aby Agamemnón obětoval své nejstarší dítě – dceru Ífigenii. Přestože Agamemnón již svému bratru Meneláovi (a potažmo celému řeckému vojsku) slíbil, že dceru obětuje, posílá manželce Klytaimnéstře dopis, aby s dcerou do Aulidy nepřijížděly. Dopis ale zachytí Meneláos a mezi bratry propukne hádka. Agamemnónovi se příčí zabití dcery, která nakonec s matkou do Aulidy přijíždí, přilákána otcovým slibem, že bude provdána za hrdinu Achillea. Starý sluha Klytaimnéstře a její dceři prozradí, že Agamemnón se nechal přemluvit a je ochoten dceru obětovat, aby řecké lodi mohly vyplout. Dívka se zprvu brání, ale nakonec si uvědomí svůj dějinný význam a je ochotna jít na smrt. Těsně před obětováním však zmizí a bohyně Artemis místo ní podstrčí laň. Agamemnón jásá, Klytaimnéstra (která u toho nebyla) pochybuje, zda tomu tak skutečně bylo.[3]
Gluckovy opery
[editovat | editovat zdroj]Christoph Willibald Gluck obě Ífigenie, aulidskou i taurskou, zpracoval jako opery:
- Ifigenie v Aulidě (1774) [4]
- Ífigenie v Tauridě (1779) [5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ EURÍPIDÉS. Hippolytos a jiné tragédie. Praha: Svoboda, 1986. S. 24–28.
- ↑ EURÍPIDÉS. Trójanky a jiné tragédie. Praha: Svoboda, 1978. S. 210.
- ↑ EURÍPIDÉS. Trójanky a jiné tragédie. Praha: Svoboda, 1978. S. 209–288.
- ↑ SCHONBERG, Harold C. Životy velkých skladatelů : Od Monteverdiho ke klasikům 20. století. Praha: BB/art s.r.o., 2006. S. 82.
- ↑ SCHONBERG, Harold C. Životy velkých skladatelů : Od Monteverdiho ke klasikům 20. století. Praha: BB/art s.r.o., 2006. S. 83.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- EURÍPIDÉS. Hippolytos a jiné tragédie. Praha: Svoboda, 1986.
- EURÍPIDÉS. Trójanky a jiné tragédie. Praha: Svoboda, 1978.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ífigeneia v Aulidě na Wikimedia Commons
