Dominique Blancová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dominique Blancová

Dominique Blancová na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary v roce 2009
Rodné jméno Dominique Blanc
Narození 25. dubna 1956 (61 let)
Lyon, FrancieFrancie Francie
Alma mater Conservatoire national supérieur d’art dramatique
Cours Florent
Aktivní roky 1981–dodnes
César
Nejlepší herečka
2001 - Stand-by
Nejlepší herečka ve vedlejší roli
1991 - Milou v máji
1993 - Indočína
1999 - Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominique Blancová, nepřechýleně Dominique Blanc (* 25. dubna 1956 Lyon), je francouzská divadelní a filmová herečka, několikanásobná držitelka Césara a divadelní Molièrovy ceny.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pochází z pěti sourozenců. Herectví studovala na pařížské škole Cours Florent. Ve svých hereckých začátcích spolupracovala s Patricem Chéreau a hrála pouze v divadle, zejména ve hrách A. P. Čechova nebo například v Peerovi Gyntovi Henrika Ibsena.

V roce 1986 hrála ve svém prvním filmu Žena mého života postavu alkoholičky, která jí hned vynesla nominaci na Césara. Také s ní začali rychle spolupracovat významní režiséři, například Claude Sautet, Louis Malle nebo Claude Chabrol.

V 90. letech 20. století dosáhla mimořádných úspěchů na filmové i divadelní scéně a stala se jednou z mála hereček, vysoce ceněných také uměleckou kritikou. Několikrát byla nominována na Césara a za filmy Milou v máji, Indočína a Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem ocenění skutečně získala. Za další Ibsenovo drama, Domeček pro panenky získala v roce 1998 Molièrovu cenu.

V roce 2001 získala svého čtvrtého Césara za film Stand-by. Z mnoha dalších filmů lze považovat za významný například film Ta druhá, za který kromě další nominace na Césara získala Volpiho pohár pro nejlepší herečku na Benátském filmovém festivalu. V divadle hrála v Racinově Faidře nebo v známém díle Bolest od Marguerite Duras, které několik let uváděla na několika různých francouzských divadelních scénách a za které pak v roce 2010 získala další Molièrovu cenu.

V roce 1999 byla členkou poroty na Filmovém festivalu v Cannes a v roce 2001 na německém festivalu Berlinale.

Je vdaná a má dvě dcery.

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

César[editovat | editovat zdroj]

Ocenění
Nominace

Molièrova cena[editovat | editovat zdroj]

Ocenění
Nominace

Jiná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]